Hamás svými zvěrstvy překonal i SS, říká muž, který přežil Osvětim

Přeživší holokaustu a izraelská expertka, která se zabývá konfliktem ve vlastní zemi. Dva pohledy na odkaz minulosti i současnou situaci v Izraeli. Dvojice, kterou propojilo psaní knihy, nachází například paralely mezi chováním Hamásu, který 7. října provedl brutální teroristický útok proti izraelským civilistům, a jednáním nacistického režimu.

Přežil tři ghetta. První bylo u jeho rodné obce Berechovo na Zakarpatské Ukrajině, druhé se nacházelo v Osvětimi a to poslední v německém Buchenwaldu. Právě tam se Moše Kessler – československý rodák s židovskými kořeny, který dnes žije v Izraeli – dostal do dětského bloku 66, který mu dost možná zachránil život.

Vraťme se ale na začátek jeho životního příběhu. Kessler se narodil před 93 lety v obci Berechovo, kde byla početná židovská komunita. Jeho rodina přísně ctila tradice – jedli košer stravu, světili šabat a navštěvovali synagogu. Vše se ale roku 1944 změnilo: přišel transport. „Lidé netušili, kam odjíždějí. Často si mysleli, že je převážejí za prací. Vlaky ale mířily do Osvětimi-Birkenau,“ vzpomíná v podcastu 5:59 Kessler. Tam díky náhodě prošel selekcí a přežil i měsíce hladu, žízně a tvrdé práce v nelidských podmínkách.

Už o několik měsíců později, na začátku roku 1945, podle něj ale bylo i v táboře slyšet, že se blíží fronta. „A nacistické velení proto rozhodlo o postupném ústupu. Z Osvětimi začalo vypravovat pochody smrti, a tak jsem musel v lednu 1945 jít i já,“ vypráví pamětník.

Jen v letním oděvu se dvěma kousky chleba a trochou margarínu se vydal na cestu. A opět přežil. Zmrzlými cestami a poté přeplněnými vagony vlaku, ve kterých myslel jen na to, že nesmí usnout, nebo zemře, se dostal až do Buchenwaldu – tábora původně určeného zejména pro politické odpůrce nacistického režimu.

Zbytek války se mu podařilo přečkat v dětském bloku 66, ve kterém díky Čechoslovákovi Antonínu Kalinovi panovaly daleko mírnější podmínky než ve zbytku tábora. Děti měly dvojité přikrývky, nemusely pracovat a po čase se dokonce zbavily i povinnosti ranních a večerních nástupů. Moše Kessler říká, že možná jen díky tomu nakonec hrůzy nacistického režimu přežil.

Poté, co ho z Buchenwaldu osvobodili, se mu podařilo vyhledat matku a v Jablonci nad Nisou vystudovat šperkařství. Tři roky po konci války se společně odstěhovali do Izraele, kde Moše Kessler žije dodnes.

Během let se podle něj Izrael rozvinul ve fungující společnost, a to navzdory nepříznivé bezpečnostní situaci. Jak dopadne konflikt, který začátkem října rozpoutal Hamás, si neodvažuje předpovídat. „Věřím, že zvítězíme, ale to, co se stalo (7 . října) v Izraeli, je snad horší než to, co dělalo SS – z hlediska míry zvěrstev a hloubky toho, co (ozbrojenci Hamásu) provedli ženám, dětem, kolik lidí unesli,“ říká.

O tom, co Kessler zažil, nyní v českém překladu vychází kniha, kterou společně s ním napsala Limor Regev, odbornice na izraelsko-palestinský konflikt z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. „Ten příběh chlapce z bloku 66 je příběhem boje lidského ducha proti barbarství a proti temné stránce lidské zkušenosti,“ říká v podcastu 5:59.

Lidem, kteří děti v Buchenwaldu zachraňovali, podle ní bylo jedno, jaký původ děti mají. Zásadní bylo zachránit životy. „Šlo o víru v člověka a o boj za budoucnost lidství,“ vysvětluje.

A podobná situace podle ní nastala i nyní po úderu Hamásu. Regev upozorňuje, že v současnosti proti sobě nestojí Izraelci a Palestinci, nejde o politický konflikt. „Zločiny, kterých se Hamás dopouští, nereprezentují Palestince. Alespoň doufám. To reprezentuje opět jen tu nejtemnější stránku lidské duše. (…) Jsou to zločiny proti lidskosti. Hrůzy, proti kterým by se měl jasně postavit každý z nás a říct, že něco takového nepodporuje,“ dodává s tím, že Palestinci by se od teroristických činů Hamásu měli distancovat.

Zároveň ale podle expertky nikdo nechce civilistům z řad Palestinců ubližovat a zabíjet je. Izrael prý dělá vše pro to, aby dopad na civilní obyvatele Pásma Gazy byl co nejmenší. Připomíná, že izraelská armáda například dává vědět, které části oblasti chce bombardovat.

Ze svědectví z Pásma Gazy je ale zřejmé, že ne vždy mají Palestinci dostatek času a možností, aby se mohli přesunout do bezpečnějších oblastí. V polovině října to zmiňoval například šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell i vrcholný představitel OSN, kteří zároveň připomněli, že je nutné lidem v Pásmu Gazy posílat humanitární pomoc.

Izrael nicméně podle Limor Regev nemá v současnosti na výběr. „Jsou války, které si vybíráte. A pak jsou války, ve kterých bojovat musíte. A toto je jedna z nich. Nejde o pomstu, jde o spravedlnost a lidskost,“ říká.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co zažíval Moše Kessler v koncentračních táborech v Osvětimi a v Buchenwaldu nebo jak izraelské obyvatelstvo podle Limor Regev vnímá vládu vedenou Benjaminem Netanjahuem. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.

V této epizodě podcastu 5:59 jsme použili úryvky z knihy Chlapec z bloku 66, kterou vydalo nakladatelství Bourdon.