„Frustrace byla obrovská.“ Orbánův vzdor bude v EU doznívat, říká novinářka

Dlouhé týdny to vypadalo, že Ukrajina nedostane kýženou finanční pomoc od Evropské unie. Jenže maďarský premiér Viktor Orbán nakonec s podporou souhlasil. Jak asi kalkuloval? A znamená to konec přízraku maďarského veta nad unijními summity?

Nakonec to bylo menší drama, než mnozí očekávali. Maďarský premiér Viktor Orbán totiž na mimořádném summitu lídrů Evropské unie minulý týden nakonec podpořil balíček 50 miliard eur finanční pomoci Ukrajině. Dosažení dohody bylo oznámeno jen pár minut po oficiálním zahájení summitu.

Hrozba opakování maďarského veta z loňského prosince tak byla zažehnána. Jenže je otázkou, za jak dlouho se může vrátit do hry – a to zejména opět v souvislosti s Ukrajinou.

„Viktor Orbán má jen v případě Ukrajiny – co se týče jejího vyjednávání o vstupu do EU – v následujících třech letech 70 vet. Tedy 70 rozhodnutí, která budou muset proběhnout jednomyslně a kde to bude moci Viktor Orbán a maďarská delegace zablokovat,“ upozorňuje bruselská zpravodajka Hospodářských novin a serveru Aktuálně.cz Kateřina Šafaříková.

Jak se s tím Unie a její lídři vypořádají? Šafaříková očekává snahu opět s Maďarskem nějak vyjít. Jenže nejnovější zkušenost s premiérem Orbánem, který od prosince v otázce financí pro Ukrajinu vzdoroval zbylým 26 členským státům Unie, zanechává stopu.

„Frustrace z toho, jak se s Maďarskem nedá dohodnout a jak si Viktor Orbán stojí na svém, byla krátce před summitem obrovská,“ vysvětluje totiž novinářka v rozhovoru pro podcast 5:59. Považuje dokonce za pravděpodobné, že se v reakci na nejnovější epizodu opět „rozfouká“ debata o tom, jestli neomezit právo veta v rámci rozhodování Evropské unie. Třeba právě v některých oblastech zahraniční politiky.

Přesto minulý týden ukázal, že Unie může být stále akceschopná i tehdy, pokud je vyžadován souhlas všech členských států. Orbánovo rozhodnutí nicméně vyvolalo otázky, co k obratu maďarského premiéra vlastně vedlo.

„Ač se nám to může zdát banální, tak Viktor Orbán je člověk, kterému dělá dobře, když si s ním všichni třesou pravicí a poplácávají ho po zádech. Obráceně řečeno, nemá rád, když je někde izolovaný,“ uvádí zpravodajka Šafaříková jednu z tezí, která je teď prý často zmiňována v bruselských kruzích.

Dlouholetý hegemon maďarské politiky ale rovněž mohl kalkulovat. Evropská komise totiž Maďarsku stále zadržuje zhruba 20 miliard eur z unijních fondů, a to kvůli výtkám Bruselu vůči stavu právního státu v zemi.

Je evidentní, že Orbánova vláda touží situaci změnit. „Je možné, že Viktor Orbán dostal nějaký příslib, že dojde k uvolnění nějaké části těchto peněz rychleji, snáze. Že třeba do evropských voleb část těch 20 miliard eur do Maďarska doputuje,“ míní novinářka s odkazem na hlasování, které je v unijních zemích naplánované na letošní červen.

Zároveň je za klíčovou postavu v pozadí „Orbánova obratu“ uváděna italská premiérka Giorgia Meloniová, která mimo jiné nechyběla ani na důvěrné schůzce některých lídrů s Orbánem před zahájením čtvrtečního summitu.

Ostatně nebylo by to poprvé, co Meloniová sehrála podobnou roli. Kateřina Šafaříková připomíná průtahy při schvalování minimální daně pro nadnárodní korporace, které v roce 2022 vázlo na námitkách Polska v čele s premiérem Mateuszem Morawieckým.

„Spousta zkušených státníků nevěděla, jak na něj (Morawieckého). A přišla tehdy nová premiérka Giorgia Meloniová. V několika větách mu vysvětlila, co riskuje, když s tím nebude souhlasit,“ popisuje novinářka, co předcházelo polskému souhlasu. A teď zřejmě Meloniová podobným způsobem „zapracovala“ i na Viktoru Orbánovi.

Důležitým elementem je ale také už zmíněná Orbánova izolace. Tentokrát v Evropském parlamentu, kde jeho strana Fidesz momentálně nepatří do žádné z frakcí. Což je hendikep.

„Pokud jste na půdě Evropského parlamentu osamocen – tedy nejste v žádné frakci –, tak nemáte, stručně řečeno, vliv a peníze. A obojí Viktor Orbán chce a potřebuje. A je to žádoucí pro to, aby mohl dosáhnout nějakým způsobem svého cíle: Aby mohl vůbec ovlivňovat evropskou legislativu,“ podotýká bruselská zpravodajka.

A tady vstupuje do hry opět italská premiérka Meloniová. Zároveň je totiž šéfkou celoevropské strany Evropští konzervativci a reformisté (ECR), která má v europarlamentu stejnojmennou frakci. Mimochodem, patří do ní třeba i čeští občanští demokraté.

Podle Šafaříkové je přitom reálné, že ECR po červnových volbách početně posílí. Pokud by se navíc rozšířila o zástupce Orbánova Fideszu, mohla by se stát třetí nejsilnější frakcí vůbec. A to už je zajímavá varianta jak pro maďarského premiéra, tak pro Meloniovou.

„(Orbán) chce být členem nějaké silné celoevropské platformy. Tedy předpokládá se, že měl o důvod navíc, proč právě Meloniovou (před posledním summitem) poslouchat a proč právě na její argumenty slyšet,“ dodává zpravodajka Šafaříková.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, na jaké účely půjdou Ukrajině evropské peníze nebo co s podporou napadeného státu ze strany EU mohou udělat blížící se evropské volby. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.