Článek
Svět žije sportem. Začíná fotbalové mistrovství Evropy a nedávno skončilo hokejové mistrovství světa. Akce, které mají jednoho společného jmenovatele, o prvenství v těchto turnajích zápasí muži. A jak je na tom ženský sport a samotné vrcholové sportovkyně? Situace se lepší, vůči Západu toho ale musí Česko ještě hodně dohnat.
Co ve čtvrtém díle podcastu MDŽ uslyšíte?
- Jestli má být ambicí ženského sportu vyrovnat se tomu mužskému a jaké překážky musí ženy ve vrcholovém sportu překonávat.
- Jak je to naopak s muži v donedávna ryze ženských disciplínách, jako je třeba umělecké plavání.
- Co zažívají ženy ve vysokých funkcích trenérek nebo funkcionářky českého sportu.
I když se ženský sport v poslední době dostává na televizní obrazovky a do médií obecně častěji než dřív, nastavení oproti tomu mužskému pořád není rovnocenné, popisuje v podcastu MDŽ, který vychází v rámci zpravodajského formátu 5:59, sportovní moderátorka a komentátorka České televize Barbora Černošková.
„Už to není taková drobná popelka v koutě. Pořád je ale ženský sport slabší, čímž nechci říct, že se za každou cenu ve všech ukazatelích musí vyrovnat tomu mužskému, ale myslím, že pravidla by měla být nastavena tak, aby celé zpracování bylo spravedlivější,“ dodává Černošková.
V čem jsou na tom hůř oproti svým mužským kolegům třeba ženy fotbalistky, přibližuje advokátka v oblasti sportovního práva, předsedkyně České asociace fotbalových hráčů a zakladatelka asociace českých žen ve sportu Czech Women in sport Markéta Vochoska Haindlová. „Ženy mnohdy nemají profesionální smlouvy, trénují odpoledne po práci nebo po škole. Ale ten tlak a to očekávání na výkon je pro ně stejné jako z hlediska mužů,“ říká Vochoska Haindlová.
Advokátka popisuje situaci, kdy byla u jednání o nové profesionální smlouvě pro fotbalisty. „Po finálních korekcích nám z nejmenované strany přišla reakce: Upozorňujeme, netýká se to ženských fotbalistek.“ Ženám tedy v tomto případě v rámci jejich smluv dál nikdo nebude garantovat ani minimální mzdu.
Na západ od našich hranic je podle Vochoska Haindlové situace už jiná. Evropská fotbalová asociace UEFA přijala předpisy, které podmínky pro ženy upravují a které zavádí i pozitivní diskriminaci. „Fotbalové kluby budou muset uzpůsobit kabiny tomu, aby tam ženy měly možnost kojit své děti,“ přibližuje Vochoska Haindlová a dodává, že budou mít navíc nárok na dny volna kvůli menstruaci.
Blanka Pěničková, bývalá fotbalistka Slavia Praha, asistentka trenéra
„Bohužel si myslím, že stejné podmínky jako muži ženský fotbal stále nemá. Ženskému fotbalu se stále nepodařilo najít silného partnera nebo sponzora jak na ženskou ligu, tak i u nás v klubu nemáme přímo sponzora jenom pro ženský úsek fotbalu. Nejsme tolik vidět jako mužští kolegové, takže případným sponzorům to nepřináší to, co by od toho očekávali. S tím souvisí právě i to fanouškovství. V loňském roce se nám podařilo překonat rekord ženské ligy, kdy na stadion do Edenu na zápas se Spartou přišlo přes šest tisíc diváků a byl to opravdu velký úspěch. Byla to otázka klubu, co tomu oni věnovali za propagaci, a přineslo to ovoce. Je vidět, že to jde, pokud se tomu určitá část lidí a hlavně peněz věnuje, takže diváky přilákat dokážeme. Byl to první krok a doufám, že ne poslední.“
„Řada odpůrců vám řekne, no jo, ale on ten mužský fotbal je daleko zábavnější než ten ženský, podívejte se na ty plné stadiony a na vás holky nikdy nikdo takhle nepřijde,“ tlumočí některé argumenty, které proti větší propagaci ženského sportu slýchá sama Barbora Černošková. „Když to trošku nasvítíte, tak zjistíte, že ženský fotbal možná není tak rychlý, ale jsou tam zase jiné věci, které můžete obdivovat, a když se objeví v médiích, tak výkony jdou nahoru, máte srovnání i s jinými soutěžemi a ti diváci přicházejí,“ říká.
Muži v ženských sportech
Že může být někdy těžké odhlédnout od konzervativního vidění sportu, sama na sobě pozorovala právě i sportovní novinářka Černošková. Dříve se na vrcholové úrovni věnovala uměleckému plavání, které bylo dlouho mužům zapovězeno. Poprvé budou moci v této disciplíně na olympiádě nastoupit letos v Paříži. „Když jsem se na začátku tady té mužské vlny začala zabývat tím, jestli se mi to líbí, nebo ne, tak jsem sama byla zaskočená tím, že ti muži skáčou do vody, že dělají figury, které jsme dělaly my a že je to jako trochu divné,“ přiznává moderátorka.
Pak se na to ale, jak říká, zkusila podívat jinýma očima. „Říkala jsem si, že je to vlastně super, protože ti muži mají větší sílu a při těch zvedaných figurách dokážou tu holku vyhodit vysoko. A koneckonců, proč by to nemohlo být jako krasobruslení anebo balet? Kluci, pojďte, bude to super,“ vyzývá novinářka všechny umělecké plavce.
Natália Hejková, trenérka ZVVZ USK Praha, trenérka „výběru světa“ All Star game FIBA 2006 a 2007
„Ženy nemají a ani nemohou mít ve sportu stejné podmínky jako muži, i proto, že jsou fyziologicky jiné než muži. Ale opravdu velký rozdíl je v míře finančního zabezpečení, tam jsou ty rozdíly obrovské. Další problém v jejich sportovní kariéře bývá mateřství. To se často svému sportu dál věnovat vůbec nemohou. Záleží samozřejmě, jestli jsou to hráčky nebo trenérky. U hráček je to snazší, ale u trenérek je to obrovský problém. Žen, které by byly trenérky a zároveň matky, těch je strašně málo. Přesto žen obecně v našem odvětví v poslední době přibývá. Potkávám se s nimi v Eurolize a možná jsem byla i takovým příkladem toho, že žena trenérka může fungovat. Ani ne tak pro ty ženy samotné, ale pro jejich okolí, že začalo ženy angažovat, že se toho nebojí, že už ví, že ženy mohou být kvalitní trenérky. Nejdůležitější jsou podle mě vzory. Když budou existovat ženské vzory, tak to pomůže mladým trenérkám i klubům. Bude pak mnohem jednodušší ženy ve sportu angažovat.“
Co se musí změnit?
Podle advokátky a fotbalové činovnice Markéty Vochoska Haindlové je potřeba podpořit proces, ve kterém by ženy dosáhly na víc postů ve sportovních institucích a výrazný dopad mohou podle ní mít také sponzoři.
„Já jsem zaznamenala jednoho velkého partnera, který hodně sponzoruje sport v České republice a který mi řekl: Markéto, pomoz mi nastavit podmínky tak, aby to bylo i genderově vyvážené, a my budeme vyhovovat těm žádostem, které se budou věnovat i ženskému sportu,“ popisuje advokátka svoji zkušenost a možnou cestu, jak ženský sport v budoucnu výrazně podpořit.
Podle novinářky Barbory Černoškové by nejvíc pomohla obecně změna myšlení. Popisuje situaci, kdy ve sportovní redakci České televize řešili kvantitu zpracovávání ženského sportu. „Potom se toho chopil jeden kolega a udělal si sám svůj vlastní průzkum, kolik toho kterého ženského sportu vysíláme. A když se toho chopí chlap, tak to má u okolí úplně jinou váhu,“ popisuje v podcastu MDŽ Barbora Černošková a dodává, že takových mužů potřebuje ženský sport do budoucna víc.
S čím se ženy v oblasti sportu a sportovní žurnalistiky potýkají při návratu z mateřské dovolené? Jak vnímá situaci žen ve sportu známá tenistka? A proč bylo pro české fotbalové činovníky důležité, kdo vede fotbalový svaz v Burundi? Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.
Podcast MDŽ
MDŽ - zkratka, pod kterou si většina z nás představí hlavně Mezinárodní den žen, od teď ale i nový podcast Seznam Zpráv, kterým provází moderátorka a autorka Lenka Kabrhelová, spolu s šéfeditorkou Seznam Zpráv Veronikou Lehovcovou Suchou. V jejich podání je MDŽ mnohem variabilnější: Máme dost žen? Moc dobré ženy! Moc drží ženy, Mezi dobrými ženami. V podcastu MDŽ se totiž ke slovu dostávají hlavně ženy a probírají témata, která hýbou celou společností. Nebo možná nehýbou, ale měla by.
V prostoru, kterému verbálně a často i vizuálně dominují muži, kteří mluví a rozhodují o tématech, jež se týkají všech, si i ženy zaslouží, aby je společnost měla možnost slyšet, třeba v podcastu MDŽ.
MDŽ vychází v rámci podcastu 5:59. Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a v dalších podcastových aplikacích. Podcast 5:59 můžete sledovat na síti X nebo na instagramu.
Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.