Musíme se připravit, že něco ze strany Ruska přijde, varuje finský novinář

Finsko a Švédsko oficiálně požádaly o členství v Severoatlantické alianci. Co to vypovídá o Putinovi jako stratégovi? A jaký je pohled na aktuální vývoj přímo z Finska, které má s Ruskem dlouhou společnou hranici a v minulosti se svým mocným sousedem svedlo ozbrojený konflikt, který do jisté míry vztahy obou zemí dál určuje?

Finský parlament podpořil přihlášku své země do Severoatlantické aliance. Pro bylo 188 ze 199 poslanců. A to i přes výhružky, které Finsku v minulosti adresovali ruští představitelé. Podle nich se Finové musí – stejně jako sousední Švédové – připravit na vážné důsledky, které by jim vstup do NATO přinesl.

Ruský prezident Vladimir Putin jejich vyjádření mírnil. V pondělí řekl, že by vstup těchto dvou zemí do vojenského bloku nevnímal jako bezprostřední hrozbu.

„Každopádně jsme na to připraveni a neřekl bych, že by tu byla cítit nějaká panika, to vůbec ne. Lidé si možná jen uvědomují, že než bude naše žádost o vstup do NATO vyřízena, může tu být určité období ne úplně příjemného čekání,“ říká o aktuální situaci ve Finsku komentátor deníku Helsingin Sanomat a bývalý dlouholetý zpravodaj v Moskvě a Pobaltí Jussi Niemelainen.

Ve Finsku je – na rozdíl od České republiky – stále povinná základní vojenská služba. I to podle komentátora Niemelainena může mít vliv na to, že Finové zatím nepanikaří a věří své vojenské síle.

„A taky víme, že ruská armáda má momentálně napilno na Ukrajině, takže tam museli převelet i část svých vojsk od našich hranic. Něco přijde, nevěřím tomu, že ten současný klid vydrží, ruské vedení si ale uvědomuje, že s tím už moc nenadělá a pravděpodobně si už dřív museli připustit, že Finsko je součástí Západu a může se stát i součástí NATO,“ popisuje.

Hlavním důvodem, proč se Finsko rozhodlo o členství v NATO požádat, je podle finského novináře nepředvídatelnost budoucích ruských rozhodnutí.

„Kroky Ruska se zdají být šílené, ale ještě k tomu je v podstatě není možné odhadovat. A pokud to skončilo útokem na sousední zemi, skutečně nevíte dne ani hodiny. Pokud je váš soused schopný agresivně zaútočit a rozpoutat genocidní válku proti jedné zemi, všichni ostatní sousedi by se měli mít na pozoru,“ říká v podcastu 5:59 komentátor deníku Helsingin Sanomat Jussi Niemelainen.

Pokud se k NATO skutečně připojí Finsko i Švédsko, bude to nejen pro Alianci, ale i pro celou Evropu historický milník.

V pátečním podcastu 5:59 se také dozvíte, jakým vývojem vztahy mezi Finskem a Moskvou za poslední století prošly a zda je Vladimir Putin opravdu tak geniální stratég, jak se o něm roky tvrdilo. Poslechněte si v audiu v úvodu článku.