Hlavní obsah

USA jsou dnes dvě země, které si navzájem nerozumí, popisuje reportér

Foto: Bílý dům/Flickr

Americká viceprezidentka a kandidátka Demokratické strany v prezidentských volbách Kamala Harrisová.

Článek

Předvolební kampaň ve Spojených státech pomalu míří do finále. Klání mezi republikánem Donaldem Trumpem a demokratickou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou zůstává pohledem průzkumů naprosto otevřené. Proč se ale zdá, že za delší konec provazu teď tahá exprezident Trump? A jaký vliv na výsledek voleb může mít dění na Blízkém východě?

Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte

  • Jak se stalo, že po energickém nástupu Kamaly Harrisové nyní v prezidentském souboji udává tón spíše Donald Trump.
  • Že podle reportéra Respektu Jiřího Soboty cesta po USA naskýtá i pohled na „dvě různé země“ v jedné.
  • Proč si Sobota dokáže jen těžko představit, že se příkopy v americké společnosti podaří zasypat.

Do finiše zřejmě nejsledovanějších voleb světa –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prezidentského souboje ve Spojených státech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zbývají už jen zhruba dva týdny. V úterý 5. listopadu američtí voliči rozhodnou, jestli se vrátí k moci republikán Donald Trump, nebo jestli křeslo v Bílém domě obhájí demokraté a usedne na něm jejich kandidátka, současná viceprezidentka Kamala Harrisová.

Volby se už vlastně daly do pohybu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v desítkách amerických států umožňujících předčasné hlasování už této možnosti využily miliony Američanů. Přesto dál graduje také předvolební kampaň Trumpa i Harrisové. Čísla z průzkumů napovídají mimořádně těsný závěr jejich klání.

„Průzkumy vypadají úplně jako mrtvý závod. Myslím, že tady nikdo nepamatuje tak vyrovnanou kampaň, jako je ta letošní,“ říká přímo z USA reportér týdeníku Respekt Jiří Sobota. V rozhovoru pro podcast 5:59 přibližuje, že celoamerické sondáže teď přeci jen mírný náskok v řádu jednoho až dvou procentních bodů přisuzují Kamale Harrisové. Jenže Sobota dodává i to, že z takového rozdílu „vlastně nic nevyčtete“, protože v podstatě spadá do rozmezí statistické chyby.

Foto: archiv Jiřího Soboty

Reportér Respektu Jiří Sobota je také spoluautorem podcastu Americká krása.

Navíc průzkumy ve státech klíčových pro celkový výsledek –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ takzvaných swing states –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jsou většinou ještě těsnější. Oba soupeře dělí pouhé desetiny procentního bodu.

A poté je tu jiná důležitá metrika: který z kandidátů působí jako ten, jehož hvězda aktuálně stoupá. „Zdá se, že tón (v prezidentské kampani) teď udává Donald Trump. Mírně roste (v průzkumech). A roste i tematicky, protože když se podíváte na to, jaké pozice zastávají oba kandidáti v určitých tématech jako třeba migrace, je to spíše tak, že se Kamala Harrisová posouvá směrem k Trumpovi než on k ní. Trump je spíš radikálnější a čím dál víc napravo, zatímco Harrisová míří do středu,“ popisuje novinář.

Proč se Harrisová zasekla?

Ještě před několika týdny to byla naopak Kamala Harrisová, kdo v kampani zářil. V polovině letních prázdnin nahradila jako kandidátka demokratů současného prezidenta Joea Bidena, jehož šance na obhajobu povážlivě uvadaly. A hned vzápětí dokázala v průzkumech Trumpa nejen dohnat, ale také se dostat do vedení. Jenže vzestup postupně narazil.

„Ta první vlna (kolem Harrisové) trochu vyvanula. Nemyslím si, že Trump našel nějaký nový recept. Spíš je to tak, že na opačné straně trochu povadlo nadšení plynoucí z úlevy na začátku srpna,“ podotýká Sobota s odkazem na entuziasmus, který v řadách demokratů zavládl po nástupu Harrisové do čela kampaně.

Demokratům z pohledu reportéra týdeníku Respekt nepomáhá ani fakt, že hlavním tématem voleb se –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ostatně jako obvykle –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ stala ekonomická situace země, a to včetně vysokých cen zboží vyhnaných inflací. Do karet ale Harrisové nehraje například ani situace na Blízkém východě, kde Izrael po loňském krvavém útoku Hamásu zahájil vojenské tažení, které si dodnes v Pásmu Gazy vyžádalo přes 40 tisíc mrtvých z řad ozbrojenců i civilistů. A nedávno přibyla také izraelská ofenziva proti Hizballáhu na území Libanonu.

Běžně přitom zahraniční politika nebývá tématem, jemuž by v USA byl přisuzován velký vliv na výsledek voleb. Že by to ale tentokrát mohlo být jinak, Jiřímu Sobotovi ukazuje jeho cesta po některých amerických státech řazených do zmíněné kategorie swing states. Možná vůbec nejvíce v Michiganu. „V Detroitu je silná komunita arabských Američanů. A ti zásadně nesouhlasí s podporou, kterou vláda Bidena a Harrisové nabízí Izraeli –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ do té míry, že část z nich pro ně odmítá nejen hlasovat, ale chystá se hlasovat pro Trumpa,“ říká reportér.

Podle Soboty může jít třeba jen o stovky nebo tisíce lidí. I takový počet je ale při velmi těsném souboji v Michiganu podstatný. A vzhledem k nastavení celého volebního systému je prý možné i to, že by konflikt na Blízkém východě v konečném součtu byl jedním z rozhodujících faktorů souboje o prezidenta.

Proč o výsledku rozhoduje jen několik států?

E pluribus unum, píše se na státním znaku Spojených států. V překladu z latiny to znamená „z mnoha jeden“. Při prezidentských volbách však klidně můžeme parafrázovat na „z několika málo jeden“.

O obsazení Bílého domu v listopadu rozhodnou voliči jen v sedmi klíčových státech. Ke kampani je tak potřeba přistupovat s tímto vědomím. Mnohem větší roli tak hrají lokální témata, s mítinky pak mohou pomoci i oblíbené regionální politické osobnosti.

Témata, která v klíčových státech rozhodnou:

Dva pohledy, dvě Ameriky

Putování po Spojených státech českému novináři nabídlo ještě jeden obrázek –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pohled na rozpolcenou společnost. „Mám pocit, že jsou to dvě různé země. Ten rozdíl je až fyzicky viditelný a bolestný,“ zdůrazňuje Sobota s tím, že na jedné straně dnes v Americe stojí tábor, který je přesvědčený o naprosto špatném směřování země, reprezentovaný Donaldem Trumpem. Tito lidé věří, že v zemi, v níž život stále více ztrácí svou „americkost“, přicházejí také o svou důstojnost.

Na opačné straně pak podle reportéra najdeme lidi, kteří mají pocit, že svou důstojnost naopak získávají a že Amerika pod správou demokratů míří do lepší budoucnosti.

Šance na smíření těchto pohledů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a smíření těch, kteří je zastávají –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ se přitom nezdají být vysoké. „Třeba demokraté úplně běžně říkají, že vůbec nechápou, jak může někdo volit Donalda Trumpa. Že jsou (demokraté) natolik vzdálení jeho voličům, že ani po osmi letech, kdy se Trump pohybuje na politické scéně, tomu nerozumí. A to vám neřekne jeden nebo dva lidé, to vám říkají téměř všichni. A říkají to naprosto upřímně,“ popisuje Jiří Sobota.

V podcastu 5:59 také uslyšíte o tom, co oba prezidentští kandidáti chystají do závěrečné fáze kampaně nebo jak složité by pro republikány zřejmě bylo hledat nástupce Donalda Trumpa, pokud se mu nepodaří vrátit se do Bílého domu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.

Editor a koeditor: Pavel Vondra, Matěj Válek

Sound design: David Kaiser

Hudba: Martin Hůla

Zdroje audioukázek: ČT24, TV Nova, YouTube - Kamala Harris (@kamalaharris), YT - Fox News (@FoxNews), YT - WFAA (@Wfaa8)

Podcast 5:59

Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.

Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.

Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Doporučované