Článek
Evropskou politiku čeří výroky slovenského premiéra ohledně války na Ukrajině. Robert Fico mimo jiné obvinil Západ, že nepodporuje mír na Ukrajině a démonizuje ruského prezidenta. Ostré reakce vzbudila i schůzka šéfů slovenské a ruské diplomacie. Co vystupování Fica a jeho vlády znamená?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Proč počínání Roberta Fica ohledně války na Ukrajině není překvapivé.
- V čem je podle slovenské novinářky Beaty Balogové pro Fica přitažlivé současné Rusko.
- Kde už se z pohledu Balogové vydala vláda v Bratislavě „ruským směrem“.
Pobouření, a dokonce obavy o další směřování země. I takové reakce následovaly na Slovensku podle šéfredaktorky tamního deníku SME Beaty Balogové po některých výrocích premiéra Roberta Fica ohledně války na Ukrajině.
Předseda slovenské vlády jimi v minulých dnech a týdnech vzbudil velkou pozornost i za hranicemi. A to například tvrzením, že Západ nepodporuje hledání míru. Už předtím – v den druhého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu – také obvinil Evropskou unii, že jen podporuje „vzájemné zabíjení Slovanů“. Podle Fica rovněž Západ „falešně démonizuje“ ruského prezidenta Vladimira Putina.
Novinářka v rozhovoru pro podcast 5:59 nicméně zároveň upozorňuje, že pro část slovenské veřejnosti Ficovy výroky žádným překvapením nejsou. Lídr strany Směr totiž o válce na Ukrajině v podobných intencích mluvil už v minulosti. „Je to jedna z mála věcí, ve kterých je konzistentní,“ dodává Balogová, která je také členkou redakční rady Seznam Zpráv.
Tentokrát ale Ficovy výpady nenechaly chladnými některé zahraniční politiky a diplomaty. S kritikou se ozval například i britský velvyslanec na Slovensku Nigel Baker, který se vůči Ficovi nepřímo vymezil s tím, že také Západ si přeje na Ukrajině mír. Tvrzení o opaku diplomat označil za „nepravdivé, prostě a jednoduše“.
Co tedy rétorika Roberta Fica znamená? Podle Balogové premiér hraje v politice dlouhodobě hru dvou tváří: Jinak mluví při jednáních s partnery například v Bruselu a jinak doma na Slovensku, kde svým voličům říká, co chtějí slyšet.
„Nastoupil na dezinformační vlnu a ve svých projevech opakuje to, co od vypuknutí války slyšíme z dezinformačních médií,“ uvádí šéfredaktorka listu SME. Poukazuje například na Ficovu tezi, že krátce po zahájení války v únoru 2022 prý byla na dosah mírová dohoda, její uzavření ale bylo Ukrajincům „znemožněno“.
Vedle pragmatismu, kdy se slovenský premiér snaží získávat politické body u svých voličů, podle Balogové hraje důležitou roli další faktor – jeho dlouhodobé tíhnutí k Rusku.
„Myslím, že ta názorová blízkost vyplývá i například z toho, jak se Rusko staví ke korupci. Nebo také k moci jako takové, jakým způsobem konzumuje moc. To někde v Robertu Ficovi vyvolává sympatie – právě způsob, jakým se dokáže Vladimir Putin vypořádat se svými politickými oponenty nebo s kritickými a nezávislými médii,“ říká novinářka s tím, že „Fico měl vždy pro Rusko slabost“.
Když přijel Medveděv
Že jsou postoje slovenského premiéra ohledně Ruska autentické, ukazuje podle Balogové třeba i jeho počínání z roku 2010, kdy Bratislavu navštívil tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv. Také tehdy Robert Fico vedl vládní kabinet. A pustil se do tvrdé kritiky novinářů, kteří podle něj návštěvě Medveděva nevěnovali dostatečnou mediální pozornost, přestože prý došlo k podpisu významných dohod o spolupráci.
A dnes Fico obhajuje kroky své současné vlády tím, že je její zahraniční politika upřena do „více směrů“. Komentoval tak třeba i nedávné setkání slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem v Turecku. Západní politici se přitom jednáním s ruskými představiteli od začátku války většinou široce vyhýbají.
Zlehčování korupce ukazuje směr?
Poslední měsíce působení kabinetu pod vedením Roberta Fica se ostatně podle Balogové vyznačují „reálným přibližováním se k Rusku“. Což z jejího pohledu ukazují třeba i změny v trestním právu, o které se slovenská vládní koalice momentálně pokouší. A které počítají například s nižšími tresty za korupci. Podobný přístup – zdání, že korupce neexistuje – přitom novinářka vidí i v současném Rusku.
„Robert Fico si myslí, že korupce je něco, co by ta země (Slovensko) víceméně neměla řešit,“ myslí si Balogová. Za „větší zlo“ než korupci pak podle ní matador slovenské politiky považuje situaci kolem migrace, aktuální politiku Západu nebo třeba také americko-maďarského miliardáře s židovskými kořeny George Sorose.
Na Sorosův údajný vliv a „tahání za nitky“ přitom upozorňuje třeba i Viktor Orbán. A právě maďarského premiéra považuje Balogová za dalšího politika, od kterého se Fico inspiruje. „Není náhoda, že v Evropské unii je Ficově rétorice ohledně Ukrajiny blízká a podobná jedině ta Orbánova. Musím ale dodat, že svými posledními výroky Robert Fico překonal i samotného Orbána,“ podotýká slovenská novinářka.
V podcastu 5:59 také uslyšíte, jak by se podle Beaty Balogové měla k výrokům slovenského premiéra postavit Evropská unie nebo jak se jeho politika promítá do kampaně před prezidentskými volbami v zemi. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.
Editor a koeditor: Matěj Válek, Eduard Freisler
Sound design: David Kaiser
Hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: Český rozhlas Radiožurnál, ČT24, :24 (RTVS), TA3, Noviny.sk, Facebook – Robert Fico, X – UK in Slovakia
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.