Fico jako buldozer. „Slovensko čekají promarněné roky,“ říká novinář

Vláda Roberta Fica začala na Slovensku rychle měnit poměry v politice i mimo ni. Rozsáhlé personální otřesy už například prodělala také tamní policie, podle kritiků jde o snahu zadusit vyšetřování kauz z předešlé Ficovy éry. K čemu na Slovensku dochází?

Návrat Roberta Fica k moci na Slovensku se v pondělí poprvé výrazněji projevil také v Praze, kam zavítal nový šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár. Proměna po parlamentních volbách z konce září je ale citelná především v zemi pod Tatrami. Od chvíle, kdy prezidentka Zuzana Čaputová jmenovala Fica premiérem, přitom neuplynuly ani dva týdny.

„Věděli jsme, že nástup Roberta Fica bude razantní. Poslední dva roky to avizoval téměř každý den a také okamžitě po volbách. Přesto ten nástup jeho vlády není běh, ale sprint. Vzali si buldozer a projíždějí zemí,“ říká šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Podle něj je Fico motivovaný vyšetřováním kauz lidí spojených s érou jeho předchozího vládnutí, kterou Slovensko naposledy zažilo v letech 2012 až 2018.

Slovenský novinář v rozhovoru pro podcast 5:59 zároveň míní, že se Fico a jeho okolí snaží „co nejrychleji zabetonovat“ své pozice a neutralizovat tak hrozbu dalších policejních stíhání. Nebo dokonce případných trestů vězení.

Pozornost nejen na Slovensku vyvolal krok nového ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas), který hned první den po nástupu do funkce odvolal dosavadního policejního prezidenta. A to i přesto, že Štefan Hamran už předtím avizoval svůj odchod do civilu, k němuž mělo dojít jen tři dny po rozhodnutí Šutaje Eštoka.

Rázné personální kroky tím ale neskončily. Nedobrovolně skončili i policejní viceprezidenti, jejichž funkce Šutaj Eštok zrušil. A mimo službu postavil také některé vyšetřovatele, kteří mimo jiné pracovali na případech spojených s korupcí v politice.

„Mají ale (tito vyšetřovatelé) pozici chráněných svědků a oznamovatelů, protože sami byli součástí sporů, kde oznámili korupci. Tento status jim dává ochranu a podle zákona by neměli být odvolatelní,“ říká Kostolný s tím, že postavit takové policisty mimo službu je možné jen se souhlasem Úřadu na ochranu oznamovatelů. Novinář proto i s odkazem na názory některých právníků dodává, že tím nová slovenská vláda zašla až „za hranici zákona“.

Podle ministra Šutaje Eštoka je ale postup právně v pořádku. A také Fico vyjádřil jeho krokům podporu. Podle předsedy strany Směr, který nově vládne v koalici se stranami Hlas a Slovenská národní strana, mají personální výměny v policii „vnitřní logiku“ a „není to revanš“.

Kromě nového šéfa resortu vnitra ale budí na Slovensku emoce i obsazení dalších ministerstev a úřadů. Například je to osoba nového ministra obrany Roberta Kaliňáka, který v minulosti čelil hned několika obviněním. A třeba na místopředsednickou židli slovenského parlamentu usedl Ficův spolustraník Ľuboš Blaha, jenž zaujal nahrazením portrétu prezidentky Čaputové marxistickým revolucionářem Che Guevarou.

Ve Ficově nové vládě jsou však i jména, která takové kontroverze nebudí. Šéfredaktor Denníku N za příklad uvádí novou ministryni zdravotnictví Zuzanu Dolinkovou a šéfa školství Tomáše Druckera. Za odborníky na svém místě jsou prý také považováni třeba noví tajemníci na ministerstvu financí. „V té vládě jsou určitě lidé, kteří jsou umírněnější a kteří se snaží hledat skutečná řešení. Otázkou ale je, do jaké míry se zašpiní nemorální a neetickou politikou, kterou už Ficova vláda předvedla ve svém prvním týdnu,“ podotýká Kostolný.

Po rozdání karet v zářijových volbách a následném sestavení Ficovy koalice se rovněž začala vést diskuze o tom, jestli se Slovensko nezačne ubírat takzvanou maďarskou cestou. Tedy autoritativním směrem nastoleným ve své zemi premiérem Viktorem Orbánem. Novinář ale věří, že osud Slovenska bude jiný. Už kvůli odlišné realitě v obou zemích.

„Rozdíly jsou v síle občanské společnosti,“ zdůrazňuje Matúš Kostolný. Podle něj se na Slovensku vlivem zkušenosti s vládou Vladimira Mečiara v 90. letech vytvořila občanská společnost, která je „mnohem aktivnější a citlivější“ vůči ohrožení demokracie. Zároveň pak koalice Roberta Fica neoplývá tak výraznou většinou v parlamentu jako Orbán a ani nemusí být tak soudržná. Přesto ale podle Kostolného Slovensko pod vládou Roberta Fica čekají „ztracené čtyři roky“.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč slovenský novinář považuje za zřejmě nejproblematičtějšího „Ficova člověka“ místopředsedu parlamentu Ľuboše Blahu nebo jaké mantinely může nové vládě stavět prezidentka Zuzana Čaputová. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.