„Fatálně si nerozumí a teď to pochopil i Pavel.“ Debata o důchodech se zadrhla

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v úterý na vládě představí návrh důchodové reformy. Ta například počítá s tím, že by se měl oddálit odchod do důchodu podle věku dožití. S vládní reformou ale nesouhlasí opozice v čele s hnutím ANO. Mohou znesvářené strany ještě najít společnou řeč?

Na důchodovou reformu, která zřejmě bude jednou z nejzásadnějších reforem kabinetu Petra Fialy (ODS), zůstane vláda dost možná sama. Opoziční hnutí ANO totiž oznámilo, že se s vládou nebude podílet na strategických rozhodnutích v hospodářské a sociální oblasti.

Novinář České televize Petr Vašek poukazuje, že jablkem sváru se staly především dva body vládou navrhované reformy: zvýšení odchodu do důchodu podle věku dožití po roce 2030 a snižování penzí po roce 2026.

Vláda v těchto dvou bodech vidí způsob, jak výrazně ušetřit. Podle analýz Ministerstva práce a sociálních věcí by tyto úspory měly do roku 2050 dosáhnout v dnešních cenách v součtu zhruba 185 miliard korun. Podle Vaška jsou tyto části navrhované reformy ve společnosti zároveň nepopulární, bez nich by ale reforma neměla žádný ekonomický smysl.

„I proto je ta debata tak politicky vyostřená, protože bez nich si vláda nemůže říct, že dělá jakoukoliv důchodovou reformu, která má zajistit alespoň částečnou udržitelnost důchodového systému,“ říká novinář, který se dlouhodobě věnuje tématům rozpočtu a financím.

Vláda tím ale u opozice narazila. Nejprve to přitom vypadalo, že by se obě strany mohly shodnout. Ostatně po březnové schůzce na Pražském hradě, kterou právě kvůli chystané penzijní reformě svolal prezident Petr Pavel, mnozí nabyli dojmu, že dohoda možná je.

I sám prezident Pavel na tiskové konferenci mimo jiné řekl, že mezi vládou a opozicí reprezentovanou hnutím ANO panuje shoda na tom, že k udržitelnosti důchodového systému jsou nezbytně nutné zásahy, jako třeba prodloužení věku odchodu do penze. „To je naprosto nezbytný parametr,“ uvedl prezident.

To ani hnutí ANO během brífinku neodmítlo. Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová sice naznačila, že by hnutí ANO šlo jinou cestou, ale zároveň mluvila o tom, že potřebuje další podklady a že je vše nutné ještě probrat na další plánované schůzce koncem dubna.

O pár desítek minut ale už v rozhovoru s novináři mluvila jednoznačněji. „Když jsme se pak doptali: Je tedy dohoda, nebo ne? Tak řekla: Žádná dohoda není, to je prostě nezpochybnitelný fakt,“ popisuje novinář. Později mu prý zástupci ANO vysvětlovali, že Alena Schillerová ani místopředseda ANO Karel Havlíček nechtěli na Hradě bouchat do stolu a říkat prezidentovi ne.

A od té doby se spor vyostřuje. Koaliční politici, jako třeba šéfka Poslanecké sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, mluví o tom, že se opozici nedá věřit. Hnutí ANO mezitím z debat o důchodové reformě vycouvalo a na konci minulého týdne dokonce oznámilo, že s vládou Petra Fialy už o těchto změnách nehodlá jednat.

„Myslím si, že hlavním důvodem toho, že ta jednání zkrachovala, je – a já se nechci stavět ani na jednu stranu, protože podle mě to každá z těch stran pochopila tak, jak to pochopit chtěla –, že si ty strany fatálně nerozumí,“ popisuje Vašek.

Dalším faktorem může být i období, ve kterém se o změnách v důchodech jedná. Návrh totiž přichází v roce, kdy Česko čekají troje volby – do europarlamentu, krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. „Politici se prostě chovají jako politici. To znamená, že jejich úkolem je sice plnit nějak svůj program, ale chtějí být znovuzvoleni. Je to trošku cynické, ale prostě je to tak. (…) V takové atmosféře se prostě celospolečenská dohoda na nepopulárním tématu hledá poměrně těžce,“ říká Vašek.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak by k nutným změnám v nastavení důchodů přistupovalo hnutí ANO nebo jak velký problém by byl, kdyby se opozice a koalice nakonec na reformě nedohodly. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.