Merzovy plány proti migraci: „Možná jsou limity Německa jinde,“ říká expertka

Německo odpočítává poslední dny do předčasných parlamentních voleb. O porážce současného kancléře Olafa Scholze pochybuje jen málokdo, otázkou ale zůstává, jak silnou pozici volby přinesou jeho předpokládanému nástupci: lídrovi konzervativců Friedrichu Merzovi. Co se dá čekat od politika, jehož kampaň nepostrádá razanci?

Ještě před pár měsíci se zdálo, že o příštích vládcích Německa se rozhodne především na základě slavného politického hesla „je to o ekonomice, hlupáku“, které vzniklo v USA v 90. letech. Teď mělo platit v Německu, kde se na podzim rozpadla koalice sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze a kde už v neděli 23. února voliči rozdají nové karty v předčasných volbách.

Nedávná série smrtelných útoků způsobených přistěhovalci – v Magdeburku, Aschaffenburgu a minulý týden v Mnichově – však zasáhla i do předvolební kampaně.

„Na první místo se těsně, ale přece posunulo téma migrace,“ říká v rozhovoru pro podcast 5:59 expertka na Německo Zuzana Lizcová, vedoucí Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Z proměny atmosféry přitom podle Lizcové může těžit nejen protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), které průzkumy přisuzují druhou největší podporu mezi voliči, ale také dlouhodobý lídr pelotonu: konzervativní unie CDU/CSU v čele s Friedrichem Merzem.

Muž považovaný za pravděpodobného příštího kancléře teď slibuje Němcům v oblasti migrace rázné kroky, včetně okamžitého zavedení trvalých kontrol na hranicích. Zostřená migrační debata ale v Merzův prospěch nemusí hrát automaticky. „Je otázkou, jestli lidé volající po mnohem přísnější migrační politice nebudou volit spíš ‚originál‘ – tedy Alternativu pro Německo. A pro Merze může být rizikem i to, že se dostává do přílišné blízkosti této strany,“ podotýká Lizcová.

Jsou tu ale i praktické otazníky. Třeba ten, jak konkrétně by trvalé kontroly německých hranic vypadaly. Ale zejména k nim nemusí vůbec dojít – a to ani v případě, že ve volbách CDU/CSU skutečně zvítězí. Politoložka z Univerzity Karlovy totiž upozorňuje, že podobná opatření odmítají jak sociální demokraté z SPD, tak i Zelení. A dá se očekávat, že spolupráci jednoho či druhého bude Merz potřebovat, aby mohl vládnout.

Na cestě k přísnému režimu na hranicích tak leží řada překážek. „V Německu se zkrátka nedá vládnout jako ve Spojených státech, kde teď vidíme tu rozhodnou politiku (prezidenta) Donalda Trumpa, který vahou svého úřadu velmi rychle prosadil nějaká opatření,“ uvádí expertka.

Navíc Lizcová nepovažuje za jisté, že by „zavírání hranic“ nebo třeba deportace přistěhovalců bez dokladů vyřešily bezpečnostní situaci v zemi a zabránily dalším útokům: „Je otázkou, jestli větší problém neleží v tom, že Německo naráží na limity svých kapacit – ať už při integraci do pracovního trhu, nebo třeba ve školách, na trhu s bydlením a podobně.“

Devětašedesátiletý Merz je představitelem konzervativního křídla „své“ Křesťanskodemokratické unie (CDU), do jejíhož čela se po několika neúspěšných pokusech dokázal v roce 2022 konečně prosadit. Vedle ekonomických a migračních výzev pro Německo teď zdůrazňuje nutnost podporovat Ukrajinu ve válce s Ruskem a je také například zastáncem jaderné energetiky.

Politoložka Lizcová označuje Friedricha Merze za rozhodného politika, který je demokratem „klasického západoněmeckého ražení“. A i když třeba v otázce ochrany hranic zmiňoval v předvolební kampani možnost plného využití pravomocí kancléře, podle expertky ho nelze srovnávat se staronovým šéfem Bílého domu, který teď sérií kontroverzních opatření hýbe americkou politikou. „S Trumpem toho (Merz) nemá příliš společného,“ říká akademička.

Řada Němců prý zároveň Merzovi přisuzuje značné hospodářské kompetence. Jenže popularita vystudovaného právníka má dle průzkumů své limity. Jen zhruba třetina Němců si myslí, že by Merz mohl být dobrým kancléřem. „V souboru potenciálních kandidátů je spíše než za toho skvělého a vynikajícího považovaný za nejméně špatného,“ dodává politoložka s tím, že značná část Němců v Merzovi nevidí naději pro budoucnost země.

Přesto teď konzervativní politik pomýšlí na vedení celého Německa. A podle Lizcové zůstává nejpravděpodobnějším povolebním scénářem vznik velké koalice s jen těsnou většinou ve Spolkovém sněmu. Podstatnou okolností je i to, že Merz opakovaně vyloučil jakoukoliv povolební spolupráci s AfD.

Dobrý volební výsledek právě Alternativy pro Německo nebo také levicově populistického Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) přitom může mít výrazné dopady. Pokud by totiž „tradiční“ politické strany v Bundestagu nakonec nezískaly ústavní většinu, může to zkomplikovat provádění reforem, po nichž volají odborníci i část německých politiků.

Expertka Lizcová v této souvislosti poukazuje na možné úpravy takzvané dluhové brzdy, která brání zadlužování země: „Nemožnost ji reformovat může být po volbách velkou překážkou pro ekonomický rozvoj Německa.“

V podcastu 5:59 také uslyšíte, jaké scénáře povolebního vývoje v Německu by byly příznivé pro Česko nebo jak překvapivé je zjištění nového průzkumu, podle něhož podporuje zapojení německých vojáků do mírové mise na Ukrajině skoro polovina Němců. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.