Expert: To, co se děje v přírodě, není shoda náhod

Extrémy počasí o sobě po loňském rekordním roce dávají vědět i letos. Zatímco tuzemští pěstitelé si stěžují na škody způsobené mrazem, planeta zažívá sérii nejteplejších měsíců v zaznamenané historii. Co čekat od zbytku roku 2024? A co s tím vším dál dělat?

Série rekordů začala v polovině loňského roku, kdy experti označili měsíc červen za nejteplejší v historii měření. Tehdy ale ještě meteorologové ani světová veřejnost nevěděli, že další měsíce se stejným přívlastkem budou následovat - nejteplejší červenec, srpen, září, listopad… Znepokojivá šňůra trvá dodnes. Nejnověji se do ní zařadil duben, a to jako 11. měsíc v řadě.

„Z klimatického hlediska je to zarážející,“ říká klimatolog Carlo Buontempo, který je ředitelem oddělení pro klimatické změny v meteorologické službě Evropské unie Copernicus. Právě program Copernicus ve svých zprávách o vývoji klimatu mimo jiné upozorňuje na naměřená maxima. Už letos v lednu informoval, že celý loňský rok byl s průměrnou globální teplotou 14,98 stupně Celsia nejteplejším, jaký lidstvo dosud zaznamenalo.

Jestli budou rekordní měsíce dál přibývat - nebo jestli také rok 2024 překoná v průměrné teplotě ten loňský - je možné jen částečně odhadovat. Buontempo v rozhovoru pro podcast 5:59 odkazuje na klimatické jevy El Niño a La Niña, které ovlivňují podmínky v Tichém oceánu a tím i vývoj počasí po celém světě. Podle klimatologa teď přitom existuje „velká šance“, že s oslabováním „horkého“ El Niña se na konci léta opět ukáže La Niña a její chladicí účinky.

Tempo oteplování by tak alespoň dočasně mohlo zpomalit. A spolu s tím i pravděpodobnost, že se letošní rok stane historicky nejteplejším. „Na druhou stranu, máme za sebou (letos) už čtyři měsíce, které opět přepisovaly rekordy. Takže by muselo dojít k extrémně rychlému ochlazení, aby se to do celkového výsledku stačilo promítnout,“ uvádí expert.

Ještě jinou otázkou je navíc konkrétní vývoj v Evropě. Podle Buontempa model programu Copernicus ukazuje v zásadě to, že „pravděpodobnost léta teplejšího, než je běžné, je vyšší než obvykle“.

V případě Evropy zároveň není úplně jasné, jestli byl rok 2023 první, nebo až druhý nejteplejší. Klimatolog z programu Copernicus upozorňuje, že závisí na tom, jak si kontinent geograficky vymezíme a na jaká data se podíváme. I tak ale Evropa všechny tři roky s nejvyšší průměrnou teplotou zaregistrovala od roku 2020. A deset historicky nejteplejších po roce 2007. 

Oteplování je tak podle Carla Buontempa jasně patrné jak celosvětově, tak právě i v Evropě, kde prý navíc teplota roste zhruba dvojnásobnou rychlostí ve srovnání s průměrem celé planety.

Globální růst teplot, včetně rekordního zápisu spojeného s letopočtem 2023, přitom z pohledu experta nejde vysvětlit třeba jen působením jevu El Niño. Považuje za nezbytné přidat do rovnice také skleníkové plyny, které lidstvo vypouští do atmosféry.

„Bylo by statisticky téměř nemožné, abychom (v Evropě) zaznamenali tři nejteplejší roky v posledních třech letech a deset nejteplejších v posledních patnácti letech. Musela by to být neskutečná shoda náhod. Tak tomu ale není,“ říká Buontempo s tím, že objem energie obsažený v emisích je „gigantický“ a má také zásadní dopady na vývoj klimatu.

Debata, jakým způsobem - a jak výrazně - snižovat emise skleníkových plynů, zaměstnává politiky i globální veřejnost. Podle klimatického šéfa programu Copernicus ale každopádně platí jednoduchá teze: „Čím déle budeme čekat, tím více se bude oteplovat.“

Ani okamžitá a rozhodná akce by přitom nedokázala zvrátit růst teplot a jeho důsledky v horizontu nejbližších desítek let. Expert zdůrazňuje, že od této chvíle „se zatím bude jen oteplovat“. A že také hladiny oceánů budou stoupat - bez ohledu na to, k čemu se lidstvo nyní odhodlá.

Přesto Buontempo považuje současná rozhodnutí za klíčová. Určí totiž třeba to, kam až hladina moří v příštích staletích dosáhne. A vliv prý budou mít i na samotné oteplování.

„Pokud začneme jednat rychle a okamžitě, možná se na konci tohoto století vrátíme k teplotám, které zažíváme v současnosti. (…) Oteplování není novým normálem - to by totiž naznačovalo, že jsme dosáhli jakési stability. Což se nestalo. Přecházíme do období, které bude horší než to současné,“ uzavírá.

V podcastu 5:59 také uslyšíte, na jaké dopady změny klimatu na lidské zdraví Carlo Buontempo upozorňuje nebo jestli máme očekávat častější klimatické extrémy, jaké v minulých týdnech dopadly na české ovocnáře a vinaře. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.