Volbami cloumá velká politika, reálně ale kraje ovlivňují 3 oblasti, říká politolog

Češi jdou dnes opět k volbám. Výběr nových krajských zastupitelů a třetiny Senátu se odehrává za mimořádných okolností. Je to jen pár dní, co se zemí prohnaly ničivé povodně. Ovlivní to smýšlení voličů? A jak důležité je regionální klání rok před volbami do Poslanecké sněmovny?

O krajské a senátní volby nebývá zdaleka takový zájem jako o volby do Poslanecké sněmovny nebo o ty prezidentské, a to se zpravidla odráží i v kampani. Ani ta letošní nebyla příliš výrazná, zato její závěr poznamenalo povodňové drama. V průběhu týdne se dokonce vedla debata o tom, zda by nebylo namístě volby odložit, k tomu ale politická reprezentace nakonec nepřistoupila.

Vláda se přiklonila k názoru té části právních expertů, podle nichž by odklad voleb způsobil více problémů a pochybností o legitimitě hlasování než jejich konání v původně stanoveném termínu. Počet volebních okrsků, které by mohly mít kvůli povodním reálné problémy s uspořádáním hlasování, je podle vládních představitelů malý a navíc mohou využít asistence ze strany Ministerstva vnitra.

„Myslím si, že rozhodnutí volby uskutečnit v plánovaném termínu, přičemž stát udělá všechno pro to, aby ten, kdo chce volit, nebyl na svém volebním právu krácen, je správné,“ říká v podcastu 5:59 politolog Michal Pink z Masarykovy univerzity v Brně. Zároveň připomíná, že i minulé krajské volby se v roce 2020 konaly za nestandardních podmínek způsobených koronavirovou pandemií.

„Dá se to k tomu přirovnat vzhledem k tomu, že se jednalo o plošné omezení. Samozřejmě povodně jsou kolikrát daleko horší, co se týká materiálního zázemí, které je zničené. Ale z hlediska plošného zásahu to nyní je, dá se říci, marginálium,“ míní.

Politolog Pink neočekává, že kvůli povodním výrazněji poklesne volební účast. A předpokládá i podobné voličské chování, jaké lze u krajských voleb pozorovat dlouhodobě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy hlasování spíše podle celostátního klíče než toho regionálního.

„Krajské volby se vyvinuly do situace, kdy se nám nabízejí celostátní politici a slibují něco, co vůbec nesouvisí s krajskou politikou. Ale reálně jde v krajských volbách o tři oblasti: dopravu, školství a zdravotnictví,“ vyjmenovává Pink nejviditelnější pravomoci z gesce krajů.

Politici podle Pinka nicméně dobře vědí, že voliči mají tendenci vnímat i krajské volby prizmatem celostátní politiky. Expert to ostatně považuje za důvod, proč se v kampani tolik ukazoval například šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ale i další celostátní lídři, kteří často zastínili i špičky regionálních kandidátek.

Postup opozice ale prý měl i své slabiny. „Opoziční strany na celostátní úrovni se snažily –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a myslím, že se jim to ne úplně podařilo –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ udělat z krajských voleb hlasování proti vládě. A zaměřily se na velice omezený cílový elektorát. Když se podíváme na hlavní heslo ANO ‚Vrátíme vám, co vám vláda vzala‘, tak je to vlastně cílení na úzkou skupinu seniorů,“ říká Pink s tím, že ANO svým sloganem odkazuje především na snížení valorizace penzí pětikoaličním kabinetem. Tato taktika se však podle něj může zcela minout s ekonomicky aktivní částí společnosti.

Za svého druhu zkoušku na události příštího roku ale podle politologa mohou tyto krajské volby považovat i strany vládní koalice: „Klíčové je pro ně nachystat se na společnou kandidaturu pro volby do Sněmovny, které vyžadují úplně jiné strategické uvažování a jinou formu spolupráce. Pokud budou postupovat v souladu, přinese jim to daleko větší efekt a pozitivní vedlejší bonus než ve chvíli, kdy se rozhádají.“

V podcastu 5:59 se také od Michala Pinka dozvíte, jak se o těchto krajských volbách dá přemýšlet ve fotbalových termínech nebo jak citliví jsou voliči v krajích na regionální korupční kauzy. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.