Směřujeme k zajímavým časům, říká klimatolog. A může to být dost drsné

V Česku se léto zatím teplotně nese spíše v mírném duchu, ze světa ale průběžně přicházejí zprávy o nových teplotních rekordech. Vědci v týdnu dokonce ohlásili globálně nejteplejší dny v historii měření. Zároveň přibývají náznaky, že se přijaté závazky pro boj s klimatickou změnou nedaří plnit. Jaká budoucnost se před námi rýsuje?

O nepříliš povzbudivé zprávy o klimatu není nouze ani letos, přestože Česku se v posledních týdnech extrémy spíše vyhýbají. Jenže například ve Velké Británii byl červen nejteplejší od roku 1884, kdy se začaly vést oficiální teplotní záznamy. Tento týden pak američtí vědci uvedli, že padl rekord také z pohledu průměrné globální teploty v jednom dni. Poprvé od počátku měření bylo v průměru přes 17 stupňů Celsia.

Zároveň už letos vlny veder, sucho a další projevy extrémního počasí sužovaly například Španělsko, Čínu, jih Spojených států nebo jihovýchod Asie, kde vysoké teploty způsobily i řadu úmrtí. Co to o klimatu ukazuje?

Smrtelně horká léta se stávají novým normálem, poznamenává v rozhovoru pro podcast 5:59 klimatolog Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe. „Samozřejmě nebude tomu tak vždy a všude. Velkým efektem je změna klimatu, přestože tu zároveň neustále působí přirozená variabilita klimatu. (…) Takže extrémy tu vždy byly. Ale bude jich víc – a víc bude zejména právě období sucha a veder,“ vysvětluje.

Zdánlivý paradox toho, že v Česku se letošní rok zatím vyvíjí relativně chladně, dává Farda do souvislosti s děním v prostoru severního Atlantiku. Na jaře tam totiž podle něj došlo k „atypické cirkulační situaci“. Výsledkem je stále o něco chladnější počasí, než jaké by mělo být.

Jinak se ale i v tuzemsku v posledních letech setkáváme s některými dosud neobvyklými projevy počasí. Třeba s ničivým tornádem, které v červnu 2021 zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko, kde kromě velkých škod na majetku zanechalo i několik obětí na životech.

V jiných částech světa udeřily mimořádně silné bouře i letos. Už poměrně obvyklá jsou tornáda v USA. Ale třeba v Africe se letos v březnu tropický cyklon Freddy stal bouří s nejvyšším počtem obětí na tomto kontinentu za poslední roky.

Klimatolog Farda říká, že podobné extrémní klimatické jevy – tornáda, tropické cyklony a další – budou podle očekávání odborníků přibývat. A bude růst i jejich závažnost. Už proto, že planeta je stále více zalidněná.

„Blíží se období, kdy klima bude drsnější. Nelze vyloučit, že někde zůstane nějaký ‚ostrov stability‘, kde vše zůstane při starém. Je to ale málo pravděpodobné,“ podotýká expert. Poukazuje i na možné migrační a jiné společenské tlaky, které takové počasí může spustit nebo už v některých částech světa spustilo. „Směřujeme k zajímavým časům,“ dodává Farda.

Jak omezit budoucí rizika? Kromě rázných politických kroků vedoucích k celosvětově významnému snížení uhlíkových emisí by pomohly nové technologie. Podle Fardy lidstvo čeká na technologický průlom – „divokou kartu“, která by například umožnila masivní skladování energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. Nebo na průlom na poli využití jaderné fúze pro komerční výrobu elektřiny.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jakých míst planety by se mohla týkat migrace vyvolaná projevy klimatické změny nebo proč je tzv. geoinženýring zřejmě až příliš divokou kartou pro snahu ochladit planetu. Celou epizodu si poslechněte v přehrávači v úvodu článku.