Rozpačité skóre boje o klima: Místo novinek ještě víc lobbistů

Rozpačité reakce vyvolal výsledek klimatické konference OSN, která se o víkendu uzavřela v Egyptě dramatickou koncovkou. Státy se sice shodly na zřízení speciálního fondu pro zranitelné země, nové závazky ke snižování emisí ale nepřijaly. Proč k tomu došlo? A jak velký problém to pro planetu znamená?

Fond pro kompenzace škod zvláště zranitelným zemím, zdůraznění závazku na oteplení Země o nanejvýš 1,5 stupně nebo ochrana klíčových ekosystémů. To jsou jen některé kroky, na kterých se na klimatické konferenci v egyptském Šarm aš-Šajchu dohodlo zhruba 200 států.

Země se ale naopak nezavázaly k vyloučení fosilních paliv jako ropa nebo zemní plyn. „V tom je jejich konstatování poměrně slabé. Mluví se jen o uhlí a ne o vyloučení, ale o omezení,“ vysvětluje ekolog a vědecký pracovník ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Alexandr Ač.

Kritika zní i z evropských zemí, jako je Francie, Německo nebo Velká Británie. „Je to skutečné zklamání,“ uvedla podle AFP třeba francouzská ministryně ministryně pro energetickou transformaci Agnès Pannierová-Runacherová. Generální tajemník OSN António Guterres zmínil, že vítá založení fondu pro chudší země, ale „nebude to stačit“.

Pochyby jsou podle Ače „oprávněné“. „Je to sedmadvacátá konference a globální emise pořád rostou. Sedmadvacetkrát politici slibovali, že ten problém začnou efektivně řešit. A v podstatě jdeme stále opačným směrem,“ říká.

„Mechanismy zjevně nefungují - nebo nefungují tak, jak jsou zamýšlené,“ dodává. A pokud dojde ke globálnímu oteplení o 1,5 stupně, hrozí, že už nebudeme schopní zastavit třeba tání ledovců v Grónsku.

Navzdory varováním se země zdráhají schválit razantnější omezení emisí. Podle Ače hrají roli hlavně dva faktory. Zaprvé je složité najít řešení, které by vyhovovalo celému světu. A zadruhé aktéry ovlivňují fosilní lobbistické skupiny.

„Na letošní konferenci se jich registroval rekordní počet. Myslím, že jich bylo více než 600. A v příštím roce se očekává, že jich bude ještě více,“ popisuje.

Naopak chudší země se zdají být spokojené. Vítají usnesení o fondu, který jim má pomoct s kompenzací škod způsobených klimatem. „Je to nevyhnutelná podmínka pro to, aby se mohly úspěšně přizpůsobovat už probíhajícím změnám,“ vysvětluje Ač.

V závěrech se nicméně nepíše o konkrétních sumách. A ekolog také upozorňuje na to, že už před sedmi lety v Paříži došlo k podobnému závazku. Ten se ale nepodařilo naplnit.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, ve kterých regionech světa se globální oteplování projevuje nejmarkantněji a kdy pravděpodobně budeme v bodě, kdy už nebude možné klimatické změny na celém světě zastavit. Poslechněte si v audiu na začátku článku.