Útok byl velmi koordinovaný, vysvětluje odborník. Co se děje v Brazílii?

Dva měsíce po prezidentských volbách Brazílie zažila svůj „osmý leden“ po vzoru útoku na americký Kongres před dvěma lety. Příznivci bývalého pravicového prezidenta Jaira Bolsonara zaútočili v neděli na tři největší brazilské instituce. Jak se s násilím demonstrantů vyrovnaly tamní bezpečnostní složky? A je brazilská demokracie v ohrožení?

Příznivci prezidenta Luly da Silvy v pondělí vyšli do ulic, aby podpořili novou hlavu státu po protestech takzvaných bolsonarovců. Zhruba čtyři tisíce podporovatelů jeho rivala a exprezidenta Jaira Bolsonara totiž v neděli protestovaly proti výsledkům voleb a část z nich zaútočila na klíčové brazilské úřady.

Radikální Bolsonarovi voliči už od října, kdy exprezident prohrál volby, provedli několik cílených útoků. Zaměřili se například na sídlo federální policie nebo se pokusili zablokovat letiště. Jako další cíl si vyhlédli právě parlament, soud a prezidentský palác.

„Začaly se za nimi do hlavního města přesouvat desítky, možná stovky autobusů z celé země. Velmi dlouho se připravovali, že zaútočí na nejdůležitější instituce brazilského státu,“ popisuje začátek protestů antropolog, odborník na Latinskou Ameriku a spolupracovník Střediska ibero-amerických studií Univerzity Karlovy František Kalenda.

Ačkoli se mnoho takzvaných bolsonarovců, kteří se účastnili protestů, podařilo zatknout, nepokoje stále nejsou u konce. „Po celé zemi probíhají pokusy zablokovat rafinerie. (…) Dalo by se říct, že se Bolsonarovi příznivci opět přeskupují, zkouší něco jiného,“ vysvětluje Kalenda.

Kdo takzvané bolsonarovce vede, není jasné. Ve skupině radikálních příznivců bývalého prezidenta se podle Kalendy ale často objevují konzervativní evangelikální pastoři nebo drobnější a střední podnikatelé. Tito lidé jsou ze střední třídy, bývají velmi aktivní na sociálních sítích a obávají se levicové politiky Luly da Silvy.

„Mimo jiné se mezi nimi objevují i bývalí příslušníci silových struktur, například na demonstracích byli identifikováni generálové nebo plukovníci ve výslužbě, bývalí vojenští policisté, bývalí příslušníci těch gard v různých federálních jednotkách,“ popisuje expert.

Sám Bolsonaro se od protestů sice distancoval, otevřeně je ale neodsoudil. Navíc v lidech už po říjnových volbách vzbudil pochybnost o jejich regulérnosti, když neuznal porážku. A  v prosinci před uváděním Luly da Silvy do úřadu odjel na dovolenou na Floridu, aby se vyhnul tradičnímu aktu a nemusel mu předat prezidentskou šerpu.

„Přinejmenším je pro protestující symbolem. Navíc někteří lidé, kteří se útoku účastnili, jsou jeho příbuzní,“ říká Kalenda.

Podle experta se situace v Brazílii uklidní teprve až se bezpečnostním složkám podaří „rozprášit alespoň nejnásilnější a nejradikálnější skupiny“. „U bolsonarovců jde stále o neochotu přijmout, že ve volbách prohráli. K postupné deeskalaci dojde, až to pochopí.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč se policie během protestů chovala pasivně nebo jakou roli v demonstracích hrály a hrají sociální sítě. Poslechněte si v audiu na začátku článku.