Expert: Babiš o vztahu s StB neříká pravdu, na rozdíl od Pavla nemá reflexi

Komunistická minulost začíná ve vrcholící prezidentské kampani dohánět oba kandidáty usilující o Hrad, Petra Pavla i Andreje Babiše. Předseda ANO dokonce tuto kartu vytáhnul prakticky okamžitě po sečtení hlasů z prvního kola. V čem přesně si oba s komunistickým režimem zadali?

Letošní prezidentská volba přinesla zásadní politický paradox. Do druhého kola se probojovali dva muži s komunistickou minulostí. Oba na startu kariéry nejspíš nasměrovala rodina, následně v 80. letech vstoupili do Komunistické strany Československa. V tom ale podobnost jejich příběhů končí.

Mladší z dvojice kandidátů, generál ve výslužbě Petr Pavel studoval na Vojenské akademii v Brně, poté byl velitelem výsadkářů průzkumné roty v Prostějově a rok před revolucí nastoupil na tříletý zpravodajský kurz, který organizovala vojenská rozvědka.

„V jiných případech všechny zajímá, až co se dělo po studiu. Ale to Pavel nemohl stihnout. Byla to vyšší moc (když přišla revoluce v roce 1989, pozn. red.). Těžko říct, co by bylo, kdyby bylo, ale nestalo se tak,“ říká Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu. Zpětně se tak voliči nedozví, jestli se Pavel skutečně chtěl stát rozvědčíkem. Ze školy, kterou studoval, to přímo nevyplývá.

Podle Tomka se v ní lidé připravovali na různé funkce, například na vojenské přidělence nejen do zemí, které byly tehdy považované za nepřátelské, ale také do těch neutrálních nebo spřátelených. Zároveň také mohl pracovat jako analytik v Praze.

„Připravoval se na možnou funkci ve vojenském zpravodajství a těch funkcí tam bylo více. Rozvědčíkem se ale nestal, školu dokončil až v 90. letech,“ vysvětluje.

Šéf hnutí ANO a expremiér hnutí ANO Andrej Babiš se oproti tomu po vstupu do strany na začátku 80. let stal spolupracovníkem Státní bezpečnosti a později i agentem. Potvrdily to i slovenské soudy, proti jejich verdiktu se Babiš v současnosti dovolává.

„Spolupracoval. Ale z toho, co jsem viděl ve veřejné části svazku, to na mě nedělá dojem, že by ta spolupráce byla fatální ve smyslu, že by třeba někoho dostal do vězení,“ popisuje vojenský historik.

Babišovo vysvětlení, že jeho kartu „někdo podepsal“, ale on o tom nevěděl, nicméně Tomek vyvrací. „Jsem přesvědčen, že se na tom podílel vědomě,“ říká. Navíc svou spoluprací podle vojenského historika „spoluvytvářel atmosféru strachu ve společnosti“.

Komunistická minulost obou kandidátů se tak velmi lišila. A stejně tak je rozdíl i mezi tím, jak se dnes dvojice ke svému působení v komunistické straně staví. „Pavel je kritický, u Babiše reflexe schází. Jak odmítá, že spolupracoval, mi přijde velmi nebezpečné,“ myslí si Tomek.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaký typ lidí režim obecně vysílal jako zástupce zahraničního obchodu do ciziny nebo proč česká společnost více než třicet let po sametové revoluci chce za hlavu státu muže s komunistickou minulostí. Poslechněte si v audiu na začátku článku.