Článek
Místopředseda KDU-ČSL a současný ministr životního prostředí Petr Hladík chce ze strany vyloučit exšéfa lidovců Cyrila Svobodu. Vadí mu, že politik opakovaně poskytl rozhovor webu Voice of Europe, který po Evropě šířil proruskou propagandu. Svoboda kritiku odmítá. Předsednictvo lidovců má o jeho stranickém osudu rozhodnout dnes, o vyloučení rozhodne celostátní výbor 25. dubna.
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Že se může návrh na vyloučení Cyrila Svobody ze strany Petru Hladíkovi vymstít.
- Že za údajným příklonem Svobody k Rusku je podle reportéra Václava Dolejšího hlavně politikova ješitnost.
- Nebo jaký vliv může mít kauza na nízké volební preference lidovců.
Někdejšímu šéfovi KDU-ČSL a exministrovi zahraničí Cyrilu Svobody hrozí, že by mohl být vyloučen z domovské strany. Požaduje to současný místopředseda lidovců a zároveň ministr životního prostředí Petr Hladík s tím, že Svobodovy názory nejsou v souladu s politikou lidovců. Hladík v neděli v Otázkách Václava Moravce navíc Svobodovi vytkl, že opakovaně poskytl rozhovor serveru Voice of Europe, který podle zpravodajských služeb v Evropě šířil ruskou propagandu s cílem ovlivnit eurovolby.
Reportér Seznam Zpráv Václav Dolejší v rozhovoru pro podcast 5:59 Hladíkův požadavek označuje za „účelový a směšný“. Ministr si podle něj „přifukuje svaly“ před říjnovým sjezdem lidovců, na kterém nejspíš bude chtít nahradit na postu předsedy Mariana Jurečku.
„Dneska jsem mluvil se třemi vysoce postavenýma členy KDU-ČSL a všichni to považují za prkotinu a takový zástupný problém, protože on byl předsedou strany před 14 lety a vyřizovat si s ním účty dneska je legrační,“ popisuje reportér a spoluautor politického podcastu Vlevo dole.
Hladík tímto krokem podle něj chtěl odvést pozornost třeba od nízkých volebních preferencí strany a zároveň ukázat, jaké jsou její hodnoty a že „vyhodí kohokoli, kdo zpochybní pomoc Ukrajině“. „Ale myslím, že se naopak bude zase mluvit o tom, že se tam děje něco divného, a nasvítí to na ně spíš špatné světlo,“ říká.
„Cítí se ukřivděný“
Dolejší zároveň příliš nevyčítá Svobodovi, že si lépe nezjistil, jakému webu dává rozhovor. A nemyslí si ani to, že by za rozhovory dostal politik zaplaceno. To ostatně odmítá i Svoboda. Jedním dechem ale reportér dodává, že si Voice of Europe exministra zahraničních věcí zřejmě nevybral náhodně. Stanice totiž oslovovala politiky, kteří postoj Západu směrem k Rusku a celkový pohled na válku na Ukrajině relativizují.
Dokazují to dřívější Svobodovy výroky a činy. V roce 2015, tedy po anexi Krymu, například Svoboda dal rozhovor prokremelské státní televizi Russia Today a ve stejném roce se dokonce zúčastnil galavečeru na oslavu desátého výročí tohoto média v Moskvě, kde seděl u stolu s prezidentem Vladimirem Putinem. Loni v lednu na Českém rozhlase Plus zase varoval před případným převáděním ruského majetku Ukrajině.
Za podobným chováním vidí Dolejší kromě jiného i touhu Cyrila Svobody se zviditelňovat. „Cítí se hodně ukřivděný, upozaďovaný v KDU-ČSL. Není v žádné odborné komisi ani pro zahraniční politiku. Nikdo se nezajímá o jeho názory, takže on se cítí opravdu hodně odstrčený,“ říká reportér.
Navíc se nad ním prý dodnes vznáší pachuť neúspěchu z voleb v roce 2010, kdy se lidovci poprvé od roku 1989 nedostali do Sněmovny. To se jim podařilo opět až v roce 2013, kdy v čele strany stanuly tehdejší „mladé pušky“ jako Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka.
Svoboda tak podle reportéra ochotně přijímá nabídky do míst, kde mu „rozvíjí červené koberce“. „Já si takhle vysvětluju i příklon Miloše Zemana nebo Václava Klause k Rusku, Ten Západ je přestal brát vážně a oni začali jezdit do Moskvy, kde se jim klaněli. Možná něco takového se stalo i Cyrilu Svobodovi,“ myslí si Dolejší.
Negativní dopad na lidoveckou stranu
Reportér se nicméně domnívá, že roztržka mezi Petrem Hladíkem a Cyrilem Svobodu může mít špatný dopad na popularitu KDU-ČSL. „Lidovci na tom nejsou dobře s preferencemi, Marian Jurečka ztrácí podporu ve straně a teď další rána – bývalý předseda a exministr zahraničí dělá problémy a zase se to musí vysvětlovat. Takže to jim moc nepomáhá,“ říká Dolejší.
Pro doplnění: Lidovci se dlouhodobě potýkají s nízkými volebními preferencemi. Například nedělní průzkum agentury STEM straně přisuzoval pouze 3,1 procenta. A podobný zisk by ve sněmovních volbách obdrželi lidovci i podle modelu poll of polls Seznam Zpráv, který ukazuje vážený průměr všech stran. Samostatně by se tak lidovci nedostali do Sněmovny.
„Ta strana prožívá trochu to, co všechny strany v koalici Spolu, tedy i ODS a TOP 09. Zjišťují, že samostatně na tom nejsou moc dobře a že voliči oceňují, že přes rozdílné názory na některá témata jsou schopni se pro zásadní věci dát dohromady, a za to jim dávají nějaký bonus. Takže i když tohle lidovci řeší, jsou tak trochu odsouzeni ke spolupráci v koalici Spolu,“ říká Dolejší.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, jakou pozici má současný předseda lidovců Marian Jurečka, který se stále potýká s dozvuky aféry večírku během střelby na Filozofické fakultě UK v Praze, nebo o možném osudu lidovců ve stylu ČSSD, která zcela zmizela z politické scény. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.
Editor a koeditor: Dominika Kubištová, Eduard Freisler
Sound design: Ursula Sereghy
Hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: ČT24, Český rozhlas Radiožurnál, CNN Prima News, TV Nova
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.