Článek
Lákají na to, že jen s nimi skončíte v ráji. Bývalé členky jihokorejského náboženského hnutí Šinčchondži ale místo ráje po pár letech v sektě pomýšlely na sebevraždu. Podle svých slov neměly skoro žádný volný čas, odešly z práce a zpřetrhaly vazby se svými blízkými. Tématu Šinčchondži se věnuje nový díl investigativní série Sekty CZ, která vychází v podcastu 5:59.
Co v pátém díle série Sekty CZ uslyšíte?
- Co v terminologii jihokorejské sekty znamená „sklízet ovoce“.
- Kde všude stoupenci sekt a kultů loví své budoucí členy a jaké používají praktiky.
- Jaké psychické stavy dokážou vůdci sekt svým následovníkům přivodit.
Jihokorejské hnutí Šinčchondži u nás působí zhruba sedm let a do svých řad láká hlavně mladé věřící. Jeho členové oslovují lidi na ulicích nebo na ně můžete narazit na sociálních sítích. Třeba tak, že vám někdo okomentuje fotku na instagramu, pomalu si s vámi začne psát, pozve vás mezi své přátele a nakonec se můžete ocitnout na biblických seminářích korejského kultu.
Podařilo se mi získat audionahrávky ze seminářů Šinčchondži. Na jedné z nich se například právě o této taktice, jak oslovovat potenciální adepty na členství v hnutí na sociálních sítích, mluví. Tedy, slovníkem Šinčchondži, se hovoří o „sběru ovoce“. Ovoce jsou právě nově naverbovaní lidé.
„Můžete jít na instagram a lajkovat fotky a komentovat a zkusit jenom komunikovat. Líbí se mi tvoje fotky. Kde ses naučil fotit? Já taky rád fotím,“ radí posluchačům anglicky mluvící lektorka, česká pobočka hnutí si nahrávku předabovala do češtiny. „Můžete velmi přirozeně začít komunikovat s tím ovocem bez žádného konceptu. A potom je můžete přivést do klubů. Ne do nočních klubů, ale do našich klubů,“ vysvětluje dál.
Poslechněte si celou investigativní sérii Sekty CZ
- První díl o sektě Novija Gána Sepata a jejím vůdci Auroranovi
- Druhý díl o dánské sektě Dům otce a vůdkyni Ruth Kristiansenové
- Třetí díl o kutnohorské sektě a guruovi Richardovi
- Čtvrtý díl o Dvanácti kmenech a jejich chování k dětem
- Pátý díl o Šinčchondži a praktikách vůči vlastním členům
- Šestý díl o rumunské sektě MISA a ženách, které skončily v erotickém byznysu
- Sedmý díl o ukrajinské sektě AllatRa, která věří na mimozemšťany a záchranu Vladimirem Putinem
Mluvila jsem se třemi mladými ženami, které v tomto hnutí strávily několik let. Dvě z nich mi poskytly rozhovor, třetí se bála, protože tou dobou, tedy loni v srpnu, ještě byla oficiálně členkou Šinčchondži. Ženy nechtěly, aby okolí vědělo, čím si prošly, a měly strach z kultu, který opustily. Proto chtěly vystupovat anonymně. Říkejme jim tedy třeba Eva a Marie.
Evu přivedla do Šinčchondži kamarádka, Marii oslovili cizí lidé v Praze před obchodním centrem na Andělu, zeptali se jí, jestli si nechce promluvit o Bibli a o Bohu. V kultu strávily zhruba čtyři roky. Obě uvedly, že o tom, že se ocitly v korejském Šinčchondži, jim ale lidé z hnutí řekli až po pěti měsících. V podcastu Sekty CZ popisují třeba to, jak je sekta úplně pohltila.
„Změní vám to úplně myšlení a změní vám to úplně život. Jste najednou v jedné bublině a nevíte, co se děje venku,“ vyprávěla mi Eva. Její náplní života se postupně stalo mimo víry především hledání nových členů. „Vaším smyslem života se najednou stává přivést co nejvíce členů Bohu a žít v téhle komunitě, protože tady je Bůh a venku je Satan, tam je to nebezpečné,“ vysvětlovala Eva.
Členství v Šinčchondži provází i řada fyzických cvičení a rituálů. Při jednom z nich měly dívky na hlavě nasazenou lepenkovou krabici, do které jiný člověk mlátil zvenčí pěstí. Křičel přitom ty nejhorší věci, které o sobě dívky kdy slyšely a které předtím samy sepsaly na papír.
Místo ráje myšlenky na smrt
Hnutí láká na to, že jen s nimi dojdete do pomyslného ráje. Podle jejich víry totiž nejprve přijde apokalypsa a pak nastane Šinčchondži – což v překladu znamená nové nebe, nová země. Tam se ale dostanou jen ti, kteří se k nim připojí. Ostatní jsou ďábel a shoří v jezeře plném síry.
Marie mi ale popisovala, že ji život v této církvi natolik vyčerpal, že myslela na smrt.
„Prošla jsem si takovým stadiem, kdy jsem úplně ne že pomýšlela na sebevraždu, ale řekla jsem si, že kdyby mě dneska srazilo auto, tak jsem s tím úplně v pohodě, že to pro mě bude naopak vysvobození,“ vzpomínala Marie. Nedokázala prý v té chvíli ze sekty odejít, protože ji ostatní strašili, že tam „venku“ ji čeká peklo. A tak žila v bytě 2+kk s dalšími pěti členy Šinčchondži, odešla z práce, aby měla více času na práci pro církev, a žila ze svých úspor.
Co je Šinčchondži?
- Nové náboženské hnutí, které vzniklo v Jižní Koreji v roce 1984.
- Hnutí založil Man Hee Lee, který se prohlašuje za mesiáše a jehož následovníci věří, že je nesmrtelný. Církev očekává brzy apokalypsu.
- Šinčchondži vychází z křesťanství, ale od jeho učení se podle odborníků odchyluje a bývá označováno za sektu.
- Počet jeho členů v Česku se odhaduje na více než 200. Celosvětově až kolem 300 tisíc členů.
- Členové sekty musejí nejen docházet na bohoslužby a biblické semináře, ale mezi jejich hlavní povinnosti patří i nábor nových členů. Církvi také musejí odvádět desátky (deset procent svých příjmů) a další finanční dary.
Mariina slova ilustrovala konkrétním zážitkem i Eva. Jedna z členek sekty, nad kterou měla dohled, jí poslala tuhle hlasovou zprávu: „Mě to prostě nebaví, takhle pořád být. Já už to fakt nesnáším. Já pořád myslím na to, jak to nesnáším a jak už se chci nejradši zabít a někam odejít.“
Jak mi Eva přiznala, byl to pro ni moment, kdy se rozhodla, že hnutí opustí. „Kdy jsem si říkala, že už nemůžu, že ani téhle holčině nemůžu pomoct.“
Šinčchondži: Lhali jsme, ale jen do roku 2021
Na jedné z audionahrávek, které mám k dispozici, vysvětluje jeden z lektorů, že nastává nová doba, kdy už nebudou nově příchozím lhát. Tedy že už jim nebudou zakrývat, do jaké organizace vlastně přišli, tak jako se to stalo Evě a Marii.
„Opravdu jsme lhali, opravdu lžeme,“ říká muž jménem Rastislav na nahrávce. A jak si před Bohem hnutí obhájilo, že dosud lhalo? Lhaní nazývá strategií. A tvrdí, že tu Bůh v určitých případech povoluje. „Bůh umožnil těmto lidem, aby použili strategii, a požehnal jim.“
Právní zástupce Šinčchondži Athanassios Pantazopoulos se po publikaci reportáže v pořadu Terén vůči výpovědím žen stejně ohradil. Napsal, že tvrzení o tom, že dívky nevěděly, kde se ocitly, jsou „lživá“. Přestože druhým dechem potvrdil, že pokud se „toto v minulosti někdy dělo, tak to bylo maximálně do roku 2021“. Dívky přišly do Šinčchondži právě před tímto datem.
Kdo obětem pomáhá?
Zařadit se zpět do většinové společnosti není pro exčleny sekt vůbec jednoduché. Už jenom dospět k rozhodnutí odejít znamená sebrat v sobě poslední zbytky sil a postavit se strachu. Sekta jim totiž často hrozí, že bez ní je jejich život ztracený. V případě Šinčchondži ženy slýchaly, že skončí v pekle. Členové kultů často tam „venku“ už nikoho nemají, protože zpřetrhali všechny přátelské vztahy a odcizili se i rodině. Časté bývá i to, že jsou úplně bez peněz – přišli o zaměstnání nebo třeba veškerý majetek odevzdali sektě.
O tom, jaké dopady, může mít život v kultu na lidskou psychiku, jsem si povídala s psychiatričkou Alenou Gayovou. Je zároveň soudní znalkyní a zabývala se případem Jaroslava Dobeše alias guru Járy, který byl odsouzen za znásilnění několika klientek. „Sekty mohou být nebezpečné pro jistý druh lidí a může to dojít k jejich totální psychické devastaci, k poškození psychiky,“ domnívá se Gayová.
Je vám dění popsané v podcastu povědomé? Ocitli jste se v souvislosti s členstvím v jakékoli skupině v krizové situaci nebo čelíte nátlaku, který se vám nedaří zvládat? Obraťte se na Linku první psychické pomoci nebo na jiné odborné pracoviště.
I ženy, se kterými jsem natáčela, hovořily o tom, že musely vyhledat pomoc odborníků. Pomohlo jim hodně i to, že mohly svůj příběh a svoje zkušenosti se sektou sdílet s jinými exčleny hnutí. Trvalo řadu měsíců, než se od kultu dokázaly úplně odstřihnout.
„Na tom místě nebylo nikde nic dobrého, jenom manipulace a lež. Trvalo mi opravdu dlouho, než jsem si přiznala, že to je sekta. Myslím, že snad tři čtvrtě roku,“ popsala Eva.
Zajímalo mě, jakou pomoc pro oběti sekt lze u nás najít. Lidé se samozřejmě mohou obrátit například na Linku první psychické pomoci nebo na Bílý kruh bezpečí, který se stará o oběti trestných činů, ale to nejsou organizace zaměřující se na oběti náboženských hnutí. Při brouzdání na internetu jsem zjistila, že takovou pomoc nabízí jen poradna Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. Jednou z jejích hlavních postav je známý religionista Zdeněk Vojtíšek. Ten, který v minulém díle série Sekty CZ, jenž se věnoval kultu Dvanácti kmenů, kritizoval německé úřady za to, že odebraly rodičům z tohoto hnutí děti, protože se ukázalo, že je systematicky, i několikrát denně, bijí pruty.
Jak mladé ženy popisují život v Šinčchondži? Jak vypadá proces manipulace? A jak pomáhají obětem sekt v zahraničí? Celý pátý díl podcastu Sekty CZ si můžete pustit v úvodu článku.
Editorka: Barbora Sochorová
Hudba a sound design: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: Nahrávky z kázání a ze seminářů nového náboženského hnutí Šinčchondži, YT – Pravá víra, reportáž Jana Nováka ze Seznam Zpráv, archiv nahrávek Kristiny Cirokové
Podcastová série Sekty CZ
Zpravodajský podcast 5:59 a Seznam Zprávy přináší další investigativní sérii, tentokrát s názvem Sekty CZ. Zkušená reportérka Seznam Zpráv Kristina Ciroková pátrá po lidech, kteří stojí v čele manipulativních náboženských uskupení a kteří těží, finančně ale i jinak, z nátlaku na své členy, kterými jsou v mnoha případech prostřednictvím svých rodičů i nezletilé děti. Jsou to příběhy fyzického i psychického týrání, sexuálního násilí a zdánlivě bezvýchodných životních situací, které ale v několika případech skončily smrtí.
Sedmidílná podcastová série Sekty CZ vychází každý pátek v rámci podcastu 5:59.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a v dalších podcastových aplikacích. Podcast 5:59 můžete sledovat na síti X nebo na instagramu.
Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.