Turkův úspěch? Volba spíš životního stylu než politiky, míní novinářka

Výsledky voleb do Evropského parlamentu naznačují celoevropský posun doprava – nejvíc je to patrné ve Francii, ale i v Německu a Rakousku. V Česku vyhrálo eurovolby opět opoziční hnutí ANO před koalicí Spolu. Překvapením je nicméně třetí místo společné kandidátky hnutí Přísaha a Motoristé sobě. Co výsledky znamenají?

Vítězem eurovoleb v Česku se stalo hnutí ANO. Do Evropského parlamentu pošle sedm politiků v čele s bývalou ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou, která navíc získala nejvíce preferenčních hlasů. Do europarlamentu se pak dostalo ještě dalších šest subjektů: Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), Přísaha a Motoristé, Stačilo!, STAN, Piráti a SPD a Trikolora.

Hlasování v Česku tak i podle zpravodajky Hospodářských novin a Aktuálně.cz Kateřiny Šafaříkové přineslo hned několik překvapení. Jedním z nich je úspěch nově vzniklé koalice složené z hnutí Přísaha a Motoristé sobě, která získala hned dvě křesla z celkových 21. Zastupovat je bude podnikatel a lídr kandidátky Filip Turek a také Nikola Bartůšek, která se označuje za migrační socioložku.

Výsledek Přísahy a Motoristů je podle novinářky, která se dlouhodobě věnuje dění v Bruselu a Evropské unii, překvapením i proto, že se v posledních dnech před volbami například objevila fotografie, na které Turek hajluje. „Zřejmě se ukazuje, že volba Filipa Turka je volba životního stylu, protože vystupoval třeba jako obránce aut se spalovacími motory a jako člověk, který se rád obklopuje luxusem a dává to na odiv,“ míní Šafaříková.

Překvapením je ale také neúspěch Pirátů, kteří nakonec do europarlamentu znovu vyšlou jen Markétu Gregorovou. O zbylé dva mandáty přišli. A výrazný úspěch nezaznamenali ani Starostové, kteří nakonec získali jen dvě křesla. Reportérka Šafaříková upozorňuje, že kvůli nepřesvědčivým výsledkům zřejmě tyto strany mohou zapomenout na to, že by jedna z nich nakonec skutečně vybírala českého kandidáta na nového eurokomisaře nebo eurokomisařku, jak se původně myslelo. „Při tom stávajícím zisku by to bylo neudržitelné,“ podotýká.

Pokud se ale na hlasování podíváme celoevropskou optikou, zásadní otřesy podle novinářky nenastaly. „V zásadě k žádné revoluci nedošlo. A tou revolucí myslím to, že by se skutečně velká masa hlasů přelila ke krajní pravici nebo že by se nějak překopaly ty základní frakce v Evropském parlamentu, které dosud držely většinu,“ vysvětluje Šafaříková.

Přesto jsou země, kde krajní pravice výrazně získala a kde budou mít eurovolby zásadní dopad na další vývoj ve vnitrostátní politice. Například francouzský prezident Emmanuel Macron už oznámil, že s přihlédnutím k výsledkům hlasování rozpouští parlament a v zemi se tak budou konat předčasné volby.

„Francouzi jsou frustrovaní z macronovské politiky. A teď jim připadá, že (francouzská opoziční lídryně) Marine Le Penová, respektive její strana, je dobrý nápad nejenom do eurovoleb. V zásadě je přijatelná pro širší okruh voličů, protože už například nechce vystoupit z Evropské unie, nechce se zbavit eura, a dokonce kritizovala Rusko,“ popisuje Šafaříková.

Potvrdil se nicméně předpoklad, že do europarlamentu po volbách zamíří více konzervativně smýšlejících lidí. Polepší si tak frakce ECR (Evropští konzervativci a reformisté), do které spadá i česká občanská demokracie. „Byli dosud na pátém místě ze sedmi frakcí. A teď to vypadá, že budou takřka jistě čtvrtí,“ podotýká novinářka.

A přestože nejsilnější frakce zůstávají podle Šafaříkové víceméně na svých místech, k určitým změnám politiky a vyjednávání v europarlamentu nejspíš dojde. Zásadní pro jeho další směřování třeba ještě bude, kam se zařadí zhruba stovka nově zvolených poslanců ze 720, kteří nepatří do žádné politické skupiny a mohou proto zahýbat kartami.

Novinářka tak podotýká, že „koalice“, kterou často při hlasováních dávají dohromady frakce evropských lidovců, socialistů a liberálů, nejspíš bude muset čas od času hledat hlasy i mimo tyto řady. A právě tehdy by se ke slovu mohli dostat konzervativci. „Celkově by se dalo říci, že tím pádem ta politika (v Evropském parlamentu) ponese pravicovější rysy,“ říká.

Vidět by to mohlo být například v souvislosti s dalším jednáním o takzvaném Green Dealu. Šafaříková se nedomnívá, že by došlo k úplnému odklonu od této dohody, ale dílčí změny podle ní nejspíše přijdou. „Je možné, že se Evropský parlament nyní bude více soustředit na byznys – to znamená na deregulaci, zvýšení konkurenceschopnosti a tak dále,“ popisuje.

První velká zkouška staronové koalice ostatně přijde už záhy: Ve chvíli, kdy bude Evropský parlament schvalovat nového předsedu nebo předsedkyni Evropské komise. Jenže podle novinářky Šafaříkové teď mnozí analytici a pozorovatelé evropské politiky soudí, že loajalita poslanců v nově zvoleném europarlamentu nemusí být tak vysoká jako v minulosti.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, do jaké míry se podle Kateřiny Šafaříkové bude měnit atmosféra na půdě europarlamentu nebo jak dopadly volby v Německu, které vysílá nejvíce europoslanců z celé Unie. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.