Jsme ve velmi křehké a potenciálně nebezpečné situaci, říká Erik Tabery

Česká vláda mění rok před volbami svoje složení. Na odchodu jsou Piráti, kteří své funkce složili poté, co premiér odvolal jejich předsedu Ivana Bartoše z postu ministra pro místní rozvoj. Právě oni ve vládě nejvíc prosazovali liberální agendu. Najde se ve vládní koalici někdo další, kdo se jí ujme? A nahrává nynější politický chaos hnutí ANO a Andreji Babišovi, který se netají sympatiemi k aktuálnímu vývoji v Maďarsku a na Slovensku?

Šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery pro podcast 5:59 shrnuje, že s nastalou politickou krizí se pojí hned několik otázek. Zda Piráti jako klasická liberální strana zcela nezmizí z politické mapy země, jestli nejsme svědky začátku konce politické kariéry Petra Fialy nebo zda český stát zpráva o nepovedené digitalizaci na roky nezbrzdí, protože si nikdo nebude chtít scénář kolem digitalizace stavebního řízení opakovat.

Přesto by ale nesoudil jednotlivé aktéry koaliční krize jen na základě událostí z posledních dní. „Teď na jedné straně vidíme obraz Pirátů coby hysterických levičáků, kteří nikdy nic neudělali, a na druhé straně obraz Petra Fialy, kterého řídí kmotři. A obojí je samozřejmě nesmyslná zkratka,“ vysvětluje Tabery.

Bez Pirátů by například podle něj nedošlo k právní redefinici znásilnění, kterou sice navrhli Starostové, ale prosazovali ji právě s Piráty. Upřít se jim nedá ani odvaha se do projektu digitalizace stavebního řízení pustit. I Petr Fiala má na kontě nesporné úspěchy. Zachránil v těžké chvíli ODS, stojí za vznikem koalice Spolu, která porazila Andreje Babiše ve sněmovních volbách. Způsob, jakým se rozhodl odvolat Ivana Bartoše z vlády, ale Tabery považuje za netaktický. „Skoro bych až řekl, že nedával smysl. V tomto ohledu si víc ublížil, než že by si situaci ulehčil,“ hodnotí Fialův postup šéfredaktor Respektu.

Kdo politiku pečlivě nesleduje každý den, je podle Taberyho odkázán na to, co k němu dolehne. A to jsou teď hlavně hádky o to, kdo je a není ve svém úřadu kompetentní, a také chaos. A na to voliči zpravidla reagují tím, že chtějí změnu. „Navíc mám obavu, že veřejnost si to může interpretovat mimo jiné tak, že ty velké věci nejde zlepšovat,“ naráží Tabery na otázku digitalizace, ke které na většině ministerstev nedochází vůbec.

Pro někoho může být nepovedená digitalizace stavebního řízení zprávou o selhání Pirátů, pro někoho důkaz neschopnosti celé vlády. Kdo by ale podle Taberyho mohl těžit z obou těchto úvah, je hnutí ANO, a to i přesto, že ze systémového hlediska vláda hnutí ANO neposunula kupředu téměř nic.

„Kdo zavolal nebo se stavil poslední u Andreje Babiše, tak ten měl dominantní slovo,“ hodnotí šéfredaktor Respektu období, kdy zemi vedl premiér Babiš. Zároveň ale dodává, že politická paměť voličů je krátká a touha lidí po změně přináší hnutí ANO úspěchy, jak se ukázalo například v krajských a senátních volbách.

Pro vládní strany by podle Taberyho měl být úspěch ANO v posledních hlasováních velkým varováním. Pokusy o to tvrdit, že v senátních volbách nakonec vyhrála koalice, jsou podle něj spíš snahou zastřít realitu. Trend je totiž podle něj jasný.

Andrej Babiš se přitom netají tím, že inspiraci pro vedení země vidí v maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi nebo v jeho slovenském protějšku Robertu Ficovi. „Má rád příklad těch alfa samců. Myslí si, že takhle to má vypadat. Jeho představa je – a sám to několikrát řekl –, že on rozhoduje a ostatní poslouchají,“ popisuje Tabery a varuje, že Andrej Babiš by v případě vlády vedené hnutím ANO oslaboval kontrolní mechanismy a instituce a dostal by Česko na okraj Evropské unie. Oproti Maďarsku a Slovensku, ve kterých už k takovému vývoji dochází, má ale podle něj Česko několik výhod.

Senát, stabilní soudní systém, silný Ústavní soud a nezávislou policii. Ani to ale nejsou záruky, že se Česko po volbách slovenskou nebo maďarskou cestou nevydá. Tím spíš, pokud by se Andrej Babiš a hnutí ANO dostali do vlády hned na dvě volební období. To by už mohlo mít vliv i na Senát, který se každé dva roky z jedné třetiny obmění.

„Evropa nám v posledních letech ukazuje, že stát se může téměř cokoliv,“ uzavírá Erik Tabery s tím, že příští vývoj, ať už se vrtne jakýmkoliv směrem, „bude vyžadovat hodně aktivity od veřejnosti, kontrolních organizací a dalších, aby se celá řada věcí (jako na Slovensku nebo v Maďarsku) neodehrála“.

Koho bude moci v budoucnu volit liberální městský volič? Může politickou mapu překreslit vznik nové strany, o které mluví bývalý ministr financí za TOP 09 Miroslav Kalousek? A komu by taková strana brala voliče? Poslechněte si celý rozhovor s Erikem Taberym v přehrávači na začátku článku.