Energie zlevňují, potraviny zdražují. Ekonomka vysvětluje proč

Zřejmě až na jaře by se čeští spotřebitelé mohli dočkat poklesu cen potravin. Ty rostou nebývalým tempem. V prosinci podle Eurostatu potraviny v Česku meziročně zdražily o 27 procent. A to i přesto, že světový index potravin už deset měsíců vytrvale klesá. Proč je u nás trend přesně opačný?

Inflace v Česku sice v lednu nepatrně klesla, ceny potravin se ale stále drží vysoko. Světový index potravin, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, přitom už deset měsíců klesá.

Částečně to ovlivňuje fakt, že potraviny patří mezi základní potřeby a člověk se tak jejich nákupu nevyhne i přes velkou cenu. V Česku toho pak mohou využívat velcí hráči kvůli své dominantní pozici na trhu.

„Na našem trhu není dostatečná konkurence v potravinářství, v drogistickém zboží a to ani u výrobců, ani u prodejců, ale zejména ne u výrobců,“ vysvětluje ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky při Světové bance Jana Matesová.

Celou úterní epizodu podcastu 5:59 si poslechněte v přehrávači:

Kvůli tomu spolu firmy na českém trhu reálně nesoupeří o nakupující, což ukazuje i dlouhodobé pozorování. „Pokud by si konkurovaly, tak není možné, že by si udržovaly stejné tržní podíly. To znamená, že se snaží udržet na svém,“ upozorňuje ekonomka.

Toto pokřivení tržního prostředí mohlo v Česku podle Matesové vzniknout kvůli dlouhodobé nečinnosti vlád v oblasti antimonopolních opatření. Zpočátku to nejspíš nebylo schválně, jelikož na trhu po revoluci dominovaly podniky kontrolované státem. Ekonomka ale upozorňuje, že později už to záměrem být mohlo.

Místní trh se tak musí v oblasti potravinářství a velkých obchodních řetězců potýkat s dominantními oligopoly, které jiným svou rozpínavostí brání ve vstupu. Mezi ty patří mimo jiné i Agrofert spadající do svěřenského fondu expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.

„Nikdy se nemělo stát, že by v oblasti uspokojování základních potřeb bylo dovoleno, aby vznikl obrovský kolos, který má celý potravinový řetězec pod svou kontrolou, a dokonce se tím chlubí – z pole až na vidličku,“ popisuje ekonomka. Dodává také, že nedoporučuje řešení v podobě výrazného snižování DPH na potraviny, jako se to děje například v Polsku, protože by to znamenalo výpadek příjmů státní pokladny.

Péče o trh a udržování konkurence je ostatně jednou z povinností státu, který má ekonomiku založenou na tržním mechanismu. A vláda se podle Matesové nesmí vymlouvat, že je to „příliš složité“. „Jsou za tím veliké ekonomické zájmy, je to citlivé, ale je to role státu,“ říká.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč trhy panikaří i téměř rok po začátku války na Ukrajině, kde berou zboží malé večerky a z jakého důvodu Česká národní banka stále „nedupla na brzdu“ vysoké inflace. Poslechněte si audio na začátku článku.