Prigožin měl dva cíle a v těch uspěl, říká expert o vzpouře šéfa vagnerovců

Rusko má za sebou perný víkend. Tažení Vagnerovy armády nakonec až do Moskvy nedosáhlo, přesto zatřáslo režimem prezidenta Vladimira Putina a jeho autoritou. Nejistá budoucnost se však týká i šéfa vagnerovců Jevgenije Prigožina.

Rusko se vzpamatovává ze sobotních událostí, kdy vzbouřená Vagnerova armáda obsadila milionové město Rostov na Donu na jihu země a část ozbrojenců se vydala na tažení k Moskvě. Pochodu předcházela zpráva o údajném vybombardování tábora vagnerovců ruskými silami.

Vůdce Vagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin kvůli tomu žádal, aby ruský ministr obrany Sergej Šojgu a šéf generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov opustili své funkce. Podle odborníka na Rusko a Ukrajinu a komentátora zahraniční redakce Českého rozhlasu Ondřeje Soukupa ale nešlo o puč. Prigožinovým cílem totiž nebylo svrhnout Vladimira Putina a usednout na jeho místo.

„Myslím, že to (Prigožin) udělal kvůli tomu, aby zachránil sebe, svoje postavení a vlastně i svůj život. A v tomto ohledu uspěl,“ popisuje. A to přesto, že se v sobotu večer i s jednotkami nakonec Prigožin stáhl. Ruská média informovala o tom, že za to může dohoda, kterou zprostředkoval běloruský prezident Alexandr Lukašenko.

Putin se nicméně podle Soukupa kvůli událostem posledních dnů dostal v očích ruské elity do velkých reputačních problémů. „Vidí, že ten mýtus o všemocném a moudrém Putinovi, který všechno drží pod kontrolou, už je úplně v troskách,“ uvádí novinář. Podle Soukupa je ale tato privilegovaná skupina tak „zkorumpovaná“ a „rozložená“, že se sama nedokáže vyburcovat například k převratu.

Sám Prigožin se má díky dohodě s Lukašenkem přestěhovat do Běloruska, v Rusku prý nebude – stejně jako jeho vojáci – stíhán. „Nemyslím, že by v Bělorusku zůstal déle než pár týdnů, maximálně měsíců, na to je příliš neklidná povaha. A současně i pro Lukašenka to není někdo, koho by člověk chtěl mít doma,“ říká Soukup.

Podle novináře je nejpravděpodobnější, že se Prigožin přesune do Afriky, kde už vagnerovci delší dobu operují. Soukup připomíná, že tam mají kontrakty na výcvik místních armád nebo těžební licence. Některé stopy ukazují i na to, že vlastní nelegální diamantové doly. Odejít by s Prigožinem mohlo i tvrdé jádro skupiny, do kterého spadá zhruba pět až sedm tisíc zkušených vojáků.

Další vývoj pak podle novináře bude záviset na situaci v Rusku. „Pokud dojde k nějakým personálním změnám třeba na ministerstvu obrany, tak bych si dovedl představit, že by se Prigožin mohl někdy vrátit i do Ruska,“ říká Soukup.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaká je momentálně pozice Šojgua a Gerasimova nebo jaký vliv mělo tažení na Moskvu na válečnou situaci na Ukrajině. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.