Tikající bomba: Důchodový systém je na hraně kolapsu. Jak dlouho vydrží?

V Česku roste popularita předčasného důchodu. Žádá o něj výrazně více lidí než v posledních letech – mimo jiné i proto, že letos je dřívější odchod do penze finančně výhodnější. Odborníci přitom už delší dobu varují, že důchodový systém potřebuje zásadní změny, aby se vyhnul pádu. Budeme pracovat déle? A vydržíme to fyzicky?

Úředníci hlásí nebývalý zájem lidí o předčasnou penzi. Zatímco ještě v září Česká správa sociálního zabezpečení evidovala asi 3 600 žádostí, o měsíc později už číslo vystoupalo na více než 17 tisíc. Vedení správy tuto středu označilo situaci za extrémní a vyzvalo, aby lidé místo osobní návštěvy využili poštu nebo elektronické podání.

„Zcela výjimečně Ministerstvo práce připustilo, že je (aktuálně) výhodnější vstoupit nebo požádat o předčasný důchod (než počkat na řádný),“ připomíná reportér Seznam Zpráv Petr Švihel. S odkazem na říjnové vyjádření resortu tak osvětluje důvod, který k náporu zřejmě vedl.

Téma důchodů ale rezonuje i vlivem vyjádření šéfa zmiňovaného ministerstva Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Ten nedávno pro Seznam Zprávy uvedl, že bude nevyhnutelné důchodový věk z nynějších 65 let navýšit.

O jakých úpravách se ale uvažuje nyní? „Důchodový systém by se měl nějakým způsobem stabilizovat, a to předtím, než dojde na přívalovou vlnu (do systému) lidí, kteří se narodili v sedmdesátých letech, tzv. generaci Husákových dětí,“ shrnuje Švihel. Tento nástup nedokážou vyvážit početně slabší ročníky, které budou v produktivním věku.

Od řady ekonomů už nějaký čas znějí varování. Podle reportéra Seznam Zpráv problémy nastanou po roce 2030 a vzkaz expertů je prý jasný: Řešení je nutné čím dříve, tím lépe.

Například ekonom Filip Pertold z CERGE-EI, který je také jedním z poradců ministra Jurečky, v pořadu Ptám se já uvedl, že odchod „Husákových dětí“ do penze zatíží stát 5 procenty HDP. „To jsou stovky miliard, které stát prostě nemá kde sehnat. Takže je opravdu třeba řešit parametrickou změnu důchodového systému,“ podotýká Švihel.

„Mluví se o tom, že je potřeba se vypořádat s předčasnými odchody do důchodu. (…) Zároveň je potřeba více motivovat lidi, aby během důchodu pracovali – aby třeba do důchodového věku sami odcházeli později anebo aby si v důchodu ještě přivydělávali,“ shrnuje možnosti reportér.

Samotné zvýšení důchodového věku teď ve hře zřejmě není. Jurečka totiž tvrdí, že krok bude namístě spíše až v roce 2029. Mnozí ekonomové to ale vidí jinak. „Zmiňují, že opravdu není na co čekat,“ uvádí Švihel s tím, že jím oslovení experti zdůrazňují potřebu systém „vyladit“ před náporem „Husákových dětí“.

Úvahy o zvýšení důchodového věku přinášejí otázku, jaké fyzické nároky to na lidi přinese. Lékaři ale uvádějí, že z pohledu medicíny nejde stanovit jasnou hranici, upozorňuje reportér. „Pátral jsem po tom. A samotného mě překvapilo, že něco jako přesně daný fyziologický důchodový věk neexistuje.“

„Gerontologové mi popsali, že důchodový věk je něco jako společenská smlouva. Je to spíš politická než lékařská debata. Zároveň ale zmiňovali, že při zvyšování důchodového věku u té části populace, která pracuje zejména rukama – třeba dělníci – hrozí, že budou muset odcházet do předčasných nebo invalidních důchodů,“ dodává Švihel.

V podcastu 5:59 se dozvíte také o tom, jak daleko je příprava zásadní důchodové reformy, nebo kterými cestami je podle odborníků možné motivovat lidi, aby zůstávali v pracovním procesu. Poslechněte si v audiu v úvodu článku.