Protržení přehrady se dalo čekat, nikdo si to nepřipouštěl, říká reportér

Záplavy po zničení Kachovské přehrady znamenají další zásah do válkou převráceného života lidí na jihu Ukrajiny. Voda zaplavila desítky obcí na obou stranách Dněpru, své domovy opouštějí tisíce místních. Zničení hráze, ze kterého se navzájem obviňují Kyjev i Moskva, ale přináší i řadu dalších následků. Které to jsou?

Nejméně sedm lidí se pohřešuje a tisíce dalších se už musely evakuovat, a to hlavně na území pod kontrolou ukrajinských úřadů. Taková je dosavadní - ale pravděpodobně neúplná - bilance poté, co se v noci na úterý vyvalila voda z poničené hráze jedné z největších vodních nádrží v Evropě. Následky zkázy Kachovské přehrady však budou mít více podob.

„Evakuace (oblastí pod přehradou) stále ještě probíhá, protože nevíme, v jakém stavu je ta hráz,“ říká v rozhovoru pro podcast 5:59 zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín. Upozorňuje na varování ukrajinské státní firmy Ukrhydroenergo, podle kterého dochází k další erozi sypaných částí valu.

Hráz Kachovské přehrady totiž celkově měří téměř čtyři kilometry - kromě „viditelné“ betonové konstrukce, dnes už prakticky zničené, zahrnuje také část na pevnině. A podle varování energetické společnosti teď voda dál zeminu nahlodává. „Ukrhydroenergo předpokládá, že by mohlo dojít k dalšímu prolomení hráze. Upozorňují, že záplavová vlna asi jen tak neskončí,“ uvádí reportér.

Záplavy postihují vesnice a města na dolním toku Dněpru včetně města Cherson. Podle Dorazína se voda rozlévá spíše na východní straně řeky, kde nejsou tak vysoké břehy. Jenže právě východní břeh je na rozdíl od toho západního pod kontrolou ruských invazních sil. „Ukrajinské úřady z Chersonu a z oblasti nemají jak vůbec těm lidem pomoci. Rusko jako by na ně zapomnělo a stará se hlavně o armádu,“ uvádí.

Evakuaci z postižených oblastí navíc ztěžuje pokračující ruské ostřelování a další hrozba doslova připlouvá po vodě. „Celé okolí a břehy jsou zaminované. A ty miny teď pohybem dna a vod vylézají nahoru,“ vysvětluje rozhlasový novinář.

Už od úterý se Ukrajina a Rusko navzájem obviňují ze zodpovědnosti za destrukci hráze a následnou katastrofu. Variant, jak k protržení došlo, se objevilo několik. Nejméně pravděpodobnou je však možnost raketového útoku ze strany Ukrajiny, říká Dorazín.

S odkazem na názory expertů dodává, že větší stín pochybností padá na ruskou stranu. Ať už jsou ale příčiny jakékoliv, podle zpravodaje Českého rozhlasu nese hlavní odpovědnost Rusko, které hráz zaminovalo a v minulosti už několikrát hrozilo jejím vyhozením do vzduchu.

Právě loňské obsazení a zaminování hráze Kachovské přehrady ruskou armádou přineslo z pohledu Martina Dorazína nápovědu k tomu, co by se mohlo stát - a také nakonec stalo. „Myslím, že riziko (protržení) tu bylo od samého začátku. Nikdo si ale zřejmě (na ukrajinské straně) nechtěl připustit, že k tomu opravdu může dojít. Neštěstí ale bylo v podstatě jen otázkou času,“ myslí si.

Následky teď dopadají na lidi žijící v oblasti pod přehradou, která je navíc známá problémy se suchem. „Cherson je město, kam se lidé rádi stěhovali, protože tam moc neprší a je tam pořád pěkné počasí. Což ale znamená, že je tam málo vody,“ popisuje z Ukrajiny český novinář. Místní lidé tak potřebovali k zavlažování polí vodu z Kachovské přehrady, a po její zkáze je čekají problémy. Největší potíže však momentálně představuje zásobování pitnou vodou.

Na uměle vyvolané záplavy ale patrně budou muset reagovat i ukrajinští vojenští plánovači. Podle Dorazína dolní tok Dněpru zřejmě nehrál zásadní roli v dlouho chystané protiofenzivě, protože by tam ukrajinská armáda musela překonat široký vodní tok. Jenže nyní je ze hry i možnost podniknout třeba jen omezené výsadky. Ukrajinské plány v regionu to změní, dodává rozhlasový novinář.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, kdy by záplavy po zničení Kachovské přehrady měly kulminovat nebo jak vypadá dosavadní reakce na katastrofu ze strany ukrajinské vlády. Poslechněte si celý díl v přehrávači v úvodu článku.