Digitální otroctví, predátorské taktiky. Proč herci v Hollywoodu stávkují?

Americký Hollywood čelí nejrozsáhlejší krizi za dekády. Poprvé od 60. let stávkují najednou desetitisíce herců a scenáristů, kteří žádají lepší pracovní podmínky, zvýšení platů, ale třeba i jasné nastavení pravidel používání umělé inteligence ve filmu. Jednání se studii a streamovacími platformami zatím váznou, a dopady stávky tak začínají pociťovat první hollywoodské projekty.

Stávka, kterou Hollywood 60 let nezažil. Nejdříve se rozhodly za lepší podmínky protestovat scenáristické odbory, na konci minulého týdne se k nim přidaly i ty herecké. Organizace dohromady zastupují zhruba 170 tisíc lidí.

Podle filmového publicisty a zakladatele webu Moviezone Václava Rybáře Hollywood dosud kvůli protestu přišel o dvě až tři miliardy dolarů. A to i proto, že stávka má vliv také na profese, které jsou na filmový byznys navázané, tedy třeba na taxikáře nebo restauratéry.

„Je to v podstatě kompletní stopka pro celý Hollywood, bezprecedentní situace,“ shrnuje Rybář v podcastu 5:59.

Zástupcům odborů se třeba nelíbí, kolik peněz herci a scenáristé dostávají od streamovacích služeb nebo že mnohdy nemají nárok na zdravotní a penzijní pojištění. Obávají se ale i vývoje v oblasti umělé inteligence. „Požadujeme úctu. Bez nás nemůžete existovat!“ vzkázala na konci minulého týdne producentům například herečka Fran Drescherová, která herecké odbory vede.

Že jsou obavy herců na místě, potvrzuje i publicista Rybář. Jejich nahrazování umělou inteligencí totiž už v současnosti probíhá. „Optimalizují se tak některé procesy v postprodukci. To znamená, že herci nejsou potřeba tolik, neproplatí se jim tolik natáčecích dnů. A v případě komparzu se dá mluvit o vyloženě predátorských taktikách,“ vysvětluje Rybář.

Právě herci menších rolí nebo komparzisté totiž mnohdy musejí přistupovat na velmi nevýhodné podmínky. A to i proto, že často nejsou v odborech. Ve smlouvách je tak po nich běžně žádáno, aby dali svolení ke kompletní digitalizaci své podoby, a to často na dobu neurčitou.

„Studia tak mohou komparzisty nebo postavy stojící v pozadí zrecyklovat i v případě budoucích projektů, za které hercům nezaplatí,“ dodává publicista, podle kterého je možné tuto praxi přirovnat k „digitálnímu otroctví“. Podle filmových studií k tomu ale v reálu většinou nedochází.

Komparzisty pak – zejména v době zvýšené inflace – trápí i výše honorářů. Podle Rybáře se to týká až 90 % všech herců, kteří v Holywoodu působí. Jejich roční průměrný příjem je zhruba 26 tisíc amerických dolarů, a mají tak nárok na podporu státu, např. ve formě stravenek. Většina z herců tak musí mít prací víc, jinak si nevydělají ani na nájem.

I na straně filmových studií ale stojí hned několik argumentačních trumfů. Po pandemii koronaviru totiž návštěvnost kin podle filmového publicisty zůstává za očekáváními. A producenti tak mohou argumentovat nejen nižšími výdělky, ale také tím, že se jim stále nevrátily náklady, které do výroby filmů kvůli bezpečnostním opatřením souvisejícím s covidem vložili.

„Zároveň je ale samozřejmě hollywoodské účetnictví proslulé celé dekády tím, že nikdy nevykazuje zisk. To je tam zkrátka zakázané slovo,“ říká Rybář.

Studia tak zatím nehodlají tlaku ze strany odborů ustoupit. Vzdát se ale zatím nechtějí ani samotní herci a scenáristé. V prvních dnech stávky tvrdili, že chtějí vydržet do podzimu a možná až do konce roku. Herci a scenáristé by se tak nemohli podílet na téměř žádných natáčeních a nemohli by filmy třeba ani propagovat – ať už na červeném koberci, nebo v talk shows.

„Pokud nejpozději na začátku října nebude všechno při starém, tak bychom nemluvili o zaseknutí toho stroje, ale o jeho zastavení. A pak už možná neexistuje nikdo, kdo by ho jednoduše stisknutím jednoho tlačítka znovu nasadil,“ varuje Rybář.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli je byznys model, na kterém v současnosti fungují streamovací platformy jako Netflix nebo HBO Max, udržitelný nebo jaký širší kulturní dopad může stávka mít. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.