Politici mají silácké řeči, migranty bez dokladů ale tolerují, říká sociolog

Blížící se volby do Evropského parlamentu i boj o prezidentské křeslo ve Spojených státech znovu přinášejí do popředí téma migrace. Jak bychom o ní měli lépe přemýšlet, abychom ji do budoucna dokázali zvládat? I o tom v podcastu 5:59 mluvíme s nizozemským odborníkem Heinem de Haasem.

Téma migrace se v posledních měsících opět dostává do popředí. V Česku se rozebíralo v souvislosti s evropským migračním paktem, který členské země schválily začátkem února a který se nakonec vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla nepodpořit. Prý nebyl dostatečně „ambiciózní“. Ve Spojených státech se o uprchlících pak mluví v souvislosti s blížící se prezidentskou volbou a názorovým střetem dvou kandidátů – republikánského favorita Donalda Trumpa a současného prezidenta z řad Demokratů Joea Bidena.

Podle odborníka na migraci, sociologa a geografa z Amsterdamské univerzity Heina de Haase ale tyto debaty nevycházejí ze skutečných politických potřeb. „Je to zcela určitě přehnané. Co je na té debatě hodně vidět, je polarizace společnosti,“ popisuje v podcastu 5:59.

Politici podle něj sází na hluboce zakořeněnou obavu lidí z cizinců, kteří jsou navíc v posledních letech „nejkonkrétnějším projevem“ jinak abstraktního fenoménu globalizace. Migranti tak zároveň ztělesňují strach ze změn, kterými si svět prochází.

Tyto obavy se pak politici snaží v lidech umocňovat. „Zaprvé je to kvůli tomu, že se mohou prezentovat jako silní vůdci, kteří bojují proti vnějšímu nepříteli. (…) A druhým důvodem je to klasické hledání obětního beránka. Když politici nedokáží lidem zajistit kvalitní školství, zdravotní péči, bydlení nebo odpovídající příjmy, je nejsnazší odvést pozornost někam jinam a říct, že za to mohou migranti,“ vysvětluje.

Politici pak nejčastěji v prohlášeních operují s ilegální migrací z globálního jihu a upozorňují, že sílí. Jejich tvrzení navíc podpírají třeba i data Mezinárodní organizace pro migraci. Ta uvádějí, že se do Evropy nezákonným způsobem loni dostalo na 287 tisíc lidí a za letošek zatím ke konci března evidují dalších zhruba 35 tisíc těchto migrantů.

Ani to podle Heina de Haase ale není tak jednoduché. Zásadnější je podle něj dlouhodobý odhad, který říká, že do Evropy nelegálně přichází zhruba 100 tisíc lidí ročně. I když je to podle de Haase velké číslo, v porovnání s celkovou migrací je to jen malé procento. Většina migrantů se do Evropy dostane legálně – každý rok je to zhruba 2,5 milionu lidí.

„Abych uvedl jeden konkrétní příklad: Devět z deseti Afričanů, kteří přijíždějí do Evropy, se sem dostávají legálně. To se asi úplně neshoduje s našimi představami, protože jsme konfrontováni hlavně s obrázky přeplněných lodí s lidmi z Afriky, kteří se snaží nelegálně překročit hranice po moři. Ve skutečnosti ale takové pokusy tvoří z té celkové migrace jen malý podíl,“ popisuje odborník.

I u lidí, kteří do Evropy přichází bez dokladů, je to ale složitější. Státy je totiž do jisté míry tolerují, protože z velké části jde o mladé muže a ženy, kteří se snadno uplatní na trhu práce. V zemích se tak chtějí usadit a to i navzdory tvrdým pravidlům pro přijetí. Ta je paradoxně podle experta spíše nutí zůstat, než odejít. „Je to proto, že utratili spoustu peněz za víza, za pracovní povolení, nebo i za převaděče, který je do země dostal,“ dodává Hein de Haas.

Efektivnější by tak podle nizozemského profesora pro politiky bylo začít nad migrací uvažovat jako nad „manažerským problémem“, který má řešení. Zatím ale podle něj sahají k „siláckým řečem“ a řešení problémů nenabízejí.

Spíš naopak. Hein de Haas v podcastu zmiňuje, že se zákonodárci dokola snaží aplikovat řešení, která ale opakovaně selhávají. Jde třeba o uzavírání vnějších hranic, o které se do jisté míry budou podle nového evropského migračního paktu země EU snažit i do budoucna.

„Je to vlastně dobrá definice šílenství, když děláte pořád to samé dokola a očekáváte přitom, že dosáhnete jiných výsledků. Znovu konstatuji, že dosavadní migrační politika je jeden velký neúspěch a myslím, že je na čase, aby se politici začali chovat realisticky a přestali všechno špatné házet na migranty,“ popisuje.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, nakolik události z let 2015 a 2016 a tehdejší krize přispěly k tomu, že je z migrace vyhrocené téma, nebo co konkrétně by se mělo podle odborníka udělat, aby se situace zlepšila. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.