Déšť čínských raket v Tchajwanské úžině: hrozí světu další válka?

Čína po návštěvě vrcholné americké političky na Tchaj-wanu stupňuje demonstraci svých vojenských svalů. Kolem ostrova dopadly čínské balistické rakety, součástí rozsáhlého cvičení jsou i letecké manévry. O co hraje čínský prezident Si Ťin-pching? A jak toto napětí zapadá do houstnoucí atmosféry mezi Spojenými státy a Čínou?

Šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová v týdnu uskutečnila návštěvu tchajwanského hlavního města Tchaj-peje i přes výhrůžky z Pekingu. Čína považuje Tchaj-wan za vzbouřenecké území a mluví o potřebě jeho „znovusjednocení“ s pevninou. Cesta americké političky proto čínské vedení rozezlila.

Sinolog a vedoucí projektu Sinopis Martin Hála upozorňuje, že Pelosiová přicestovala na Tchaj-wan v době, která je pro čínského prezidenta obzvlášť citlivá. Na podzim totiž na čínské komunisty čeká stranický sjezd. Si Ťin-pching se na něm zřejmě pokusí prolomit limit na dobu vlády, a vykročit tak možná až k doživotnímu panování.

„To je samozřejmě velká bezprecedentní změna. Si Ťin-pching potřebuje nějakým způsobem obhájit, proč by mu komunistická strana měla svěřit takřka neomezenou moc,“ vysvětluje Hála s tím, že čínský lídr na minulém sjezdu v roce 2017 přislíbil mj. právě získání Tchaj-wanu pod čínskou nadvládu.

Při snaze dešifrovat záměry Nancy Pelosiové mluví sinolog o tom, že z její strany mohlo jít dokonce o snahu zasadit „políček“ čínskému lídrovi. „Nepochybně si je vědoma jeho křehké pozice před sjezdem.“

Svým způsobem se ale podle experta vedení čínských komunistů samo vmanévrovalo do kouta. Strana v minulých letech zdůrazňovala důležitost otázky Tchaj-wanu a rozehrávala nacionalistickou kartu. Teď došlo na lámání chleba.

„A ukázalo se, že když se nějaký vysoký představitel Spojených států rozhodne Tchaj-wan navštívit, tak i přes všechna velmi bojovná prohlášení vlastně není nic, co by proti tomu mohli (představitelé Číny) udělat,“ podotýká Hála. Prezident Si a jeho okolí tak hrají o zachování vlastní tváře.

Třaskavá cesta Pelosiové na Tchaj-wan je ale příznakem - nikoliv důvodem - zhoršujících se vztahů mezi Pekingem a Washingtonem, říká sinolog. Jak dodává, důležitým předělem byla změna amerického přístupu k Číně z let 2015–2016.

Američané si tehdy podle všeho uvědomili, že vstřícná politika nefunguje. Naopak - vždyť Čína po nástupu prezidenta Siho třeba přistoupila k militarizaci Jihočínského moře. „Od té doby dochází ke stále se zvyšující konfrontaci. A jedním ze symptomů byla návštěva Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu,“ zdůrazňuje Hála.

Může americký „políček“ fungovat na stále asertivnější Čínu? Má Peking v ostrém postoji vůči Tchaj-wanu podporu čínské společnosti? A jak na čínské uvažování dopadá ruská invaze na Ukrajinu?