„Demokracie je pod tlakem.“ Putin a Trump ukázali, čím není

Demokracie ve světě čelí rostoucímu tlaku. Podrývají ji konflikty, státní převraty i útoky na instituce ze strany už zvolených představitelů. V jejich pojetí tzv. neliberální demokracie, jak připomínají politologové, ale ubývá svobody a práv a mizí nakonec i demokracie samotná. Kde hledat příčiny?

Diktatura Vladimira Putina v Rusku, vláda Donalda Trumpa v USA nebo výhra Roberta Fica ve slovenských parlamentních volbách. To všechno patří mezi znaky toho, že demokracie v nejrůznějších zemích světa není v dobré kondici.

Pozoruje to i profesorka politologie ze švédské univerzity v Uppsale Sofia Näsström. „Demokracie je pod velkým tlakem. Nejde o to, že by probíhal nějaký vojenský puč proti demokracii, ale vnímáme jistý úpadek,“ popisuje v podcastu 5:59.

Svět se tak podle ní pomalými kroky posunuje dál od demokracie a jejích hodnot. Jde například o postupné omezování svobody slova, oslabování veřejnoprávních médií a občanských organizací nebo škrty ve financování různých zásadních činností nezbytných pro demokracii.

„Mnoho států dnes v podstatě předstírá demokracii. Což je zajímavé, protože to znamená, že demokracie je stále legitimní, takže je třeba ji předstírat aspoň na papíře,“ popisuje Näsström, která se zabývá právě tématem demokracie. A připomíná, že zmínění Putin a Trump nám ukázali, co demokracie není.

A přestože politoložka připouští, že se společnost nachází v krizi, prý to neznamená, že demokracie umírá. Krizi chápe naopak jako příležitost ke změně. Vidět je to podle ní například v Polsku, kde nedávno proběhly parlamentní volby. Ty sice vyhrála konzervativní strana Právo a spravedlnost, vládní koalici by ale mohla spíše složit liberální opozice v čele s Občanskou koalicí, která má svým smýšlením blíže k demokratickým hodnotám.

Na otázku, proč se takové změny v současnosti ve společnosti dějí, je ale podle Näsström těžké odpovědět. „Myslím, že značnou roli hraje nejistota ohledně budoucnosti. Svět řeší obrovské problémy, které souvisí s válkami, klimatickou změnou, migrací, umělou inteligencí, vlivem peněz na politiku,“ popisuje.

Politoložka zároveň popisuje paradox, že svět se zvětšuje i zmenšuje. Na jedné straně lidé sdílejí s druhými komplexní globální problémy, na druhé straně jsou po desetiletí vedeni k tomu, aby se starali především o své vlastní, soukromé zájmy.„Tento rozpor mezi obrovským světem kolem nás a nicotnou perspektivou toho, co můžeme dělat, podle mě vede k jisté rezignaci a odcizení,“ říká Näsström.

Problémem podle profesorky je ale i jisté omezené chápání demokracie. „Nejsou to jen procedury jako pravidla, právo, volby nebo vláda lidu. Demokracie je něčím mnohem větším. Je to forma politického života, která nás zapojuje do společnosti na mnohem hlubších úrovních,“ vysvětluje. A dodává, že je důležité, abychom pochopili, jaký „duch“ společnost má a jak podle něj jednat.

Vidět je to třeba právě v už několikrát zmiňovaných volbách. V nich si lidé vybírají politickou reprezentaci na několik let dopředu a zároveň v nich mohou vyjádřit svou nespokojenost. Sofia Näsström k tomu podotýká: „V demokracii jde ale o víc. Vybíráme si budoucnost, ne lídry.“

Připomíná také, že z debaty o demokracii se vytratilo podstatné téma - sociální otázka. „Moderní demokracie se zrodila právě z této myšlenky, slibovala lepší život, lepší budoucnost pro vás a vaši rodinu. A jestliže demokracie nedokážou tuto otázku znovu zvednout, brzy se jí chopí někdo radikálnější,“ varuje politoložka.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli mohou podle expertky demokracie lidem vysvětlit, že se budoucnosti bát nemusí, nebo kdo by měl zajistit, aby demokratické mechanismy dále fungovaly. Poslechněte si celou epizodu v přehrávači na začátku článku.