Šok, překvapení, obavy. Jak si v Dánsku zvykají na to, že z USA je hrozba

Dánsko v posledních týdnech zažívá, jaké to je, když se z dlouholetého blízkého spojence stane doslova přes noc hrozba. Mohou za to výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který si dělá zálusk na Grónsko, autonomní území Dánského království. Proč Donald Trump o Grónsko tolik stojí? Ve čtvrteční epizodě 5:59 mluvíme s dánským expertem.

Když Donald Trump po svém loňském vítězství v prezidentských volbách – a ještě před lednovým návratem do Bílého domu – prohlásil, že by rád získal kontrolu nad Grónskem, protože je to důležité pro „národní bezpečnost USA“, vyvolal tím zprvu údiv a následně i pozdvižení. A to především v Dánsku, jehož autonomní součástí největší ostrov světa je, byť má geograficky blíž k Severní Americe.

O pomyslném kopnutí do vosího hnízda, jež Trumpovy výroky v Dánsku i v Grónsku způsobily, a také o tom, jak se na věc dívá široká veřejnost i politická reprezentace, mluví ve čtvrteční epizodě podcastu 5:59 dánský politolog Kristian Søby Kristensen, který koncem minulého týdne přešel z Kodaňské univerzity na Royal Danish Defence College.

„Nejméně od poloviny 90. let v Dánsku panuje široký politický konsenzus ohledně udržování a posilování co nejužších vztahů s Američany. Na poli zahraniční a bezpečnostní politiky se to bralo jako danost a jako jeden z pilířů dánské zahraniční politiky. Ten se teď ale otřásá v základech,“ říká Kristensen, podle kterého bylo posledních několik týdnů pro dánské ministerstvo zahraničí a horní patra dánské politiky kvůli zájmu o Grónsko ze strany Donalda Trumpa „asi nejrušnějších, co kdo pamatuje“.

A ukazuje se, že Trumpovy výroky mají značný vliv i na smýšlení Dánů. Nedávný průzkum veřejného mínění například poodhalil, že podstatná část Dánů vnímá Spojené státy jako riziko. Necelá polovina dotázaných letitého spojence označila za hrozbu. Dokonce se ukázalo, že se Dánové Ameriky obávají víc než třeba Íránu nebo Severní Koreje.

Data podle politologa ukazují výrazný posun v názorech dánské veřejnosti, protože „až dosud byla velmi proamerická, a to dokonce i u kontroverzních záležitostí, jako byla účast dánských vojáků na Američany vedené misi v Afghánistánu“.

Proč ale Trump stojí o ostrov, jehož populace dosahuje jen zhruba 50 tisíc lidí?

Kristensen v podcastu vyjmenovává faktory, které z Grónska mohou dělat pro novou americkou administrativu „žádané zboží“. Připomíná, že se kvůli klimatické změně a tání ledovců například otevírají nové dopravní trasy kolem ostrova. V Grónsku se mimoto nachází i značné přírodní bohatství důležité třeba pro přechod k zelené ekonomice.

Přesto podle politologa není jasné, proč se Trump v souvislosti s jednou ze severských zemí dopouští tak silných rétorických výpadů. Američané totiž mají už od 50. let minulého století v Grónsku základnu, na které se v současnosti nachází zhruba 200 vojáků, a bylo prý víc než pravděpodobné, že by Kodaň, která Grónsko zastupuje v otázkách zahraniční politiky a bezpečnosti, kývla na jakoukoli žádost ohledně změny parametrů vojenské spolupráce.

Například v dobách studené války hostilo Grónsko mnohem více amerických vojáků než dnes. Jen na už zmíněné bývalé letecké základně Thule (dnes vesmírná základna Pituffik) v severozápadním koutě ostrova, jich bývalo deset tisíc.

„Jen velmi složitě si dokážu představit situaci, kdy by se Donald Trump rozhodl (k ovládnutí Grónska) použít vojenskou sílu. Bylo by to v takovém rozporu s širšími zájmy Spojených států a mělo by to tolik následků mezi mnohými jejich přáteli a spojenci, že je to v Kodani vnímáno jako nepředstavitelný krok,“ říká Kristensen. Zároveň ale dodává, že panují obavy z možného nátlaku skrze obchodní politiku Spojených států, s nimiž má Dánsko silné ekonomické vazby.

V neposlední řadě ale ani samotné Grónsko nestojí na Trumpově straně. Přestože americký prezident během svých výstupů v lednu tvrdil, že by Gróňané chtěli, aby se jejich země stala 51. americkým státem, nejnovější průzkumy ničemu takovému nenasvědčují.

„Co se týká většinového názoru Gróňanů, tak ti chtějí větší nezávislost na Dánsku, ale nechtějí vyměnit závislost na Kodani za závislost na Washingtonu,“ ujišťuje dánský politolog a odkazuje se na nedávný průzkum veřejného mínění, kde 86 procent dotázaných Gróňanů uvedlo, že si nepřejí stát se součástí Spojených států.

Vzniklou situaci ale lze podle Kristensena chápat i v širším měřítku než jen očima jednotlivých aktérů. Takový pohled se tolik netýká Grónska jako takového, ale spíše toho, co tento případ ukazuje celému světu. „Je to příklad, na kterém vidíme novou nepředvídatelnou zahraniční politiku Spojených států,“ říká politolog.

V Kodani podle něj tak panují velké obavy, jaké bude mít vzniká situace následky pro bilaterální vztahy s Washingtonem, ale také pro vztahy uvnitř NATO. A ve výsledku může mít grónská otázka prý negativní dopad i na vztahy v Evropské unii. Prvním kolem přetlačované s Trumpem ale podle experta Evropa prošla: „Když se na to dívám pohledem z Kodaně, tak jsem příjemně překvapen jednotou, kterou vidíme v Evropě. Ale je otázka, jestli to bude pokračovat i ve chvíli, kdy se ji Donald Trump nebo lidé z jeho administrativy budou snažit rozbít.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak dánský politolog hodnotí způsob, jakým se ke „grónské kartě“, kterou Donald Trump rozehrál, postavila politická reprezentace v Kodani, nebo jak se grónský parlament pojistil před případnými snahami USA ovlivňovat nadcházející volby. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.