Víra ve vítězství se po dvou letech války vytrácí, říká z Ukrajiny reportér

Na frontě mezi Ukrajinou a Ruskem panuje napjatá situace. I ukrajinští představitelé připouštějí, že jejich síly narážejí v konfliktu na problémy. Chybí munice i noví vojáci. „Země má problém dostat do armády další muže a vytvořit v nich pocit, že by bojovat měli,“ popisuje novinář Stefan Weichert, který žije v Kyjevě.

Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu uplynuly téměř dva roky a i dnes země čelí obtížné situaci. Postup ukrajinských sil v rámci loni zahájené protiofenzivy totiž nenaplnil očekávání. A také v zemích západních spojenců Kyjeva se stále častěji objevují hlasy, které se ptají, zda finanční a vojenská podpora Ukrajiny má stále smysl.

Posun nálady je ale podle dánského novináře Stefana Weicherta, který na Ukrajině žije téměř pět let, cítit i z místních obyvatel a vojáků. „Sice od nich (vojáků) dál uslyšíte věty, že je potřeba bojovat až do konce a že je nutné věřit ve vítězství, ale už nejsou optimisti. (…) A také jsou unavení, opravdu velmi unavení. Zvláště pak ti, kteří bojují už celé dva roky,“ popisuje v podcastu 5:59.

Navíc se v současnosti Ukrajina musí bránit ruským útokům téměř po celé délce východní fronty a ani to na optimismu nepřidává. Kritická je například situace v oblasti dříve třicetitisícového města Avdijivka v Doněcké oblasti, které podle Weicherta možná bude muset Ukrajina opustit.

Válečný reportér navíc připomíná, že se do popředí dostává i debata o tom, jestli není nezbytné ve větším měřítku vystřídat vojáky, kteří na frontě působí už delší dobu. A jestli třeba některé z nich nebude nutné dokonce demobilizovat, aby si v civilu mohli odpočinout.

Mapa ukazuje, jak se od začátku války vyvíjela situace na frontě:

Představitelé ukrajinské armády i ukrajinské politické vedení o nedostatku vojáků mluví už od loňského podzimu a zmiňují, že se někteří ukrajinští muži boji vyhýbají. Server BBC News například uvedl, že před mobilizací z Ukrajiny uteklo na 20 tisíc lidí. Podle Weicherta je ale prakticky nemožné odhadnout, kolik mužů se odvodu skutečně vyhýbá. Mnozí z nich totiž stále žijí na Ukrajině a snaží se stranit policie i vojáků.

V problému s nedostatkem sil pro vedení války ale nejde jen o ně. „Ukrajina netrpí nedostatkem bojeschopných mužů. Ve skutečnosti má mužů spoustu – vidíte je, jak se procházejí po Kyjevě a nejsou přitom v armádě. Země ale má problém s tím, tyto muže do armády dostat a vytvořit v nich pocit, že by bojovat měli,“ vysvětluje novinář.

Důvody jejich neochoty jsou přitom různé. Weichert popisuje, že někteří se bojí a mají pocit, že by nezvládli bojovat. Další odmítají působit ve válce, ve které už podle jejich názoru Ukrajina nemůže dosáhnout na vítězství. A poté je tu malá skupina těch, kteří k Rusku chovají sympatie.

Problémem je podle dánského novináře také nedůvěra vůči tomu, jestli každý nováček dostane před odesláním na frontu dostatečný výcvik. Nebo jestli se u odvodu bude brát patřičný ohled na jejich zdravotní omezení – a že třeba těžký astmatik neskončí v zákopech na frontě, když by mohl své zemi pomáhat v armádě jinak a pravděpodobně i lépe.

Změnit podobu odvodů tak, aby byla důvěryhodná i efektivní, ale není jednoduchá záležitost. A podle Weicherta to na Ukrajině platí o to více. „Systém má velkou řadu nejrůznějších skulin a mezer. Ukrajina má dlouhou historii korupce. Lidé vědí, jak se mobilizaci vyhnout, například tím, že někoho uplatí. Mohou si třeba za peníze obstarat falešná lékařská osvědčení, aby se odvodu vyhnuli,“ dodává.

Potřeba dostat více mužů na frontu ale nikam nemizí. „Mobilizace je nevyhnutelná. Je nutné mobilizovat daleko více mužů,“ říká Weichert. V polovině loňského prosince o tom ostatně mluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tehdy řekl, že vedení ukrajinské armády navrhuje mobilizovat dalších až 500 tisíc Ukrajinců.

„Ukrajina potřebuje zvětšit svou armádu. Už z toho důvodu, že Rusko dělá to samé. A pokud byste jen zachovali na bitevním poli stejný počet vojáků jako dosud, nedokážete možná Rusy zastavit,“ upozorňuje reportér.

Ukrajina ale podle Weicherta stále potřebuje i pomoc zvenku: Chybí munice, drony nebo i další technologie. Potřebná je však z pohledu dánského žurnalisty také ekonomická pomoc pro zbytek společnosti. Během dvou let konfliktu totiž místní přišli o velkou část svých předválečných úspor, což se na stavu země začíná čím dál více podepisovat.

„(Ukrajina) potřebuje pomoc se snahou čelit ruské vojenské mašinerii, která se den ode dne zlepšuje. Rusové se na frontě dopouštějí stále mnoha nesmyslů, na které ukrajinští vojáci často poukazují, ale ruská armáda se učí. A pro Ukrajinu je stále těžší získávat ta v uvozovkách snadná vítězství tak jako předtím,“ říká Stefan Weichert.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli se dokáže Ukrajina postarat o vojáky, kteří v bojích utrpěli také psychické šrámy, nebo jak veřejnost a armáda vnímají výměnu hlavního velitele vojska Valerije Zalužného za Oleksandra Syrského. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.