Překvapení jménem pirola. Nová varianta covidu zaskočila vědce

Nově nakažených koronavirem v Česku opět začalo přibývat. Experti zároveň registrují nové varianty viru ve světě, tou poslední je takzvaná pirola. „Svým chováním je hodně nečekaná,“ říká v podcastu 5:59 molekulární genetik Jan Pačes.

S podzimem přichází také respirační nemoci včetně covidu-19, který před více než třemi lety způsobil celosvětovou pandemii. Počty nových nákaz se zvedají nejen v Evropě, ale i v Česku. V minulém týdnu podle dat Ministerstva zdravotnictví přibylo každý den zhruba 300 až 400 nakažených koronavirem, za pondělí jich bylo dokonce 607. A to v situaci, kdy Česko zrušilo velkou část testovacích kapacit.

„Dneska už to (vývoj a šíření viru) sledujeme velmi málo. Nemyslím jen Českou republiku, i když ta je v tom trošku extrém. Ale už se rozhodně netestuje plošně ve velkém, ani ty obyčejné testy. To jen, když má člověk příznaky a je v nemocnici,“ popisuje Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky.

Podobně je na tom podle něj i monitoring odpadních vod nebo sekvenování, kterým se Česko rovněž nevěnuje v takové míře jako dříve. A kvůli tomu vědci a potažmo výrobci vakcín přicházejí o cenné informace.

Na nové onemocnění jsme si zkrátka do jisté míry zvykli. Pacienti s koronavirem přestali plnit nemocnice a společnost už ho nevnímá jako bezprostřední hrozbu. To je možné nejen díky očkování a lékům, které farmaceutické firmy postupem času vyvinuly, ale podle Pačese i díky tomu, že ho lékaři umí poměrně přesně diagnostikovat.

„Přesto je to z medicínského hlediska stále poměrně nepříjemný virus. I při nepříliš těžkých průbězích se může stát - a stává se to - že člověk má všechny možné dlouhodobé následky. Nejčastěji se mluví o těch neurologických nebo o krevních sraženinách,“ vysvětluje molekulární genetik.

Vědec navíc zdůrazňuje, že covid-19 stále není běžnou sezonní infekcí - i když se k tomu postupně blíží. „Stále je to natolik infekční nemoc, že tam (v sezonnosti) ještě není. Vidíme, že náběh má už teď, přitom venku je stále krásné počasí. Šance, že se člověk nakazí, bude přeci jenom asi vyšší než u jiných infekčních nemocí,“ popisuje.

„Virologicky je ale koronavirus pořád hrozně zajímavá věc,“ podotýká Pačes. Nejen v Česku, ale i po celém světě se už delší dobu nejvíce šíří omikron, který jako zatím poslední „velkou variantu“ takto pojmenovala Světová zdravotnická organizace. Různé kontinenty nebo oblasti se ale potýkají s rozlišnými podvariantami: Momentálně se nejvíce skloňuje EG.5 neboli eris a také takzvaná pirola (BA.2.86).

„Ta druhá budí u virologů velikou pozornost, protože je hodně nečekaná svým chováním,“ říká expert. V minulých případech se totiž určitá varianta koronaviru musela vždy nejprve výrazně rozšířit v určitém regionu, než se dokázala výrazně šířit také globálně. U piroly se to ale nestalo.

„Dlouhou dobu jsme o ní vlastně nevěděli, známe ji několik týdnů, ale je přítomna na všech kontinentech,“ vysvětluje Pačes odlišnost podvarianty. Podle expertů by přitom neměla být infekčnější než podvarianta eris, která v současnosti dominuje. Proč přítomnost piroly ale už nyní hlásí všechny světadíly, zatím vědci nezjistili.

Zároveň ani kvůli nedostatku dat není známé, jestli se pirola liší v příznacích nemoci, kterou způsobuje. „To, že (nějakou variantu) osekvenujeme, dost často neznamená, že známe konkrétního pacienta. Výskyt často monitorujeme z odpadních vod, takže jenom sledujeme, kolik viru v nich najdeme. A z toho epidemiologové dovozují počty,“ popisuje Pačes.

S covidem-19 se ale kromě zkoumání samotného viru a léčby nakažených pojí ještě jedna zásadní oblast: očkování. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ostatně v minulém týdnu na tiskové konferenci doporučil všem lidem s vyšším rizikem nákazy, aby se nechali očkovat. A zároveň informoval, že do Česka dorazila nejnovější vakcína, která cílí na podvariantu XBB.1.5.

„To je varianta, která tady kolovala někdy v květnu. Ale ony se ty varianty zase tolik neliší,“ zdůrazňuje vědec. Navíc se s „opožděností“ prý nedá příliš dělat. Výrobci vakcín totiž reagují na dominanci určité varianty nebo podvarianty. „Prostě taková je situace, takový je svět,“ podotýká expert. Dodává ale, že i když očkovací látka není přímo zaměřená na aktuální variantu koronaviru, stále „velmi dobře chrání proti úmrtí a těžkým průběhům“.

V současnosti je zároveň před schválením i takzvaná tetravalentní vakcína, která je zaměřená hned na několik variant koronaviru. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) by ji ale měl schválit až koncem října. A jak rychle se dostane do Evropy, není jasné.

Jestli však lidé budou čekat nebo si zajdou na očkování hned, je podle Pačese v podstatě jedno. „Ti, kteří se nechají naočkovat teď, budou lépe chránění už v té první vlně na podzim. A ti, kteří později, tak na tom zase budou lépe u jarní vlny, kterou můžeme očekávat,“ vysvětluje.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jakou nejnovější dvojici mutací si koronavirus přichystal nebo jestli podle experta v Česku ještě někdy kvůli covidu-19 dojde na celoplošná opatření. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.