„Aby všichni drželi spolu.“ Hlasy z míst katastrofy čtvrt roku poté

Víc než tři měsíce po zářijových povodních se život v zasažených oblastech pomalu vrací do starých kolejí. Bahno je sice odklizené, provizorní mosty přes dnes už klidné řeky stojí a omítky na domech, které příval vody přežily, jsou otlučené, stavební ruch se ale na většině míst zastavil. Napadl první sníh a teploty klesly pod bod mrazu. Jak to v adventní době vypadá ve vyplavené Základní umělecké škole v Jeseníku a jak v opavském kině Odboj, které řeka obtekla ze všech stran?

Kino Odboj v Opavě je zajímavé hned z několika důvodů. Jak v podcastu 5:59 popisuje jeho vedoucí Richard Vacula, v jeho prostorách jsou uskladněny festivalové kopie některých snímků na 35milimetrovém filmu. Ty jsou v Odboji schopni jako jedni z mála v republice předvádět divákům na staré promítačce. I proto, když se voda blížila, se už dopředu snažili minimalizovat škody a stěhovali vybavení z přízemí do vyšších pater domu.

„My jsme se během povodně neevakuovali, schovali jsme se i s nájemníky na půdě a z půdy z okýnka jsme pozorovali, jak se k nám blíží voda,“ popisuje Richard Vacula. „Byla připravená čerpadla, centrála, velké zásoby benzinu. A čekali jsme, jak to dopadne.“ Voda se nakonec dostala nad rysku, která připomínala výšku hladiny vody při povodních v roce 1997 a z kina Odboj vytvořila ostrov uprostřed vodního toku.

Aby rozvodněná řeka Opava nezasáhla technologické zázemí kina, zastříkal Richard Vacula spolu s ostatními veškeré dveře montážní pěnou, takže když hladina klesla, byl první úkol dostat se z kina ven. „Na to jsme byli připraveni, na střeše jsme měli žebříky. První fáze byla dostat se přes střechy a přes bláto na zahradu a odbahnit první vchod, pak teprve rozlepovat další vstupy a začít uklízet,“ popisuje začátek popovodňových prací Vacula.

Nakonec o pouhý centimetr unikla jisté zkáze filmová sbírka a zmrazit se podařilo některé zmáčené filmové plakáty. Nepřežily naopak náhradní díly na staré kinopřístroje. Dvě promítačky, které v kině jsou, ale neutrpěly, promítací kabina je totiž v prvním patře.

Teď v kině zraje nově položená podlaha. „Pak se konečně budeme moci pohybovat po lešení a začít spravovat elektrické rozvody, které vedou do světelných ramp, oživit kinovou a divadelní techniku,“ vypočítává Vacula.

Přál by si prý, aby do budoucna nevyprchala sounáležitost a nadšení, které při záchranných pracích po povodních zažil. „A aby i nám zbyl čas konečně po všech opravách navštívit aktivity těch milých lidí, které jsme potkali,“ říká vedoucí kina Odboj v Opavě Richard Vacula, a připomíná tak práci dobrovolníků, která pro kino byla v prvních dnech po povodni klíčová.

Situace v asi 95 kilometrů vzdáleném Jeseníku byla v polovině letošního září hodně podobná té v Opavě. Ředitel tamní Základní umělecké školy Tomáš Uhlíř popisuje, že řeka poničila dvě ze čtyř budov, které škola provozuje. V hlavní budově se voda dostala do učeben hudební teorie a orchestrální hry. „Bylo naprosto šílené, když jsme přišli a viděli jsme, že se vzedmula podlaha, že z učebny je měsíční krajina a plavou tam nástroje od violoncell, kontrabasu přes různou aparaturu. Zaplaveny byly taky varhany a digitální bicí souprava,“ vypočítává ředitel Uhlíř.

Ještě hůř dopadla další budova školy, která stojí nedaleko řeky Staříč. „Hladina se vzedmula tak, že nám to zasáhlo kromě suterénu, kde jsme měli učebnu bicích nástrojů, nahrávací studio. Kompletně nám to vytopilo kotelnu, celé šatny, sklepy a voda se bohužel dostala i do přízemí přes okna v prvním patře, takže tam byly zatopeny další tři třídy,“ popisuje Uhlíř.

I když se škole podařilo poměrně rychle sehnat náhradní prostory, kde mohla začít výuka, chyběly nástroje. Celou řadu jich nakonec zapůjčili nebo darovali lidé z celé republiky. „Já si toho nesmírně vážím, to byla ta prvotní pomoc, kdy někdo řekl: Ježíš, já mám doma violoncello ještě, já vám ho půjčím, než budete mít vlastní. Za to jsem moc rád, protože ta podpora napříč republikou byla naprosto úžasná,“ říká Uhlíř.

Některé nástroje jsou ještě v opravě, například starožitný kontrabas, který podle slov ředitele školy zněl „naprosto úžasně“. Teď škola řeší nákup klavírů, které představují velkou investici.

A i s ní by mohl pomoci výtěžek z charitativního koncertu skupiny Tatabojs, který mediálně zaštítil Seznam.cz a Seznam Zprávy. Během vystoupení streamovaného přímo z domovské zkušebny oblíbené kapely se vybralo přes půl milionu korun. „To mělo a ještě má po celé republice, ale zejména u nás v Jeseníku velikánský ohlas a já jsem za to strašně moc rád a ještě jednou děkuju, protože ta podpora byla neuvěřitelná a stále ještě je,“ uzavírá ředitel Základní umělecké školy v Jeseníku Tomáš Uhlíř.

Jak to tři měsíce po povodních vypadá ve vodou zaplavené Bělé pod Pradědem? Zdobí se i v oblastech, kde voda ničila a bořila domy, vánoční stromečky? A jsou na místě pořád potřebné ruce dobrovolníků? Poslechněte si v audiu na začátku článku.