Co Trump zasel, Amerika sklízí. Omezení potratů je jen začátek

Ve Spojených státech se aktivizují tábory zastánců i odpůrců umělého přerušení těhotenství. Po pátečním přelomovém verdiktu amerického Nejvyššího soudu budou o jejich regulaci rozhodovat jednotlivé státy. Deset z nich už potraty úplně zakázalo, některé naopak slibují pomoc ženám z regionů zakazujících interrupce. Jak zásadním zlomem americká společnost prochází? Je v sázce soudržnost země?

Rozhodnutí Nejvyššího soudu o zrušení práva na potraty vyvolalo v Americe okamžitou reakci. V některých státech federace se začaly okamžitě po vyhlášení zavírat potratové kliniky. Podle profesora historie a mezinárodních vztahů z bostonské univerzity Igora Lukeše se rozhodnutí čekalo, přesto je „téměř neuvěřitelné“.

„V americkém soudnictví totiž platí doktrína stare decisis. V podstatě to nutí soud respektovat dřívější rozhodnutí v jiných instancích. Je založená na představě, že opakované revize předchozích rozhodnutí vedou k neúctě vůči zákonům,“ popisuje.

Debata o zásadní společenské otázce se tak překlopila v právní spor o to, jak přistupovat k ústavě. Lukeš vysvětluje, že většina členů dnešního Nejvyššího soudu se přiklání k názoru, že se musí držet původního záměru jejích tvůrců. „Dávají jí přednost, i když představuje menšinový názor ve Spojených státech,“ dodává.

Druhá část spektra se zase odvolává na devátý dodatek ústavy, který říká, že seznam práv vyjmenovaných v dokumentu není konečný a že existují další.

„Ve skutečnosti autorem tohohle pátečního rozhodnutí Nejvyššího soudu není nikdo jiný než Donald Trump,“ podotýká Lukeš. Právě bývalý americký prezident totiž jmenoval tři z devíti soudců, kteří jsou velmi konzervativní a pro zrušení práva na potrat hlasovali.

Každý ze států si nyní může rozhodnout, jestli potraty zakáže, nebo povolí. Ženy se stále budou moci rozhodnout třeba v Kalifornii, Oregonu, ve Washingtonu, v Minnesotě, Illinois, New Yorku, New Jersey nebo Marylandu. Všude jinde pak podle Lukeše nejspíš dojde buď k zákazu, nebo dramatickému omezení dosavadní praxe.

Rozhodnutí soudu spustilo lavinu protestů i oslav po celé zemi. Část Američanů – podle Lukeše zhruba 40 procent – rozhodnutí soudu vítá a poukazuje na práva nenarozených dětí.

Kritikové se naopak domnívají, že soud by mohl v dalších letech omezit práva Američanů na sňatky mezi homosexuály a podobně. Lukeš upozorňuje, že konzervativní soudce Clarence Thomas také zmínil, že „bude potřeba přezkoumat i další případy jako Griswold v. Connecticut“.

„Nejvyšší soud v tomto případu zrušil zákon, který ještě v roce 1965 platil ve státě Connecticut. Zakazoval i sezdaným používat jakékoliv formy antikoncepce. Soudce Douglas ve velmi často citovaném rozhodnutí varoval, že udržet takový zákon by v podstatě znamenalo umožnit policii přístup do ložnic občanů. To je úplně absurdní představa,“ říká Lukeš.

Současní konzervativní soudci ale opět argumentují tím, že právo na antikoncepční prostředky není v ústavě výslovně uvedeno.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jakou dohru bude mít rozhodnutí Nejvyššího soudu v politické rovině, nebo proč verdikt prohlubuje propast mezi státy, kde vyhrává Republikánská strana a mezi těmi, kde mají svoji baštu demokraté. Poslechněte si v audiu na začátku článku.