Střet u Tchaj-wanu může být náhodný, varuje sinolog

Západní vlády včetně té české hledají nové nastavení vztahů s Čínou. Tamní režim sice stupňuje své mocenské ambice, na obou stranách ale stále převažuje pragmatismus. V případě Česka zaujala nedávná cesta poradce premiéra do Pekingu. Volí vláda správnou cestu?

Jak dál s Čínou? Novou podobu soužití hledal nedávno americký prezident Joe Biden na schůzce s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. K rovnocennější ekonomické spolupráci vyzvali v Pekingu minulý týden také představitelé Evropské unie. A o novou podobu vztahu k asijské mocnosti se teď snaží i Česká republika.

„Myslím, že se snaží (česká vláda) najít nějaké dno, od kterého bychom se mohli odrazit,“ říká sinolog Martin Hála. Ředitel projektu Sinopsis v rozhovoru pro podcast 5:59 dodává, že za minulého prezidenta Miloše Zemana se česko-čínské vztahy proměnily v podstatě v karikaturu. Tehdejší politická reprezentace se prý vůči Číně nechovala racionálně.

Když pak přišel pád společnosti CEFC - vlajkové lodi čínských investic v Česku - a zmizení jejího předsedy Jie-Ťien Minga v Číně, spolu s dalšími incidenty to podle Hály poslalo vztahy s Pekingem do volného pádu. Epizoda zaštítěná úsilím Miloše Zemana a jeho okolí, kterou sinolog označuje za „čínskou horečku“, skončila neslavně. „To období je svým způsobem trapné pro obě strany,“ upozorňuje dokonce expert.

Současná vládní koalice Petra Fialy (ODS) si „revizi vztahů“ s Čínou vytkla ve svém programovém prohlášení. Při pohledu na praktické kroky se ale podle Martina Hály nedá mluvit o nějakém zásadním přenastavení.

„Na české straně převládl názor, že je třeba najít nějaké to dno, protože Čína je samozřejmě velmoc, která nikam neodchází. Zůstane tady s námi, ať se nám to líbí, nebo ne. (…) Je třeba s ní nějakým způsobem komunikovat,“ uvádí Hála a poukazuje třeba na mocenské souvislosti války na Ukrajině.

Nový český důraz na kartu „potřebujeme s Čínou mluvit“ je zřejmý i z nedávného pátrání Seznam Zpráv, které také ukázalo, že v centru tohoto přístupu má stát premiérův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar (ODS). V listopadu dokonce spolu s ředitelem civilní rozvědky jednali o budoucích vztazích přímo v Pekingu. O několik týdnů později Pojar cestu obhajoval s tím, že svět není černobílý a že je třeba přemýšlet dlouhodobě.

„Připadá mi namístě, že nově nastavovaný vztah k Pekingu je do velké míry budovaný prizmatem bezpečnostních odborníků,“ komentuje Hála misi vysoce postavených bezpečnostních úředníků. Podle sinologa jde o správný signál. Ve vztahu k Pekingu totiž vybízí k ostražitosti: „Čína poměrně otevřeně deklaruje geopolitické zájmy, které - mírně řečeno - nejsou vždy úplně v souladu se zájmy demokratického českého státu.“

Šéf projektu Sinopsis považuje přístup Fialova kabinetu k Číně za „mnohem realističtější“, než jak postupovala vláda Andrej Babiše (ANO). „Období optimismu vůči Čínské lidové republice skončilo, víceméně definitivně asi,“ říká Hála. Podle něj je ale možné budovat pragmatický vztah, aniž by to narušovalo podporu Tchaj-wanu, kam v posledních letech zamířili i přední čeští ústavní činitelé. Což v případě ostrova, který Peking považuje za vzbouřeneckou provincii, není mezinárodně běžná věc.

„Vzájemně se to nevylučuje. Naopak, je nutné to nějakým způsobem sladit,“ zdůrazňuje Martin Hála. Z jeho pohledu došlo po nástupu nové vlády k „zásadnímu obratu“ v politice k Číně, který často definovala jen symbolická gesta.

Teď expert považuje za nutné, aby se „úplně jiný“ vztah k Číně a Tchaj-wanu přetavil do konkrétní praktické politiky: Jak se k oběma stranám chovat? Nebo v jakých mezích budovat vztah s Tchaj-wanem, když ho Česko oficiálně neuznává za samostatný stát?

Zároveň právě čínské hrozby řešit silou otázku Tchaj-wanu znepokojují mezinárodní komunitu. A také podle Hály jsou tu značná rizika vypuknutí konfliktu - byť třeba neúmyslného. Téma Tchaj-wanu navíc označuje za bod sváru, který je klíčový pro vztah jakéhokoliv státu k čínskému režimu. „Je třeba najít nějaký způsob vzájemné koexistence, jakkoliv napjaté, ale alespoň takové koexistence, která by nepřerostla v nějaký otevřený konflikt, jenž by mohl mít skutečně zničující, devastující následky,“ dodává Martin Hála.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, čeho se může snažit dosáhnout čínský režim ve vztahu s Českem nebo čím se vyznačuje centralizovaná vláda prezidenta Si Ťin-pchinga. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.