Výzva pro demokraty: Harrisová nutně potřebuje hlasy žen

Čtyři dny zbývají do chvíle, kdy se rozhodne o dalším směřování Spojených států. Demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump v cílové rovince prezidentských voleb usilují o každý hlas. Co může hrát roli? Rozebíráme v podcastu 5:59 s amerikanistkou Kateřinou Březinovou.

Souboj před prezidentskými volbami ve Spojených státech se chýlí ke konci. Dokladem může být i fakt, že oba kandidáti –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jak současná viceprezidentka Kamala Harrisová, tak exprezident Donald Trump –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ už mají za sebou také mítinky považované za vrcholy svých kampaní.

Nejprve Donald Trump v neděli zaplnil newyorskou halu Madison Square Garden. O dva dny později Kamala Harrisová řečnila v centru Washingtonu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pozoruhodně šlo o stejné místo, kde nynější republikánský kandidát v lednu 2021 hovořil před svými přívrženci krátce předtím, než jemu nakloněný dav zaútočil na sídlo amerického Kongresu.

Cíl obou nynějších akcí? Zřejmý: Přesvědčit Američany, aby přišli k volbám. V letošním hlasování totiž podle všeho rozhoduje každý hlas.

Volební průzkumy už delší dobu ukazují, že rozdíl mezi oběma kandidáty je na hranici statistické chyby, činí jen několik málo procentních bodů. Například v jednom z posledních šetření, které uveřejnily agentury Reuters/Ipsos, Harrisová vede o jediný procentní bod.

„V posledních týdnech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a to zejména po prezidentské debatě v polovině září –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vidíme, že se Trump nadechl k úspěšnému finiši. Docela stáhl rozdíl, který tam byl ve prospěch Harrisové,“ popisuje v rozhovoru pro podcast 5:59 amerikanistka Kateřina Březinová, která vede Iberoamerické centrum na Metropolitní univerzitě Praha.

Vzestup Donalda Trumpa je podle Březinové možná méně znatelný na celostátní úrovni, patrnější je však při pohledu do takzvaných swing states –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ států, které nejsou považované za oporu ani jednoho z obou politických táborů. Letos se v této souvislosti mluví o sedmi státech se zhruba 50 miliony voličů.

Že se v těchto klíčových státech hraje o každý hlas, dobře ukazuje podle amerikanistky Březinové aktivita prezidentských uchazečů. Občas nasvítí i fakt, který pro vnějšího pozorovatele nemusí být zrovna zřejmý.

Jako příklad expertka uvádí Pensylvánii a místní hispánskou komunitu. Velikostí jde o relativně malou skupinu, která se už desítky let ve volbách klonila spíše k demokratům. Jenže letos dosavadní automatismy často přestávají platit. Pensylvánské Hispánce se tak nyní na svou stranu vedle demokratů snaží přivábit i republikáni.

A podle čeho se nejen tito voliči mohou rozhodovat?

Březinová se odkazuje na průzkumy, které do čela témat důležitých pro Američany staví ekonomiku a zdravotnictví, ale také obsazení Nejvyššího soudu, zahraniční politiku, kriminalitu či imigraci. Každý z kandidátů přitom pochopitelně nabízí odlišné „recepty“. Trump například v tématu zdravotnictví krouží kolem zrušení balíčku zdravotní péče známého jako Obamacare, Harrisová naopak varuje před tím, co by takový krok mohl přinést.

Zároveň ale podle amerikanistky platí, že faktičnost v těchto volbách –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak jako v mnoha jiných –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ často nehraje hlavní roli: „Myslím, že je to (u voličů) zejména o emocích a o tom, jak to vnímají a prožívají, nikoliv o faktech.“

Kromě tematické roviny by se ale pohledem expertky rozhodování voličů mohlo letos lámat ještě na jedné záležitosti: otázce genderu. „Hraje se tady vlastně poprvé o to, že je kandidátkou žena, která má různorodý rasový původ –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ částečně je černoška, částečně je po rodičích z jižní Asie,“ připomíná Březinová.

Zatímco Kamala Harrisová tyto aspekty v kampani příliš nezdůrazňuje, vyzyvatel Trump se ji na těchto základech často snaží zesměšnit. Nedávno například prohlásil, že Harrisová „má nízké IQ“. Jindy zase tvrdil, že viceprezidentka začala až na počátku kampaně mluvit o tom, že je černé barvy pleti. I proto podle Březinové celkově platí, že je letošní kampaň „extrémně genderově vyostřená“.

Zdůrazňuje ale také to, že se gender odráží i na jiné úrovni letošního klání. Právě ženy jsou totiž podle Kateřiny Březinové „velmi spolehlivé voličky“. A především ty z etnických menšin silně inklinují k demokratům. „Pro Demokratickou stranu jsou skutečně naprosto zásadní. Pokud chce ve volbách uspět, musí tyto ženy dostat k volbám,“ popisuje expertka.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jakou roli v letošních prezidentských volbách může hrát podpora jedné či druhé straně od celebrit, jako je zpěvačka Taylor Swift nebo herec Mel Gibson, a nebo jak si oba kandidáti stojí s oblibou u americké hispánské komunity. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.