Nejspíš nás čeká souběh dvou pandemií, varuje vědec

Dva roky pandemie covidu měly kromě tragických dopadů na lidské životy, společnost a ekonomiku i jeden nečekaný efekt: z našich životů – i z ordinací praktických lékařů – prakticky zmizela chřipka. Teď se ale virus vrací. A vědci varují, že je možná v „lepší“ formě než kdy jindy. Co od nemoci, která v minulosti lidstvo už řádně potrápila, po dvouleté pauze čekat? Jaké má chřipka vztahy s covidem?

S podzimem přichází na severní polokouli nejrůznější respirační nemoci a jejich varianty. Kromě koronaviru, se kterým se svět potýká už třetím rokem, se po odmlce vrací třeba adenoviry, rinoviry nebo chřipka.

Vzmach chorob, které nás v posledních letech příliš netrápily, přičítá Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky z Akademie věd České republiky tomu, že během pandemie společnost ztratila protilátky, ale i situaci týkající se respiračních chorob například v Austrálii.

„Chřipka je sezónní, každého půl roku se posouvá mezi jižní a severní polokoulí. A v létě jsme viděli, že v Austrálii naběhla poměrně významně. Lze tedy očekávat, že se to bude dít i v Evropě,“ popisuje.

(Porovnání covidu-19 a chřipky na základě dat z roku 2020. Přestože aktuální dominující varianta omikron vykazuje podle odhadů nižší smrtnost, stále je podle některých odborníků s chřipkou nesrovnatelná. Významnou roli hraje také imunita po nemoci či očkování.)

Podle Pačese tak nejspíš dojde k souběhu dvou různých pandemií, tedy k takzvané twindemii – chřipkové a koronavirové. Zahraniční média jako New York Times k tomu navíc přidávají varování před RSV (respiračním syncyciálním virem, který postihuje zejména malé děti).

Částečným řešením by nicméně mohla být vakcína fungující proti chřipce i koronaviru zároveň. „A kdoví, jestli díky snadnosti a efektivitě nových moderních vakcín to třeba nebude tak, že se ještě přidá i proti dalším virům. Proč se proti nim nebránit? Není nic příjemného nechat v sobě růst nějaký virus,“ říká genetik.

Podobné větší epidemie chřipky se podle Pačese objevují pravidelně. Její virus totiž snadno vytváří nejrůznější kombinace, a tak se neustále vrací zhruba každých deset až patnáct let.

Asi nejznámější je pandemie španělské chřipky, která propukla v roce 1918. Za ní ale následovaly další – v roce 1957 asijská, v roce 1968 hongkongská, v roce 1977 ruská a v roce 2009 prasečí.

Z virologického hlediska je podle Pačese zajímavá zejména ruská, při které se znovu do populace dostal kmen chřipky, o kterém si lidé od 50. let mysleli, že je vymýcený.

„Soudí se, že se možná objevila kvůli nepovedenému experimentu. Možná, že to byla výroba nějaké vakcíny, při které se znovu dostala do populace ta původně španělská chřipka, ale samozřejmě se změnila,“ vysvětluje.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak jedna z variant chřipky během pandemie koronaviru nejspíš úplně zmizela nebo jestli může koronavirus ještě zmutovat do nebezpečnější podoby. Poslechněte si v audiu na začátku článku.