„Už víme, co voda umí.“ Meteoroložka Míková o modelech, které varovaly Česko

Česko má za sebou víkend, jaký dlouho nezažilo. Několik dní setrvalého deště zvedlo hladiny řek a způsobilo na řadě míst rozsáhlé povodně. Jak to vypadalo v kriticky zasažených oblastech, jsme v podcastu 5:59 probrali s reportéry Seznam Zpráv Janem Novákem a Tomášem Svobodou. A co se v posledních dnech odehrává v atmosféře nad střední Evropou, vysvětluje meteoroložka Taťána Míková.

I když úřady před povodňovým nebezpečím varovaly i s několikadenním předstihem, nakonec stejně většina lidí v kriticky ohrožených oblastech podél vodních toků výzvy k evakuaci neuposlechla, jak se o víkendu přesvědčili reportéři Seznam Zpráv.

„Takový liják jsem snad v životě nezažil,“ popisuje reportér Tomáš Svoboda svou sobotní cestu do Opavy. „A když jsem pak dorazil do města k řece Opavě, tak na člověka opravdu padne taková tísnivá atmosféra. Voda rychle stoupala. A na sídlišti Kateřinky zněl z amplionů apel, aby se lidé evakuovali.“

Hlídky se prý ale na lidi často nedozvonily, případně se setkaly s odmítavou reakcí. Řada lidí si pamatovala povodně z roku 1997 a byla přesvědčena, že to tentokrát nebude o nic horší. Jenže průtok byl mnohem větší než tehdy, kolem 550 kubíků za vteřinu, což odpovídá stoleté vodě.

„Ta situace se v neděli ráno dost změnila, protože řeka Opava se začala vylévat z koryta. A také začaly postupně hořet některé trafostanice. Lidé najednou zůstali bez energie a u mnohých z nich se najednou ta motivace změnila. Viděl jsem, jak z oken často pokřikovali na hasiče, že si přejí být evakuováni,“ popisuje náhlou proměnu atmosféry reportér Svoboda.

Zkušenost s povodněmi z roku 1997 podle něj mohla sehrát negativní roli v tom, že si pamětníci řekli, že to už znají a zvládnou to. „Řada lidí pak byla překvapená a evakuovali se až ‚pět minut po dvanácté‘. Brali to tak nějak s nadhledem a možná tu situaci trochu podcenili.“

Podobnou zkušenost učinil na Jesenicku reportér Jan Novák. „Lidé měli dost času se na to připravit, prognózy se příliš neměnily. Když jsem projížděl obcemi a hovořil se starosty a místostarosty, tak dělali všechno pro to, aby bylo všechno připraveno, jak má. A pouze se modlili, aby se prognózy, které slyšeli od hydrometeorologů, nenaplnily. Jenže to se nestalo a ty následky jsou katastrofální,“ říká Novák, podle něhož se drtivá většina lidí odmítla včas evakuovat.

„Říkali, že zažili povodně v roce 1997, že asi tak nějak zhruba vědí, co je čeká a tudíž budou čekat doma. Takových lidí byla naprostá většina.“

Extrémní srážky zasáhly vedle Česka i Polsko, Slovensko či Rakousko. O vysvětlení toho, co se z meteorologického hlediska v posledních dnech v atmosféře nad střední Evropou odehrávalo, požádal podcast 5:59 meteoroložku a klimatoložku Taťánu Míkovou, kterou lidé dobře znají z předpovědí počasí ve vysílání České televize.

„Byla to tlaková níže, která se úplně původně vytvořila na frontě, která k nám přišla od severozápadu, ale protože se nemohla kvůli tlakové výši nad východní Evropou dostat dál, tak se jakoby otočila a začala se vracet zpátky od východu na západ. No a tahle tlaková níže si nasála do sebe ještě jednu tlakovou níži, která vznikla v oblasti severní Itálie a severního Jadranu,“ říká Míková.

„Jelikož letos je celé Středozemní moře mimořádně teplé, možná nejteplejší, co kdy bylo, tak byl i vzduch tlakové níže velice vlhký a teplý, takže se do něj té vlhkosti vešlo mimořádně hodně. A jakmile tahle zdvojená tlaková níže s obrovským potenciálem srážek narazila na Jeseníky, začala se vylévat ještě větší silou než předtím, když přecházela přes východní části Evropy,“ vysvětluje meteoroložka.

Zatím se prý nedá předpovídat, zda podobné jevy budou kvůli klimatické změně častější, ale klimatologové se tím nepochybně budou zabývat. Co je ovšem podle Taťány Míkové nepřehlédnutelné, je obrovský posun v připravenosti státní správy a zodpovědných míst, která rozhodují o preventivních opatřeních typu upouštění přehrad.

Klíčovou roli pro včasnou přípravu přitom hrají meteorologické modely. Patří mezi ně i širší veřejnosti známý model Aladin, který shodou náhod čeští experti začali využívat jen několik měsíců před povodněmi z roku 1997. Když ale tehdy předpověděl stovky milimetrů srážek, meteorologové pochybovali. „Panovala obrovská nejistota, jestli je model přesný, nebo ne,“ vybavuje si Míková s tím, že nakonec se Aladinův odhad ukázal jako „velmi dobrý“.

V otázce, jak reagovat na hrozivou předpověď, ale tehdy podle meteoroložky tápaly i úřady a lidé s pravomocemi konat. Situace se však proměnila po zkušenostech s velkými povodněmi z let 1997, 2002 i mnoha menšími srážkovými epizodami. „Už víme, co voda v naší krajině umí. Zásadní rozdíl (proti dřívějším dobám) tedy snad ani nespočívá v modelech, ale v tom, že už chápeme, že modely musíme brát vážně,“ dodává Míková.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o tom, do jaké míry je možné extrémní počasí z posledních dnů přičíst změnám klimatu nebo jaký je srážkový výhled na nejbližší dny. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.