„Docela revoluce.“ V Evropě se přesouvá těžiště sil, říká novinář

Německo míří k předčasným volbám a Francie má čtvrtou vládu za 12 měsíců. Politická nestabilita postihla důležité evropské hráče ve chvíli, kdy se Rusku daří postupovat ve válce proti Ukrajině a Donald Trump se chystá k návratu do Bílého domu. Jak jsou teď rozdané politické karty v Evropě?

Pokračující ruská válka na Ukrajině, Německo mířící k předčasným volbám i další pokus o životaschopnou vládu v Paříži. Evropa vstupuje do nového roku s řadou výzev a problémů, se kterými je nutné se vyrovnat.

Pokud přitom chce prosadit mír, musí být třeba podle týdeníku The Economist „připravená na válku“. Z pohledu britského listu se však nezdá, že by v takto popsaném kontextu byly evropské velmoci nachystané „čelit budoucnosti“.

S takovým hodnocením souhlasí i zahraniční analytik Seznam Zpráv Martin Jonáš, který ve svém rozboru situace v Evropě na startu nového roku pro podcast 5:59 dodává, že jsou to dnes spíše jiné státy jako pobaltské země nebo Polsko, kdo se na hrozbu rozšíření konfliktu účinně připravují. A to nejen z hlediska výše výdajů na obranu, ale třeba i ve směru posilování mentální odolnosti svého obyvatelstva.

„Když se naopak podíváme na země, u kterých bychom čekali, že budou lídry, tedy Německo a Francie – ten proslulý motor evropské integrace –, tak místo toho, aby se zaobíraly, jak připravit Evropu na případnou válku, řeší, jak to dopadne (politicky) u nich doma,“ popisuje Jonáš.

Jak se ve zkratce zorientovat v rozviklané situaci obou zemí?

V prosinci v Německu podle očekávání nedostala při hlasování ve Spolkovém sněmu důvěru vláda Olafa Scholze (SPD), a zemi tak ke konci února čekají předčasné volby. Martin Jonáš nicméně upozorňuje, že zřejmě nepřijde žádné drama. Průzkumům vévodí unie konzervativních stran CDU/CSU a novým kancléřem se tak velmi pravděpodobně stane lídr CDU Friedrich Merz.

„Podle posledních průzkumů to vypadá, že pokud (unie CDU/CSU) nebude chtít skládat vládu s Alternativou pro Německo – což mohu prakticky vyloučit –, tak jí zbude jen jeden partner: sociální demokraté (SPD), kteří v současné době v Německu vládnou a mají svého kancléře. Takže Německo opět směřuje k nějaké formě velké koalice,“ míní Jonáš.

Ve Francii pro změnu před Vánoci vznikla už čtvrtá vláda za poslední rok, tamní parlament je zjednodušeně řečeno zablokovaný a hrozí, že i kabinet nového premiéra Françoise Bayroua při dalším pokusu schválit státní rozpočet padne, jelikož nenajde spojence.

K nestabilitě panující zejména v Paříži se navíc přidává to, že němečtí politici podle analytika Seznam Zpráv nedokázali najít „společnou notu“ s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Jonáš tak spíše očekává, že dojde k přesunu dosavadního „centra Evropy“, za které se zpravidla označovala právě spolupráce mezi Francií a Německem.

K přeskupení sil napomáhá i politická situace v Polsku, kde koncem roku 2023 nastoupil k moci kabinet premiéra Donalda Tuska. A ten zaujal k Německu daleko vstřícnější postoj než předchozí vláda národních konzervativců v čele se stranou Právo a spravedlnost. „Rýsuje se tady určitá osa mezi Berlínem a Varšavou,“ popisuje Jonáš stav na startu roku 2025 s tím, že v poměrech evropské politiky by to byla „docela revoluce“.

Vztahy mezi Německem a Polskem navíc podle analytika Seznam Zpráv mohou být v budoucnu ještě vřelejší, jelikož favorit pro roli příštího spolkového kancléře Friedrich Merz, potažmo celá CDU mají s polským premiérem Tuskem dobré vztahy. „Vypadá to, že místo francouzsko-německého motoru bychom tady mohli mít alespoň německo-polský motůrek,“ dodává Jonáš.

A zmíněné přesuny mocenského těžiště i další politická dynamika ve střední Evropě mají svůj důsledek i pro Česko, které by podle novináře mělo vyhodnotit především své působení v tzv. visegrádské čtyřce. Ta se v posledních měsících vzhledem k protichůdným názorům na geopolitiku a třeba i konflikt na Ukrajině téměř neschází a nezaujímá žádná zásadní stanoviska.

Aktivita na ose Berlín–Paříž–Varšava mezitím naopak roste, což by nemělo ujít bez povšimnutí ani tvůrcům české zahraniční politiky. „Česká republika možná nebude chtít, ale asi bude muset volit,“ zmiňuje analytik Seznam Zpráv.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak by Friedrich Merz mohl – jako možný další německý kancléř – postupovat vůči Ukrajině nebo do jaké míry je otázka vyzbrojování i vzhledem k nástupu Donalda Trumpa do čela USA pro Evropu letos klíčová. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.