Novinářka: „Jihokorejci za nás Dukovany nezaplatí. To je naivní představa“

Je rozhodnuto. Investici století, tedy dostavbu dvou jaderných bloků jaderné elektrárny Dukovany česká vláda svěří jihokorejské firmě KHNP. Povede cesta výstavby dalších jaderných bloků k levnější elektřině, jak vláda slibuje?

O stavbu nejméně dvou jaderných bloků v Dukovanech se nakonec postará jihokorejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP), která také společně se zakázkou získala i opci na stavbu dvou bloků v Temelíně.

V poslední fázi tendru se vláda Petra Fialy z ODS rozhodovala právě mezi vítěznou KHNP a francouzskou EDF. Podle premiéra byla nabídka Jihokorejců lepší „prakticky ve všech hodnocených kritériích“. A jedním z nich byla i cena. Za jeden reaktor při výstavbě dvou bloků firma chtěla 200 miliard korun.

Šéfreportérka Seznam Zpráv Byznys Zuzana Kubátová nicméně upozorňuje, že to nebude finální částka. „Je to cena za výstavbu a technologii. Podle toho, co vidíme v Evropě, tak se tato částka v konečném účtu velmi výrazně násobí, protože je potřeba k ní připočítat finanční náklady,“ říká v podcastu 5:59.

Částka podle ní dost možná není přesně vyjasněná ani mezi podnikem ČEZ jako investorem, českou vládou a jihokorejskou společností. KHNP totiž po tiskové konferenci české vlády vydala prohlášení, ve kterém uvádí, že za jeden blok česká strana zaplatí 220 miliard korun a že konečná částka bude ještě záviset na finální objednávce. „Takže cena 200 miliard korun je jednak orientační a jednak je to jenom část té celkové ceny,“ dodává Kubátová.

Jak ale Česko⁠⁠⁠ největší investici ve své historii zaplatí, zatím alespoň zčásti jasné není. „Peníze nemůže vzít jinde, než že si je půjčí. Bude to financované úvěrem,“ říká reportérka. Na splácení jaderných bloků se tak ve výsledku budou podílet všichni daňoví poplatníci, kteří je zaplatí v cenách elektřiny, v rámci daní, nebo kombinací obojího.

„U prvního bloku je domluvené a schválené v Evropské komisi, že investorem stavby bude dceřiná firma polostátní skupiny ČEZ. Ta se jmenuje Elektrárna Dukovany II. Je zřízena přímo na to, aby developovala a investovala stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech,“ vysvětluje Kubátová. Právě tato firma má od státu také přislíbenou půjčku, která by měla být výhodnější než ta, jakou by dostala od komerčních bank.

Financování dalších bloků je ale zahalené v mlze a podle novinářky se podobný model už zopakovat nedá, protože ČEZ si nemůže naráz půjčit 400 miliard korun a víc.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela za STAN nicméně nedávno zmínil, že pro financování druhého bloku by bylo možné využít peníze, které Česku nabídla samotná KHNP, a to přes Korejskou exportně-importní banku. „To je velice důležitý moment v tom příběhu. (…) Ale není to tak, že by korejská strana ten projekt Čechům zaplatila nebo darovala. To je samozřejmě naivní představa,“ říká Kubátová.

Tato nabídka je nicméně prý pro Česko výhodná, protože by stát případná půjčka od korejské strany vyšla „výrazně levněji“ než u jiných institucí. „Taky myslím, že tohle je jeden moment, který v rozhodování jak ČEZ, tak české vlády pro Korejce velmi výrazně zahrál,“ dodává novinářka.

Předseda vlády Fiala přesto tvrdí, že stavba jaderných bloků bude pro Česko výhodná. Jednak by měla podle něj přinést pracovní příležitosti i českým firmám a jednak prý jde o investici do budoucí levné elektřiny. Na středeční tiskové konferenci se premiér například zmiňoval o analýze, ze které zjednodušeně vyplývá, že každá vložená koruna se vrátí trojnásobně a že jde o investici do budoucí levné elektřiny.

„Myslím, že to není pravda,“ zmiňuje novinářka. „A je otázka, jestli pan premiér nemluví pravdu, anebo nechápe tu situaci. Není to cesta k levné elektřině, je to cesta k tomu, abychom vůbec nějakou elektřinu měli,“ dodává. Elektřina podle ní nutně zdražit musí, a to třeba kvůli měnícím se technologiím na trhu nebo regulacím. A navíc připomíná, že jaderná energie je sice v současnosti v Česku levná, ale jen díku tomu, že už jsou investice do stávajících bloků zaplacené.

„Potíž je v tom, že my nemáme jinou cestu, něco stavět musíme. Všechny cesty jsou rizikové a všechny cesty jsou drahé,“ říká reportérka. Podobné množství peněz jako do výstavby dvou bloků v Dukovanech by totiž podle ní Česko muselo vložit i do podpory obnovitelných zdrojů, pokud by se chtělo vydat jinou cestou. Kubátová nicméně uvádí, že ani teoretické zrušení Green Dealu a třeba i trhu s emisními povolenkami by situaci nepomohlo, protože podobnými kroky „by se rozboural systém, na který jsou investoři zvyklí“.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co bude stavba znamenat pro českou ekonomiku nebo jakou roli v celé investici hraje společnost ČEZ a její akcionáři. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.