V telefonu uslyšel: Invaze začne ve čtyři ráno

Na pozadí krvavých střetů se v rámci zasedání ministrů zahraničí zemí G20 poprvé od začátku války setkali šéf americké diplomacie Antony Blinken s ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Blinken měl údajně Lavrovovi sdělit, že Američané budou Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude potřeba. Jaké jsou scénáře konce války? I o tom v podcastu 5:59 mluví britský novinář a spisovatel Luke Harding.

Buča a Mariupol. To jsou podle britského reportéra listu The Guardian Luka Hardinga dvě místa, která nejvíce připomínají, co se na Ukrajině během uplynulého roku stalo.

„Těsně před vypuknutím války jsem v Mariupolu pořizoval rozhovory s dobrovolníky. Šel jsem tam do restaurace, hrála kapela, ženy tancovaly jedna s druhou, zatímco muži seděli se svým pitím a tvářili se rozpačitě,“ říká Harding. Byl to podle něj normální život v evropském městě. Ten ale ze dne na den skončil.

Jen o několik týdnů později, když začala ruská invaze , se mu jeden z mužů, se kterými v Mariupolu mluvil, znovu ozval. Prosil o pomoc pro svou rodinu. Poté spolu s dalšími stovkami lidí zmizel. Harding už ho nikdy nenašel. A ze vzkvétajícího města zbyly jen trosky.

Mariupol, stejně jako celá Doněcká oblast, zůstal v rukou Rusů dodnes. Podobně je na tom i Luhanská oblast nebo Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj několikrát zopakoval, že jediným možným vyústěním války je návrat těchto regionů Ukrajině.

„Nevím, jestli je to dosažitelné, ale myslím, že je na Ukrajincích, aby určili, co znamená vítězství,“ říká Harding, který kvůli psaní knihy Invaze strávil na Ukrajině podstatnou část uplynulého roku.

V oblastech na východě země jsou podle reportéra ale Rusové po několika letech už dobře opevněni, naopak o Krym by se prý Ukrajinci mohli pokusit. „Nebylo by pro ně těžké to tam Rusům zavařit - vyhodit do vzduchu most, zničit logistiku. Umím si představit, že Ukrajina získá další území a bude pokračovat na Krym. Ještě letos,“ popisuje.

Konflikt se ale nesmí táhnout příliš dlouho. Západ by o něj totiž mohl ztratit zájem, a Ukrajina by tak ztratila klíčového spojence. Třeba zájem Spojených států může už za rok a půl ovlivnit volba nového prezidenta. Jeden z možných kandidátů, exprezident Donald Trump, se netají tím, že netouží Kyjev podporovat.

Takový stav by pochopitelně hrál do karet ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. „Pro něj je válka na Ukrajině během na dlouhou trať. Vyhovuje mu to, co by se dalo nazvat ‚věčnou válkou‘,“ říká Harding. Díky ní by totiž mohl zcela rozdrtit domácí opozici a držet kontrolu nad ruskou společností.

A spojení se Západem a hlavně Američany přináší podle Hardinga nejen Ukrajině, ale i zbytku Evropy ještě jednu důležitou pojistku. Drží Putina v šachu ohledně rozpoutání jaderného konfliktu. „Nemyslím si, že by Putin použil jaderné zbraně,“ říká novinář, který několik let strávil jako zahraniční zpravodaj v Rusku.

„Myslím, že hluboko uvnitř je Putin ve skutečnosti zbabělec. Nezáleží mu na tom, kolik ruských vojáků obětuje. Záleží mu ale na jeho vlastním přežití. A myslí si, že kdyby se odhodlal použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně, tak by mu pak Američané shodili bombu na hlavu,“ vysvětluje svoji teorii.

A ačkoli se Harding nedomnívá, že by se Spojené státy k podobnému odvetnému kroku odhodlaly, právě tahle představa podle něj drží Putina na uzdě.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, kam podle britského reportéra konflikt směřuje nebo jaká je morálka vojáků, kteří bojují v okolí Bachmutu. Celou epizodu si poslechněte v přehrávači na začátku článku.