Přibáň: Boris Johnson dovedl Británii na pokraj rozkladu

Ve Velké Británii se rozjíždí boj o nástupnictví po premiérovi Borisi Johnsonovi. Šéfa konzervativní vlády dlouhodobě provázely skandály, výzvám k odstoupení se ale podvolil až nyní. V jakém stavu za sebou Británii zanechává? Je fér srovnávat Johnsona s Donaldem Trumpem? A jak moc jeho působení poznamenalo britskou politiku a společnost?

Do klání o křeslo nového lídra Konzervativní strany – a tím i britského premiéra – se už přihlásila nejméně jedenáctka mužů a žen. Patří mezi ně například exministři zdravotnictví a financí Sajid Javid a Rishi Sunak nebo také současná šéfka britské diplomacie Liz Trussová.

Jasněji o jízdním řádu celého výběru by mělo být zřejmě už tento týden. Už teď je ale patrné, že ať se vůdcem konzervativců stane kdokoli, navázat na tak výrazného politika, jakým byl a stále je Boris Johnson, nebude jednoduché. Jeho odkaz je přitom v mnohém problematický.

„Je to premiér, který se rád připodobňoval k Winstonu Churchillovi. Ale současně si nemohou být ty dvě postavy z historického hlediska protikladnější. Winston Churchill Británii zachránil před nacismem, před invazí, zatímco Boris Johnson zemi dovedl na pokraj rozkladu,“ říká profesor práva z Cardiffské univerzity Jiří Přibáň. Odkazuje přitom na pobrexitové volání Skotska po nezávislosti nebo na spory kolem Severního Irska.

Podle Přibáně bylo základem Johnsonovy odolnosti vůči skandálům jeho charisma. „Charisma prostě buďto máte, nebo nemáte. A Boris Johnson ho měl. Ale ono každé charisma dříve či později zevšední.“ Premiér se nakonec stal pro Konzervativní stranu přítěží. Výrazně k tomu dopomohla aféra označovaná jako Partygate.

Obecně prý odcházející politik stavěl hlavně na negativní politice. Dokázal oslovit tu část britské veřejnosti, která „byla nespokojená s politikou a ze všeho vinila Evropskou unii“. Přibáň má ale za to, že Johnsonovo charisma se nikdy nepřetavilo v přesvědčivý politický program.

Z profesorova pohledu postrádalo reálný základ i heslo o vyrovnání sociálních rozdílů mezi severem a jihem Británie, resp. Londýnem a zbytkem země. Premiér měl ale následně „štěstí“, když negativní důsledky brexitu nejdříve pomohla zakrýt pandemie covidu-19, poté zase ruská invaze na Ukrajinu.

Už už se zdálo, že Johnsonova pohasínající hvězda bude znovu zářit. „Ale to neplatí na britské voliče - (a to ve chvíli) když porušíte jedno ze základních pravidel britské politické, ale i ústavní kultury, že nemůžete obcházet a říkat nepravdy, zatajovat skutečnosti vládě, parlamentu a veřejnosti,“ říká Přibáň.

Fakt, že Konzervativní strana nakonec dotlačila Johnsona k rezignaci, může ukazovat na rozdíl oproti situaci amerických republikánů. Ti se podle Jiřího Přibáně stali „rukojmími Donalda Trumpa“.

„Ve Velké Británii obě ty hlavní strany (Labouristická strana a Konzervativní strana, pozn. redakce) se v posledních letech musely potýkat s populismem, ať už Jeremyho Corbyna nebo Borise Johnsona. A je zajímavé, jak obě ty strany v současné době procházejí určitým očistným procesem. Mohli bychom to označit i jako antipopulismus.“

Jaký typ lídra má šanci převzít kormidlo po Johnsonovi? Proč jednou z největších výzev bude propad životní úrovně v Británii? A může na ostrovech přijít nějaký „nový Boris Johnson“? Rozhovor s Jiřím Přibáněm si poslechněte v audiu v úvodu článku.