Majetky zkrachovalých firem: Výhodný byznys, který sahá k vedení ministerstva

Mají kontrolovat insolvenční správce, sami byli ale v minulosti spjati s firmami a lidmi, kteří pravidla porušovali. Řeč je o lidech ve vedení Ministerstva spravedlnosti –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ náměstku Radomíru Daňhelovi i samotném ministru Pavlu Blažkovi z ODS. Právě oni jsou v centru komplexního pátrání investigativních reportérů SZ, kteří se ponořili do světa tuzemského insolvenčního byznysu.

Pavel Blažek a Radomír Daňhel jsou někdejší spolužáci a letití byznysoví partneři v oblasti insolvencí. Podnikali spolu, nakupovali spolu majetky a teď spolu pracují na jednom ministerstvu. Poté, co Pavel Blažek dosedl na post šéfa resortu spravedlnosti, přivedl si totiž Daňhela jako náměstka pro ekonomické věci.

„Reálně je to ale tak, že Radomír Daňhel zasahuje i do řady věcí, které v gesci oficiálně nemá,“ říká v rozhovoru pro podcast 5:59 reportér Lukáš Valášek, který s kolegyní Adélou Jelínkovou napojení obou zmiňovaných na insolvenční byznys mapoval pro Seznam Zprávy v rámci série investigativních reportáží.

„Mimo jiné se (Daňhel) opakovaně účastní klíčových jednání a plánování insolvenční legislativy, která nastavuje mantinely pro jeho ještě nedávné byznysové společníky i další subjekty, které spravují majetky zkrachovalých firem,“ rozvádí výše uvedené Valášek.

Pro přehlednost: Klíčovým úkolem insolvenčního správce je co nejlépe využít majetek firmy v insolvenci ke splacení jejích dluhů, tedy uspokojení věřitelů, na což dohlíží soud. A jak Pavel Blažek, tak Radomír Daňhel v minulosti tuto roli plnili. Daňhel dokonce danou činnost ukončil až ke dni nástupu na Ministerstvo spravedlnosti. Ale společnost, ve které působil, měla problémy se zákonem.

„U [Daňhelovy firmy] soudy opakovaně konstatovaly, že se dopouštěla podezřelých manipulací s majetkem zkrachovalých firem,“ uvádí Valášek. A dodává, že nejen Daňhel, ale i jeho nynější šéf Blažek spravovali jako soukromníci dříve majetky zkrachovalých firem a dopadlo to tak, že v některých případech předmětné majetky „skončily u jejich známých“.

Nyní se ve vedení Ministerstva spravedlnosti dostali do role, kdy mohou insolvenční správce trestat za případná pochybení například pokutami, anebo v krajním případě i odebráním oprávnění k dané činnosti. Nikdo jiný k tomu přitom pravomoc nemá.

Radomír Daňhel se nicméně necítí být v žádném střetu zájmů a od firmy Burián & Penka Insolvence, kde dříve figuroval a kde se podle svých slov vzdal podílu za 50 tisíc, se distancuje. „Říká, že s ní nemá nic společného, že se svými bývalými letitými spolupracovníky nekomunikuje, že s nimi neprobírá insolvenční byznys a insolvenční legislativu. Což mu můžeme, nebo nemusíme věřit,“ říká Valášek.

Také ministr Blažek tvrdí, že o dřívějším podnikání svého náměstka –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a zároveň jednoho z blízkých přátel –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nic neví. Firma Burián & Penka Insolvence se nicméně měla v rámci insolvenčního správcovství dopustit některých kroků, které byly následně předmětem soudního řízení.

„My jsme dohledali těch podezřelých kroků firmy Burián & Penka vícero, a to napříč několika insolvenčními řízeními. Dané soudy ale vždy posuzují pochybení jen v jednom konkrétním izolovaném řízení,“ vysvětluje Valášek s tím, že pospojování jednotlivých případů není v kompetenci soudu.

Příkladem jednoho z podezřelých byznysů, který stále čeká na definitivní tečku od úřadů, je případ zadluženého podnikatele Stanislava Čmakala a jeho velkého průmyslového areálu v Zábřehu, který společnost Burián & Penka Insolvence získala z rozhodnutí soudu pod kontrolu. Poté ho ale pronajala za 160 tisíc měsíčně společnosti, která už předtím dlužila na nájmu miliony korun a podle předchozí dohody měla platit 700 tisíc za měsíc. Smlouva byla navíc v podstatě nevypověditelná.

Podnikatel Čmakal se tak obrátil na soudy. Insolvenční soud dospěl k názoru, že firma Burián & Penka Insolvence s majetkem v řádech desítek milionů korun podezřele manipuluje, a proto mu správu nad Čmakalovou insolvencí odebrala. Vrchní soud v Olomouci nicméně toto rozhodnutí zrušil s tím, že pochybení se sice stala, ale není třeba tak zásadního kroku. Případ se tak dostal až na Ministerstvo spravedlnosti.

A tady vzniká podle Valáška paradoxní situace, kdy Ministerstvo spravedlnosti, které nastavuje pravidla pro insolvence a má trestat insolvenční správce za pochybení, má ve vedení osoby, které jsou přinejmenším v podezření, že se manipulací v minulosti samy dopouštěly.

„Pro nás bude teď dost klíčové sledovat, jak Ministerstvo spravedlnosti posoudí možná pochybení insolvenční firmy Burián & Penka, ve které Radomír Daňhel figuroval a u níž ministerstvo nyní posuzuje stížnost na postup napříč těmi insolvenčními řízeními,“ říká Valášek.

Zároveň připomíná, že v první fázi má posouzení na starosti insolvenční odbor (vedený Janem Benýškem, který v minulosti podal protikorupční podnět na Blažkova náměstka Antonína Stanislava, jenž následně na svou funkci rezignoval). Pokud by se ale s jeho verdiktem představitelé firmy neztotožnili, mohou se odvolat právě k ministru spravedlnosti.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak je na představitele insolvenční firmy Burián & Penka napojena poslankyně a „dvoutýdenní“ ministryně spravedlnosti Taťána Malá z hnutí ANO, která se podílela jako zpravodajka na přípravě novely insolvenčního zákona. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.