Bitva o to, jak vykládat válku na Ukrajině. Může Rusko přetlačit Západ?

Na snahu Západu o co největší izolaci Ruska odpovídá Moskva rozsáhlou diplomatickou ofenzívou. Zatím poslední epizodou je cesta šéfa ruské diplomacie do Afriky, kde se Sergej Lavrov snaží přiřknout vinu za potravinovou krizi západním zemím. Může uspět? A jak vlastně vypadá souboj o výklad války na Ukrajině v některých končinách světa?

Nejdříve před týdnem ruský prezident Vladimir Putin jednal v Íránu s tamními lídry – a také s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem – o vzájemné spolupráci nebo o situaci v Sýrii. Nyní následuje africká cesta ministra zahraničí Sergeje Lavrova, kterou po návštěvách Egypta, Konžské republiky a Ugandy dnes uzavírá v Etiopii.

„Bohužel Rusko v izolaci nebylo,“ reaguje na ruskou aktivitu politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a také Metropolitní univerzity Praha. I když se totiž k protiruským sankcím Západu připojily i země jako Jižní Korea nebo Japonsko, existuje prý zároveň řada dalších, jež nemají důvod se proti Rusku vymezovat.

V důsledku to znamená, že velká část světa nesdílí pohled Západu, jenž v případě války na Ukrajině většinově označuje Rusko za agresora. „Svět zkrátka není Západ,“ dodává Romancov s tím, že jsou dávno pryč doby, kdy hlas Velké Británie nebo později Spojených států globálně „udával tón“.

Podle experta neplatí ani to, že by třeba právě Afrika sledovala boje na Ukrajině s takovou pozorností, jako to činí západní vlády a společnosti. Až se proto vyřeší problém vývozu potravin z Ukrajiny – který ohrožuje především Afriku –, zájem „zbytku světa“ o ukrajinské dění opadne, myslí si politický geograf.

Může tedy Rusko vyhrát přetahovanou se Západem o vliv v Africe? „Ruské šance nejsou vůbec malé,“ říká Romancov. Moskva podle něj napnula k regionu svou pozornost hlavně po anexi Krymu z roku 2014.

Nejde přitom ani tak o místní nerostné bohatství, kterého je dostatek v samotném Rusku. Podle experta je pro Kreml hodně cenný především politický význam Afriky – vždyť tu leží více než čtvrtina ze všech zemí mezinárodního systému. Jejich náklonnost vůči Rusku může být v době západního tlaku a sankcí velmi důležitá.

Ruské vedení ale o přízeň Afriky nebojuje jen se Západem – do hry totiž stále výrazněji vstupuje Čína, upozorňuje expert.

Jak dodává, nakonec může jít o stejný příběh jako ve střední Asii, kde se postsovětský Kazachstán postupně přiklání do náruče Pekingu a vliv Ruska v regionu slábne. „Afrika v tomto ohledu nebude žádnou výjimkou,“ podotýká Michael Romancov.

Mohou Rusko a Čína najít společnou řeč při snaze „ovládnout“ Afriku? Proč kulhá argument Moskvy, která v Africe upozorňuje na imperialismus Západu? A kam z pohledu politického geografa vlastně směřuje válka na Ukrajině? Podcast 5:59 si poslechněte v audiu v úvodu článku.