Americká jízda: Proč bitva o potraty hýbe volbami

Spor o právo na umělé přerušení těhotenství už tradičně patří mezi vyhrocené otázky americké politiky. V letošním prezidentském souboji mezi Donaldem Trumpem a Kamalou Harrisovou ale rezonuje ještě o něco více. Jak klíčové téma to je? Ve druhém díle série Americká jízda podcastu 5:59 o tom mluvíme s reportérkou deníku The New York Times.

Už je to více než dva roky, co Nejvyšší soud USA přivřel dveře právu na umělý potrat. Tehdy většinou šesti hlasů z devíti jeho soudci zrušili rozsudek známý jako Roeová vs. Wade, a tím umožnili jednotlivým americkým státům rozhodovat ve věci samostatně. Některé skutečně záhy reagovaly přísnějšími zákony namířenými proti interrupcím. A právě tehdy se z této otázky začalo rýsovat jedno z předních témat letošního souboje o Bílý dům.

„Několik desetiletí politici investovali svou energii do podpory skupiny lidí, která chtěla právo na interrupce zrušit. Když k tomu nakonec došlo, politická síla se přesunula k těm, kteří tohle právo naopak podporují. A od té doby téma potratů americké politice dominuje,“ říká v rozhovoru ze série podcastu 5:59 Americká jízda politická reportérka deníku The New York Times Lisa Lererová.

Podle novinářky už rozhodnutí soudu z roku 2022 „pomohlo“ vyhrát několik menších volebních klání politikům z řad Demokratické strany, která se obecně staví proti zákazům umělých potratů. A teď se nejspíš promítne i do podzimního klání o hlavu státu, ve kterém spolu s největší pravděpodobností bude soupeřit současná viceprezidentka Kamala Harrisová a americký exprezident a kandidát republikánů Donald Trump.

„Když se lidí v průzkumech ptáme, jaká témata je ve volbách nejvíc zajímají, na prvním místě je vždy ekonomika. Ale na druhém místě jsou teď interrupce. A před rokem 2022 tomu tak nebylo,“ upozorňuje Lererová.

O zásadní změně v podobě dalekosáhlého rozhodnutí Nejvyššího soudu přitom podle reportérky nerozhodl jeden konkrétní moment, ale řada menších kroků ze strany „rozptýlené sítě“ konzervativních křesťanů, zejména katolíků a evangelikál.

„Měli vliv od kostelů přes zákonodárná shromáždění jednotlivých států až po Nejvyšší soud, a dokonce i v Bílém domě,“ vysvětluje Lererová, která se také podílela na vzniku knihy o americké potratové politice The Fall of Roe: The Rise of a New America.

Jednou z hlavních tváří těchto snah byl podle americké novinářky Leonard Leo, šéf skupiny konzervativních právníků s názvem Federalistická společnost. Lererová popisuje, že členové této organizace v minulých letech podporovali ve studiu i další kariéře řadu konzervativních studentů práv a umožnili jim tak dostat se na nejvyšší posty. Nebyli to nicméně jenom oni, podobných skupin podle novinářky existuje více.

„Celé hnutí je spojeno s křesťanstvím, zejména s konzervativním katolicismem a evangelikalismem. Odstranění práva na umělý potrat považují za věc morálky a srovnávají to s hnutím za občanská práva – že je to něco, za co bojují z morálních a duchovních důvodů,“ vysvětluje Lisa Lererová s tím, že tito lidé chtějí „vrátit Ameriku k tradičnějšímu uspořádání“. A nakonec se jim v roce 2022 v jednom z jejich nejzásadnějších cílů podařilo uspět – Nejvyšší soud skoncoval na federální úrovni s právem na interrupce.

Známý případ a letité snahy těchto konzervativních uskupení se tak staly důkazem toho, že politiku lze měnit i jinak než skrze problematiku umělých přerušení těhotenství a nátlak veřejnosti. A že se to může podařit i menšině. S tím, že by interrupce měly být v nějaké formě dostupné, totiž například podle květnového průzkumu Pew Research Center souhlasí více než dvě třetiny Američanů a jenom osm procent americké společnosti si myslí, že by měly být úplně zakázané.

„To tedy ukazuje, že k politickému obratu může stát přimět i minoritní skupina lidí, kteří sedí na těch správných místech a mají páky na prosazení potřebné právní změny. A tahle menšina nakonec může změnit kulturu celého národa,“ popisuje novinářka listu The New York Times.

K situaci navíc podle Lererové přispěl i „chaos“ panující za vlády Donalda Trumpa a také sebejistota veřejnosti, která si nedokázala představit, že by jí právo na umělý potrat někdo skutečně mohl vzít. „Při práci na naší knize jsme se dostali k datům z průzkumů, jež ukazují, že jim (varováním, že právo na umělý potrat je v ohrožení) voliči nevěřili, mysleli si, že jsou to jen politická hesla. Myslím, že to, jak si Američané tuhle myšlenku nepřipouštěli, umožnilo nakonec protipotratovému hnutí uspět,“ podotýká novinářka.

Ve druhém díle série Americká jízda se dozvíte více o historii rozsudku známého jako Roeová vs. Wade nebo jestli je podle Lisy Lererové možné, že americká společnost někdy dojde v otázkách potratové politiky ke kompromisu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.

Aktualizace: V textu jsme upravili nesprávné označení „evangelík“ na správné „evangelikál“ a „evangelismus“ na „evangelikalismus“.