S volbou poštou to v Rakousku bylo jinak, vysvětluje Češka žijící ve Vídni

Sněmovna začala ve středu projednávat korespondenční volbu, která budí mezi poslanci vzrušenou debatu. V podcastu 5:59 nabízíme perspektivu dvou českých politologů, kteří dlouhodobě žijí ve Spojených státech a Rakousku a během voleb zažívají podobná úskalí jako další Češi žijící v cizině.

Podle vládní koalice narovnání volebních práv pro Čechy žijící v zahraničí, podle opozice účelová změna, která ohrožuje právo lidí na tajnou volbu. Korespondenční volba po čase opět rozštěpila politické strany na dva nesmiřitelné tábory a do Sněmovny opět přinesla několikahodinové projevy a bojovnou náladu.

Zejména poslanci z hnutí ANO během středečního jednání v dolní komoře Parlamentu zmiňovali, že korespondenční volba nemůže zaručit tajné hlasování. „Tou nejzásadnější námitkou je, že korespondenční volba prolamuje princip tajné a svobodné volby a otevírá prostor pro nátlak a manipulaci s hlasy,“ řekl například šéf strany a expremiér Andrej Babiš.

Politolog Milan Babík, který působí na Colby College ve Spojených státech a který tam pravidelně volí, se proti tomuto argumentu vymezuje. „Setkal jsem se s názory, že korespondenční volbu provází určitá rizika, že nemůže zaručit tajnost, že může docházet k volebnímu podvodu, ale tyto obavy mně přijdou trochu liché i z toho důvodu, že ani tradiční volby v kamenných místnostech jim nezamezují. Hlasy se dají koupit i během klasických voleb,“ vysvětluje.

Schválení korespondenční volby naopak podle něj může lidem žijícím ve Spojených státech výrazně ulevit. Sám žije v Maine, tedy zhruba 630 kilometrů od nejbližšího generálního konzulátu v New Yorku. Aby mohl volit, musí si vyřídit v práci volno, strávit zhruba devět hodin na cestě autem a zařídit si i nocleh. Dohromady tak za jedny volby utratí několik tisíc amerických dolarů.

Přesto ale volit chce. Zaprvé zdůrazňuje, že jde o jeho právo, jelikož je občanem České republiky. Druhým dechem dodává, že má ke své rodné zemi stále blízký vztah. Své děti učí česky, sám pořádá nejrůznější konference a snaží se v zahraničí šířit dobré jméno Česka.

I proto se domnívá, že současná volební praxe je v tomto ohledu „diskriminační“. A to nejen pro Čechy žijící v zahraničí, ale i pro lidi v tuzemsku, pro které je problematické dorazit do volebních místností.

S tím souhlasí i další expertka, profesorka politické sociologie z Vídeňské univerzity Anna Durnová. „Myslím, že není nutné korespondenční volbu rámovat jako lifestylovou volbu pro lidi žijící v zahraničí. Může vést i k tomu, že pro lidi, kteří pracují na směny, kteří mají pevnou pracovní dobu, kteří pracují o víkendu nebo z nějakých jiných osobních důvodů, je těžké dodržet časový úsek, ve kterém mohou volit fyzicky,“ popisuje.

K takovým posunům se ale zatím zákonodárci nechystají. Naopak zejména poslanci z řad opozice od korespondenční volby odrazují, a to přesto, že Česko je mezi posledními čtyřmi zeměmi v Evropské unii, které takovýto způsob hlasování svým občanům neumožňují. Někteří čeští politici k tomu dokonce používají už dlouho vyvrácené dezinformace.

Například už zmiňovaný Andrej Babiš nebo jeho stranická kolegyně a zároveň místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová zmiňovali, že korespondenční volba ovlivnila prezidentské volby v Rakousku v roce 2016. To se ale nestalo. Problémy tehdy vznikly kvůli tomu, že komise předčasně otevřely obálky s hlasy.

„A zároveň ve druhém kole došlo k tomu, že před sečtením hlasů korespondenční volby ještě těsně vyhrával Norbert Hofer a potom těsně vyhrál Alexander Van der Bellen. To ale nesouviselo s korespondenční volbou, ale s tím, že to byl těsný výsledek,“ dodává Durnová.

Na podobných nepravdivých argumentech některých politiků, ale zároveň třeba i na ochotě opozice ve Sněmovně uchýlit se k obstrukcím je vidět, že se z korespondenční volby stalo poměrně vyostřené téma. A spor kolem možnosti hlasovat poštou by se mohl stát i zásadním pro letošní volební období. Podle Babíka je to překvapivé, nicméně to má logické vysvětlení.

„Myslím si, že strany, které obstrukce budou vykonávat, chápou, že mezi českými občany žijícími v zahraničí jim úplně pšenka nekvete. Naposledy, když se sčítaly hlasy krajanů v zahraničí, tak jenom velice malé procento hlasovalo pro ANO nebo SPD. A všeobecněji mám za to, že možná na pozadí jsou xenofobní pocity, které některé z těchto stran rozviřují. Co je cizí, to je nebezpečné a tak dál,“ říká politolog.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak vypadá debata o korespondenční volbě ve Spojených státech nebo jestli mají Češi podle expertů problematický vztah se svými krajany v zahraničí. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.