„Je to cynismus.“ Proč ANO otočilo v debatě o migračním paktu

Do Poslanecké sněmovny se na popud hnutí ANO ve středu vrací téma migrace. Nejsilnější opoziční hnutí se chce zabývat reformou, kterou na evropské půdě trvalo dojednat léta. Výhrady k ní ale překvapivě má i kabinet Petra Fialy (ODS), který ji pomáhal dojednat.

Téma migrace se vrací na scénu. A zdá se, že politickou i společenskou debatu opět budou doprovázet vyhrocené emoce. Evropská unie totiž finišuje schválení takzvaného migračního paktu, který by měl systémově řešit situaci uprchlíků na unijních hranicích.

„Ta dohoda jistě není dokonalá, je tam jistě spousta věcí, které by se daly zlepšit, ale je to poprvé, kdy se konečně ta debata pohne k nějakému řešení,“ říká v podcastu 5:59 analytik Viktor Daněk, který pracuje jako zástupce ředitele institutu Europeum.

Dohoda už nyní čeká jen na dubnové stvrzení v Evropském parlamentu, přesto se ale proti ní v některých členských zemích vzedmula vlna kritiky. Na české politické scéně je nejhlasitějším odpůrcem Andrej Babiš a jeho hnutí ANO.

Podle Daňka je jeho reakce „kulantně řečeno překvapivá“, jelikož migrační politika Evropské unie se v souvislosti s touto dohodou zásadně zpřísní a zároveň se vyřeší záležitosti, na které si Babiš před lety v roli premiéra stěžoval. Analytik některé z nich vyjmenovává v rychlém sledu: ochrana vnějších hranic, vyhoštění lidí bez práva na azyl a zrušení povinných relokací uprchlíků.

Babišův nynější postoj tak analytik označuje za cynismus. Bývalý premiér podle něj i přes dřívější slova o nutnosti evropský migrační problém řešit teď takovou snahu „sabotuje“.

„Myslím si, že si jen spočítal, že se blíží volby do Evropského parlamentu, že migrace je emočně nabité téma, a rozhodl se ho využít tak, jak se to už stalo mnohokrát v minulosti, kdy různé politické strany to téma využily nebo lépe řečeno zneužily,“ říká.

Příznivci ANO totiž podle něj volby do Evropského parlamentu nepovažují za tak důležité jako třeba ty sněmovní a je tak potřeba je motivovat „mobilizačním a emočně nabitým tématem“. „A samozřejmě to se nedělá tím, že se pochválíme, že jsme něco prosadili. Vždycky je lepší být negativní a říct: To je hrůza, co zase vymysleli,“ dodává.

Svým postojem k dohodě ale překvapuje i vláda Petra Fialy. Kabinet ústy ministra dopravy Martina Kupky (ODS) začátkem února oznámil, že se oficiálně zdrží hlasování o přijetí migrační reformy. A to i přesto, že měl na debatu, jež v dohodu nakonec vyústila, zásadní vliv. V době jejího projednávání totiž Česko předsedalo Radě Evropské unie.

„Evropská komise i většina unijních zemí šla hodně naproti té argumentaci zemím střední Evropy. Zohlednila prakticky všechno, co si kdy střední Evropa žádala,“ podotýká Daněk.

Například totiž dohoda úplně ustoupila od povinných relokací. Státy, které o ně zájem nemají, se budou v rámci takzvané povinné solidarity moci vyplatit. Za každého nepřevzatého migranta zaplatí zhruba 20 tisíc eur. To má pomoct zemím, které se geograficky nacházejí na vnější hranici Evropské unie a jsou žádostmi o azyl přetížené. Česká republika je ze systému povinné solidarity zatím vyjmuta vzhledem k faktu, že přijala jeden z nejvyšších počtů uprchlíků z válečné Ukrajiny.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké konkrétní problémy spojené s migrací unijní reforma řeší, nebo o tom, jak moc debatu o jejím schvalování ovlivnil potenciální úspěch krajně pravicových stran v nadcházejících volbách do europarlamentu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.