Zvolení Bidena bylo to nejhorší, co se Rusku mohlo stát, říká novinář

Americký prezident Joe Biden v pondělí překvapil návštěvou Kyjeva. Jen pár dnů před výročím ruské invaze vyslal do Moskvy jasný vzkaz: Spojené státy stojí za Ukrajinou. Měla Bidenova cesta vedle symboliky i praktický přínos? A jaká na Ukrajině panuje nálada krátce předtím, než si země připomene rok od ruského vpádu?

Šéf Bílého domu Joe Biden v pondělí zaskočil mnohé, když se na několik hodin objevil v ukrajinské metropoli. Podle amerického deníku The New York Times přijel Biden do Kyjeva vlakem od polské hranice, cesta trvala deset hodin. Jak sám řekl, chtěl tak ukázat „neochvějnou podporu“ Ukrajině téměř rok od začátku invaze.

„Dá se říct, že v posledních dnech se jeho návštěva očekávala i mezi ukrajinskou veřejností. Ale samozřejmě americká strana to z bezpečnostních důvodů dopředu neoznamovala. Nikdo netušil, kdy přesně by se tu mohl objevit,“ říká v podcastu 5:59 zvláštní zpravodaj americké veřejnoprávní televize PBS v Kyjevě Simon Ostrovsky.

Celou úterní epizodu podcastu 5:59 si poslechněte v přehrávači:

Biden se společně se svým protějškem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, procházel například u chrámu svatého Michala v centru Kyjeva. Za zvuku leteckého poplachu tam uctil památku padlých obránců Ukrajiny.

Přestože je siréna leteckého poplachu podle Ostrovského ve městě „vcelku běžná“, Biden se i díky těmto okolnostem návštěvy „bude jevit jako skutečně odvážný politik“. „Prezident tu byl sice jen na několik hodin, ale přesto to je velmi silný signál toho, jakou pozici Spojené státy a západní aliance ohledně Ukrajiny zastávají,“ uvádí americký reportér.

Na tiskové konferenci navíc oba lídři oznámili, že Spojené státy uvolní další balík vojenské pomoci v hodnotě 500 milionů dolarů (přes 11 miliard korun).

Současný šéf Bílého domu byl v Kyjevě už před válkou hned několikrát a ve vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou se vyzná, podotýká novinář.

„Zvolení Joea Bidena americkým prezidentem (ve volbách v roce 2020) bylo pro Rusko to nejhorší, co se mohlo stát. (…) Situaci dobře zná a nepodlehne trikům, které Rusko ve své zahraniční politice zkouší na méně zkušené politiky,“ komentuje Ostrovsky dlouhodobý Bidenův postoj k Ukrajině a Rusku.

Jako příklad reportér uvádí některé předešlé americké prezidenty, kteří si podle něj mysleli, že dokáží Rusko a jeho touhu po rozšiřování vlivu v ruském sousedství „uchlácholit“ vyjednáním dohody. Nebyli ale úspěšní - podle Ostrovského i proto, že Rusko couvlo ze slibů, které při vyjednávání dalo. Zato Biden prý naopak stanovil vůči Moskvě jasnou linii.

A jak teď vlastně vypadá život na Ukrajině? Zatímco v Kyjevě téměř rok po zahájení ruské agrese působí „v podstatě normálně“, v oblastech bojů je podle Ostrovského patrná únava. „Lidé si kladou otázku, jak dlouho si Ukrajina bude moct dovolit přicházet na frontě o to nejcennější, co má – o lidské životy,“ popisuje reportér.

Právě slíbené dodávky zbraní, munice a další vojenské pomoci – jako je ta, kterou v pondělí učinil Biden – nicméně dodávají Ukrajincům naději, že se situace na bojišti změní.

Zároveň se podle amerického novináře, který na Ukrajině byl mimo jiné v době krize v roce 2014 nebo o pět let později, kdy se prezidentem stal Zelenskyj, změnil „postoj lidí vůči vlastní zemi“. V ulicích je prý více než dříve slyšet ukrajinština a naprostá většina Ukrajinců si je jistá, že chce, aby země vstoupila do NATO. Před vpádem Ruska to byla zhruba polovina.

„Tato nevyprovokovaná invaze ze strany Ruska pomohla vybudování ukrajinské národní identity mnohem zásadněji než všechny podobné snahy od rozpadu Sovětského svazu,“ říká Ostrovsky. A pokud Rusko válku nevyhraje, nejspíš si Ukrajinci podle něj znovunalezenou národní hrdost zachovají.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli existuje speciální vztah mezi Joem Bidenem a Ukrajinou nebo kam se konflikt může posunout. Poslechněte si v audiu v přední části článku.