Trump ukončí válku na Ukrajině tím, že dá vše Putinovi, říká americký novinář

Volební kampaň, jakou Spojené státy ještě nezažily. Tak vidí následující měsíce americký novinář Christian Caryl. Souboj o Bílý dům, který spolu velmi pravděpodobně svedou současný prezident Joe Biden a jeho předchůdce Donald Trump, otevírá řadu dosud neprobádaných oblastí. Výzvám v souvislosti s kláním nicméně nebude čelit jen americká demokracie, ale třeba i konflikt na Ukrajině.

Republikánští voliči v Iowě začnou už příští týden hlasovat o svém kandidátovi na prezidenta. Jasným favoritem zůstává bývalý prezident Donald Trump. Není přitom stále jasné, jestli se exprezident bude moct voleb vůbec zúčastnit.

Colorado a Maine ho totiž diskvalifikovaly na základě 14. dodatku ústavy starého více než 155 let. Ten zakazuje zastávat jakoukoli civilní nebo vojenskou funkci lidem, kteří dříve odpřisáhli věrnost ústavě a následně se zúčastnili povstání nebo vzpoury. A toho se podle úřadů Trump dopustil během 6. ledna 2021, kdy jeho příznivci vtrhli do Kapitolu.

Trump se obrátil na Nejvyšší soud Spojených států, aby tento zákaz zrušil. Federální soudci se rozhodli případu ujmout. Argumenty obou stran vyslechnou už 8. února. Pokud potvrdí verdikt v Coloradu a Maine, Trump může být z boje o prezidenta opravdu vyřazen.

Otázkou pak zůstává, jestli ho podobná rozhodnutí - a ostatně i autoritářské výroky, kterých se dopustil v předešlých měsících - oslabují, nebo posilují u voličů. Podle amerického novináře Christiana Caryla jejich chování spíše ukazuje na druhou možnost. „U Trumpových příznivců to posiluje přesvědčení, že tento typ útoků je důkazem spiknutí vedeného proti Trumpovi elitami federální vlády a bezpečnostních složek. Trumpovo vyškrtnutí z kandidátky je dvousečná zbraň,“ vysvětluje v podcastu 5:59.

Novinář, který do konce minulého roku působil jako editor názorové rubriky deníku Washington Post, také podotýká, že soudní rozhodnutí „v podstatě berou voličům právo volby“. A to může přinést řadu sporných momentů.

Trumpovy kriminální a občanskoprávní případy, ve kterých je podezřelý například ze spiknutí proti vládě nebo z finančních machinací s vlastním majetkem, nejsou podle Caryla jediným specifikem letošní volební kampaně. Naopak. Ta se prý bude „vymykat čemukoli, co Američané v domácí politice zažili“.

Podle něj se Donald Trump i přes své typické kontroverzní výroky změnil. Novinář připomíná, že ve volbách v roce 2016, které vyhrál, byl „vzbouřeneckým kandidátem“ a hodně improvizoval. Nyní je prý situace zcela odlišná. Kolem politika se shromáždil zkušený tým, který uvažuje strategicky a obratně.

„Pokud bude Trump zvolen, jsou připravení k čistkám na federálních úřadech v případě jakéhokoliv podezření z neloajality. Nic takového jsme v americké politice nikdy neviděli,“ dodává renomovaný novinář s tím, že se ústředním tématem prezidentského klání zřejmě stane otázka Ukrajiny.

„Obávám se, že otázku Ukrajiny Trump využije k nejrůznějším polemikám v předvolebních debatách, což snaze o pomoc Kyjevu rozhodně neprospěje,“ domnívá se Caryl.

Právě Trumpova názoru na válku na Ukrajině se dlouhodobě obávají odborníci na bezpečnost a mezinárodní vztahy. Je totiž velmi pravděpodobné, že pokud by usedl do čela Spojených států, podpora Ukrajiny by se snížila.

Už nyní ostatně někteří republikánští senátoři blokují v Kongresu finanční pomoc, kterou Washington posílá Kyjevu. „Trumpovo křídlo Republikánské strany na ukrajinskou snahu o obranu pohlíží s posměchem. Označuje ji za marnou, bezvýslednou, zbytečnou. Tito Trumpovi stoupenci využívají ke svému prospěchu veřejně velmi rozšířený pocit únavy a vyčerpání z amerických angažmá v zahraničí,“ popisuje Caryl.

Většina Američanů pomoc Ukrajině nadále schvaluje, ale veřejné mínění v USA se může lehce otočit. Část konzervativců napojených na Donalda Trumpa argumentuje tím, že běžní Američané z pomoci Ukrajině nic nemají a je tak potřeba Kyjevu peníze přestat posílat. A to může zafungovat.

Bez pomoci Spojených států a Evropské unie by se přitom Ukrajina ruským útokům bránila velmi těžko. Christian Caryl upozorňuje, že i samotná vláda Joea Bidena se začíná přiklánět k méně ambiciózní strategii ohledně Ukrajiny.

Trumpův přístup by byl ale přesto nejspíš zcela odlišný. Exprezident dlouhodobě tvrdí, že by konflikt dokázal ukončit během jediného dne. Jak by toho chtěl docílit, ale zatím nevysvětlil. Podle Caryla by to zřejmě obnášelo přinejmenším dva kroky: výrazné snížení pomoci Ukrajině a zároveň jednání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.

„V podstatě mu (Putinovi) dá cokoliv, co bude chtít. To je Trumpova představa o rychlém ukončení války na Ukrajině. Myslím si, že případné Trumpovo další prezidentství radikálně otřese celým světem a obávám se, že nejvíc ze všech to odnese Evropa,“ říká novinář.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč podle amerického novináře Spojené státy de facto vedou válku s Íránem nebo jaký dopad by mělo Trumpovo zvolení na transatlantické vztahy i na vztahy s jinými vládami. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.