Washington se snaží zatlačit na Izrael „psychologickou operací“, říká novinář

Po sedmi měsících války v Gaze se izraelská vláda dostala do rozepře se svým nejbližším spojencem. Varování z Washingtonu kvůli vojenským operacím na jihu Pásma Gazy, který je přeplněný uprchlíky, přerostla do omezení zbrojní podpory Izraeli. Může si premiér Benjamin Netanjahu dovolit rozkol s Američany?

Už týden bojuje izraelská armáda v oblasti Rafahu na jihu Pásma Gazy. Právě možnost rozsáhlé pozemní ofenzivy v místě, kam se před boji uchýlily stovky tisíc uprchlíků, vnesla do více než sedmiměsíčního tažení Izraele proti ozbrojencům z Hamásu nový motiv - otevřeně deklarované napětí se Spojenými státy.

Americká vláda prezidenta Joea Bidena Izrael od vpádu do Rafahu odrazovala. Po zahájení izraelské operace pak Washington minulý týden oznámil pozastavení dodávek některých útočných zbraní svému tradičně velmi blízkému spojenci. Došlo tak na bezprecedentní roztržku. Ani teď ale izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle všeho nehodlá couvnout z dlouho avizované vojenské kampaně na jihu Pásma Gazy.

„Takový rozkol mezi Izraelem a USA je nevídaný. Základní geopolitická mantra všech izraelských reprezentací dosud zněla: Musíme být zadobře se Spojenými státy, protože jsou garantem nejen naší okamžité bezpečnosti, ale fakticky naší státnosti,“ říká redaktor Hospodářských novin Pavel Novotný, který se Blízkým východem dlouhodobě zabývá.

Tlak ze strany Američanů je ale jen jedním z mnoha, kterým premiér Netanjahu čelí. V Izraeli se totiž už před několika týdny znovu probudily protivládní protesty. Jejich účastníci pravidelně v ulicích žádají nejen předčasné volby, ale také uzavření dohody znamenající propuštění rukojmích, která Hamás odvlekl při krvavém útoku na Izrael loni v říjnu.

Z druhé strany pak na hegemona izraelské politiky tlačí jeho vládní partneři, včetně krajně pravicových politiků a zastánců tvrdé linie, jakými jsou ministři Becalel Smotrič nebo Itamar Ben Gvir. Podle Novotného drží premiéra v šachu. „V podstatě mu řekli: Pokud dáš přednost rukojmím před útokem na Rafah, nepodržíme tě a vláda padne. A takových výhrůžek byla celá řada,“ uvádí novinář.

Může si ale Netanjahu dovolit ignorovat výzvy z Washingtonu? Redaktor Hospodářských novin připomíná, že v listopadu se ve volbách rozhodne o dalším nájemníkovi Bílého domu. A Netanjahu zřejmě sází na návrat republikána Donalda Trumpa.

„Říká se, že pokud Trump někomu pozorně naslouchal, byl to právě izraelský premiér, který ho učil, jak dělat politiku. Tedy podle mě je to dokonce taktika - Benjamin Netanjahu se snaží přežít do podzimu a doufá ve vítězství republikánského kandidáta,“ dodává Novotný s tím, že v případě Trumpovy vlády bude Izraeli „opět povoleno takřka vše“.

Naopak současný americký prezident Biden teď vůči spojenci vystoupil nezvykle přímo - a také nezvykle veřejně. Podle Pavla Novotného jde ze strany Spojených států víceméně o „psychologickou operaci“ namířenou proti izraelské vládě. Zároveň je ale prý jasné, že Američané dál hodlají Izrael podporovat například prostředky protivzdušné obrany a dalšími defenzivními zbraněmi.

Izraelský postup v oblasti Rafahu zatím z pohledu Pavla Novotného nenavozuje dojem velké ofenzivy - ta podle něj zřejmě teprve přijde. Intenzivní střety s Hamásem jsou ale v Pásmu Gazy nově hlášené i z míst, která izraelská armáda prohlásila v minulých měsících v podstatě za vyčištěná.

Podle novináře Hospodářských novin jde mimo jiné o důsledek situace, kdy Izrael - ale ani nikdo jiný včetně USA - nepřišel s poválečným plánem pro Pásmo Gazy. Není tak jasné, kdo by ho měl spravovat. A z vakua už teď těží Hamás, který na území vládl od roku 2007 a zapustil tam své kořeny.

„Hrozí, že se Hamás vrátí k moci zkrátka jen proto, že je vlastně jedinou fungující strukturou,“ doplňuje Pavel Novotný.

V podcastu 5:59 také uslyšíte, jak blízko - nebo spíše daleko - je možnost uzavření příměří nebo proč novinář Novotný nepředpokládá, že by válka v Gaze vedla ke zhroucení celého bezpečnostního řádu na Blízkém východě. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.