Česká stopa ve špionážním thrilleru made in Venezuela

Česko se stalo nedobrovolnou součástí špionážního dramatu. Spolu s několika Američany a Španěly venezuelské úřady zatkly českého občana a viní ho z účasti na zmařeném pokusu o likvidaci prezidenta Nicoláse Madura pod taktovkou amerických tajných služeb. Úřady všech tří dotčených zemí tvrzení o spiknutí odmítají.

Dva Španělé, celkem čtyři Američané a jeden Čech – ti všichni podle venezuelských úřadů měli tvořit součást skupiny usilující o život prezidentovi Nicolási Madurovi a dalším čelným představitelům tamější vlády. Celou operaci podle venezuelského ministra vnitra Diosdada Cabella měla vést americká Ústřední zpravodajská služba (CIA).

Česko – stejně jako Spojené státy a Španělsko – účast na údajně chystaném puči razantně odmítlo. Mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake uvedl, že veškerá tvrzení o zapojení České republiky do plánu svrhnout tamní vedení země postrádají jakýkoli reálný základ. A české velvyslanectví v kolumbijské Bogotě, pod které spadá i Venezuela, zaslalo v souvislosti s případem venezuelské vládě nótu, ve které žádá o detaily o případu.

Informace o zatčeném Čechovi nicméně tuzemské úřady neposkytly. Zato venezuelská strana tak tajnosnubná nebyla. Ve veřejném vystoupení ministr Cabello mimo jiné uvedl, že zatčený český občan se jmenuje Jan Darmovzal. A také ukázal jeho fotografii i s číslem pasu pořízenou po jeho zadržení.

Co se o tomto muži Seznam Zprávám podařilo vypátrat?

„Víme o něm, že je mu 34 let a je původem z jižní Moravy. Také je aktivním záložníkem ze 43. výsadkového pluku v Chrudimi, kam nastoupil v roce 2019,“ popisuje v podcastu 5:59 investigativní reportérka Seznam Zpráv Kristina Ciroková, která se v posledních dnech snažila o Čechovi zadržovaném ve Venezuele posbírat dostupné informace.

Zjistila mimo jiné, že Jan Darmovzal přispíval jako publicista do Britských listů. U svého profilu na webu uvádí, že vystudoval sportovní studia na Masarykově univerzitě v Brně a také dálkově studoval práva na Londýnské univerzitě. Že se věnoval sportu i nadále, vyplývá i z rok starého článku na serveru iDnes.cz. Mluvčí bechyňských ženistů v něm třeba napsala, že vyhrál všechny běžecké závody, kterých se za tři měsíce jeho působení u české armády na Slovensku zúčastnil.

„O té jeho cestě do Venezuely toho moc nevíme. Ale víme, kdy a odkud letěl. Na instagramu totiž zveřejnil – tedy pokud to postoval skutečně on – fotografii své letenky. Z údajů, které na ní jsou, je zřejmé, že letěl 10. srpna z Paříže přes Lisabon až do Caracasu,“ popisuje reportérka. Co tam jel dělat a jestli se znal s ostatními později zadrženými muži, jasné není. „Ale objevují se názory, že to tamní režim na tu skupinu cizinců, kterou si nějakým způsobem vytipoval, takzvaně navlékl,“ říká Ciroková.

Podobně to vidí podle zahraničního reportéra Seznam Zpráv Eduarda Freislera, který žil ve Venezuele tři roky a o tamní situaci napsal knihu Venezuela: Rozklad ráje, nominovanou mj. na cenu Magnesia Litera, i jeho kontakty ve Venezuele. „Většina z nich má pocit, že Jan Darmovzal je nevinná oběť, která skončila v chapadlech venezuelského režimu a třeba si opravdu jenom vyjela na výlet,“ popisuje.

Přesto jeden z jeho kontaktů mezi tzv. chavisty, tedy přívrženci zesnulého prezidenta Huga Cháveze, tvrdil, že režim má důkaz o tom, že Darmovzal skutečně do země přijel jako žoldák. Podle Freislera tak v tuto chvíli není možné s jistotou říct, jaké byly motivace a plány zatčeného Čecha.

Freisler nicméně v podcastu 5:59 vysvětluje, že podobná nařčení nejsou v zemi nic neobvyklého. Každých pár měsíců se prý stává, že některý z představitelů režimu vystoupí v tamní televizi a oznamuje, že někdo měl v plánu svrhnout či zabít čelné představitele tamní vlády.

„Vždycky je to to samé. Vždycky jsou tam ukázány třeba zbraně, zabavené drogy, stohy dolarových bankovek, fotografie těch lidí, čísla jejich osobních dokladů. A většinou to skončí tak jako i v tomto případě, že politik, který to oznamuje, řekne, že tito lidé byli napojeni na některého z lídrů opozice,“ říká Freisler.

Zásadním prvkem podobných kauz ve Venezuele je totiž prý „démonizace opozice“ ze strany tamního režimu a jeho vůdce Nicoláse Madura, který se s pomocí represí a násilí drží u moci v zemi už 11 let. Podle oznámení venezuelské volební komise měl vyhrát i prezidentské volby letos v červenci. Většina západního světa v čele s USA je ale považuje za zfalšované a kloní se k tomu, že skutečným vítězem hlasování je lídr opozice Edmundo González, který mezitím ze země uprchl, protože mu hrozilo zatčení.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více podrobností o současné politické situaci ve Venezuele. Zároveň popisujeme i některé další případy, kdy tamní režim osočil cizince z plánování atentátu na čelné představitele vlády. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.