Sněmovní stopa protipotratového hnutí. Jsou schopní lobbisté, říká expertka

Poměrně nenápadný pozměňovací návrh chtěl zavést povinnost odkazovat na těhotenských testech na informace podporující zachování těhotenství. Po medializaci případu se zdálo, že spadl ze stolu, lidovecká poslankyně Romana Bělohlávková ho však vrátila do hry. Podcast 5:59 se zabývá tím, jakou roli sehrálo ve vzniku návrhu protipotratové Hnutí pro život.

Začátkem tohoto týdne vyvolal rozruch zdánlivě nenápadný pozměňovací návrh tří poslanců. Seznam Zprávy již popsaly, že podání Romany Bělohlávkové (KDU-ČSL), Zdenky Němečkové Crkvenjaš (ODS) a Jana Kuchaře (STAN) k novele zákona o veřejném zdravotním pojištění přitom obsahovalo „jen“ několik řádků týkajících se těhotenských testů.

Konkrétně dokument navrhoval, aby do zákona přibyla tato věta: „Výrobce těhotenských testů je povinen opatřit obal vizuálně zřetelným upozorněním na internetové stránky poradenství sociálního a právního charakteru zaměřeného na zachování těhotenství.“

Politici tak prý chtěli pomoct ženám, které se například z ekonomických důvodů nebo kvůli nátlaku z rodiny rozhodly podstoupit interrupci. Celková podoba návrhu ale zavdávala prostor i pro další interpretaci. „Spolu s důvodovou zprávou ten text dával tušit, že za tím (prosazováním tohoto návrhu) stojí Hnutí pro život, což je velmi ortodoxní, konzervativní a protipotratové hnutí,“ říká reportér Seznam Zpráv Jaroslav Hroch, který v rozhovoru pro podcast 5:59 nyní podrobněji líčí svá zjištění.

Reportér zároveň upozorňuje na kritiku, která se vůči návrhu objevila. Jako snahu omezovat ženám přístup k interrupcím například přílepek vnímá ředitelka organizace Konsent Johanna Nejedlová.

Podíl Hnutí pro život na návrhu Hrochovi posléze potvrdili i samotní aktéři.

Podle poslankyně Bělohlávkové vzešla od konzervativního protipotratového spolku „prvotní myšlenka“, samotný návrh ale prý z jeho dílny nepochází. V rozhovoru, který poskytla Seznam Zprávám, lidovecká členka Sněmovny také vyjádřila přesvědčení, že by kontaktní údaje, se kterými na těhotenských testech návrh počítal, měly vést na „organizace, které budou pro-life“.

Předseda Hnutí pro život Radim Ucháč pak pro Seznam Zprávy uvedl, že se jeho organizace podílela na argumentaci, která se otiskla do důvodové zprávy.

Na podobné změny přitom spolek pomýšlel už před nejméně zhruba sedmi lety. Dokazuje to e-mailová komunikace se zástupci ultrakonzervativních organizací ze skupiny Agenda Europe, ve které v roce 2018 právě Ucháč mimo jiné uvádí: „Úspěšně lobbujeme v Parlamentu, aby měli gynekologové proplacené konzultace, když ženám rozmluví potrat. Spolupracujeme s výrobci těhotenských testů, aby naši helplinku propagovali v jejich baleních.“

Kromě toho ale psal také to, že cílem Hnutí pro život je, aby se v Česku „zakázaly potraty“. A nejen to. Chtěl, aby česká společnost „odmítla potraty stejně, jako odmítá násilí na ženách“. Nejen tyto indicie teď podle reportéra Seznam Zpráv poodhalují pozadí za návrhem předloženým v Poslanecké sněmovně. „A z drobné změny se tak stává něco, co je součástí širší strategie,“ míní Hroch.

S navrženým přílepkem nakonec kromě neziskových organizací nesouhlasilo třeba Ministerstvo zdravotnictví a Zdenka Němečková Crkvenjaš spolu s Janem Kuchařem nakonec své podpisy stáhli.

Poslankyně Bělohlávková nicméně v názoru setrvává. Nejdříve reportérovi napsala, že kvůli „dezinterpretaci v mediálním prostoru“ nechce odpovídat, jak to s návrhem dál bude. Během středečního odpoledne nicméně nahrála k projednávané novele zákona o veřejném zdravotním pojištění hned dva pozměňovací návrhy – jeden s totožným zněním, ale už bez spoluautorství dalších poslanců, a druhý, ve kterém se uvádí, že odkazy na těhotenských testech by měly vést na stránky provozované Ministerstvem zdravotnictví, které „obsahují poradenství sociálního a právního charakteru zaměřené na zachování těhotenství“.

Jak nakonec dopadne cesta návrhu souvisejícího s těhotenskými testy, v tuto chvíli jasné není. Zákon je momentálně před třetím čtením ve Sněmovně. Jak ale ukazuje třeba i zmíněná e-mailová komunikace šéfa Hnutí pro život Radima Ucháče, události z posledních dní jsou jen jednou z mnoha epizod, kdy se takzvaným pro-life organizacím daří dostávat svoji agendu až do nejvyšších pater politiky.

A to třeba i mezi poslance, kteří s jejich názory nesouzní a s podobnými organizacemi nechtějí být spojováni, což podle Evy Svatoňové, socioložky z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, naznačuje třeba i obrat v rozhodnutí Zdenky Němečkové Crkvenjaš a Jana Kuchaře.

„Ukazuje to na to, že Hnutí pro život především disponuje zkušenými a schopnými lobbisty, kteří dokážou oslovovat poslance, kteří vlastně nevědí, s jakou agendou za nimi jdou, a prosazovat tam svoje návrhy, které vychází z jejich fundamentalistického přesvědčení,“ popisuje druhá hostka 5:59, která se zaměřuje na problematiku antigenderových hnutí.

Mimoto se Hnutí pro život daří působit i mezi odborníky z lékařského prostředí. Svatoňová upozorňuje, že se členové spolku účastnili třeba Štemberových dní, což je konference pro gynekology a porodníky. „Prezentovali se tam jako odborná organizace, která pomáhá těhotným ženám dělat rozhodnutí. A v propagačních materiálech nezmínili, že se jedná o nábožensky motivovanou organizaci, která usiluje o záchranu života (dítěte) kvůli víře svých členů a členek,“ popisuje socioložka.

Část úspěchu Hnutí pro život může spočívat i v tom, že se snaží prezentovat jako poradenská organizace pro těhotné ženy. Ve skutečnosti jde podle Svatoňové ale spíše o nábožensko-fundamentalistické hnutí s kořeny v ultrakonzervativních katolických kruzích. Jeho agendu je opět možné vyčíst třeba ze zmíněných e-mailů, které si vyměňoval Ucháč s představiteli Agenda Europe.

„Od vzniku toho hnutí dobře víme, že jim jde o úplný zákaz potratů,“ upozorňuje expertka s tím, že si ale zároveň Hnutí pro život uvědomuje, že se svých cílů pokouší dosáhnout „ve většinově ateistické zemi“. A proto usiluje podle Svatoňové také o změnu kulturního prostředí v Česku: „Chtějí dosáhnout toho, že idea potratů bude nepřijatelná – ať už pro ošetřující lékaře, kteří budou odmítat vykonávat interrupce, tak pro ženy, aby na ně chodily.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, s jakými dalšími organizacemi spolupracoval současný šéf Hnutí pro život Radim Ucháč nebo jestli je podle socioložky Svatoňové reálné, že by konzervativní lobbing v Česku mohl časem v otázce interrupcí uspět. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.